De Sitter | |
---|---|
lat. De Sitter | |
Charakteristika | |
Průměr | 63,8 km |
Největší hloubka | 3370 m |
název | |
Eponym | Willem De Sitter (1872-1934) byl holandský astronom. |
Umístění | |
79°49′ severní šířky. sh. 38°34′ východní délky / 79,81 / 79,81; 38,57° N sh. 38,57° východní délky např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
De Sitter | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Crater De Sitter ( lat. De Sitter ) je velký starověký impaktní kráter v severní cirkumpolární oblasti viditelné strany Měsíce . Název byl dán na počest nizozemského astronoma Willema De Sittera (1872-1934) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1964. Vznik kráteru se vztahuje k nektarovému období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Challis na západě; Maine kráter na západ-severozápad; krátery Joya a Baird na severozápadě; kráter Nansen na východě; kráter Peterman na jihovýchodě, kráter Bayo na jihu; Kráter Euctemon na jih-jihovýchod a kráter Scoresby na západ-jihozápad [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 79°49′ severní šířky. sh. 38°34′ východní délky / 79,81 / 79,81; 38,57° N sh. 38,57° východní délky g , průměr 63,8 km 3] , hloubka 3,4 km [4] .
Kráter De Sitter tvoří spolu se satelitními krátery De Sitter L a De Sitter M (viz níže) neobvyklou formaci tří kráterů. Samotný kráter má polygonální tvar a za dlouhou dobu své existence byl výrazně zničen. Okraj kráteru překrývá ve své jihozápadní části satelitní kráter De Sitter L a v severní části satelitní kráter De Sitter M, v těchto místech má okraj kráteru známky výrazného kolapsu. výška valu nad okolím dosahuje 1240 m [1] , objem kráteru je přibližně 3500 km³ [1] . Dno mísy kráteru je nerovné, kopcovité, poznamenané mnoha krátery různých velikostí, ve středu mísy je zaoblený hřeben s převýšením 400 m [5] . Na úpatí vnitřního svahu valu je několik rýh, které mohou být vulkanického původu.
Díky své poloze blízko severního pólu má kráter při pozorování ze Země zkreslený tvar, který znemožňuje jeho podrobné studium. Ze stejného důvodu je kráter i ve výšce lunárního dne osvětlen pouze šikmými slunečními paprsky .
De Sitter [3] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
A | 80°14′ severní šířky. sh. 26°34′ východní délky / 80,24 / 80,24; 26,57 ( De Sitter A )° N sh. 26,57° východní délky např. | 36,0 |
F | 80°02′ s. sh. 49°48′ východní délky / 80,03 / 80,03; 49,8 ( De Sitter F )° N sh. 49,8° východní délky např. | 22.9 |
G | 78°47′ severní šířky. sh. 42°00′ východní délky / 78,78 / 78,78; 42 ( De Sitter G )° N sh. 42° palců např. | 9.7 |
L | 78°52′ s. š. sh. 34°31′ východní délky / 78,86 / 78,86; 34,52 ( De Sitter L )° N sh. 34,52° východní délky např. | 69,4 |
M | 81°07′ s. sh. 37°34′ východní délky / 81,11 / 81,11; 37,57 ( De Sitter M )° N sh. 37,57° východní délky např. | 75,5 |
U | 77°44′ s. sh. 46°03′ východní délky / 77,73 / 77,73; 46,05 ( De Sitter U )° N sh. 46,05° východní délky např. | 35.4 |
PROTI | 79°04′ s. sh. 56°28′ východní délky / 79,06 / 79,06; 56,47 ( De Sitter V )° N sh. 56,47° východní délky např. | 19.2 |
W | 79°31′ severní šířky sh. 53°02′ východní délky / 79,51 / 79,51; 53,04 ( De Sitter W )° N sh. 53,04° východní délky např. | 44.4 |
X | 80°11′ severní šířky sh. 54°07′ východní délky / 80,18 / 80,18; 54,12 ( De Sitter X )° N sh. 54,12° východní délky např. | 11.0 |