Juwara, Nyagu

Nyagu Juwara
Neagu Djuvara
Datum narození 18. (31.) srpna 1916
Místo narození
Datum úmrtí 25. ledna 2018( 2018-01-25 ) [1] (101 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení diplomat , historik , právník , vysokoškolský pedagog
Jazyk děl francouzština
Ocenění
Velitel Řádu hvězdy Rumunska Důstojník Řádu umění a literatury (Francie)
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Neagu Djuvara ( rom. Neagu Djuvara [ˈne̯aɡu d͡ʒjuˈvara] ; 18. srpen  ( 31 ),  1916 , Bukurešť , Rumunské království - 25. ledna 2018 , Bukurešť , Rumunsko [3] ) je rumunský spisovatel, diplomat a diplomat.

Životopis

Raná léta

Narodil se v arumunské aristokratické rodině v Bukurešti [4] [5] . Jeho strýc A. Dzhuvara (1858-1913), státník, politický, veřejný a diplomatický činitel.

Za druhé světové války bojoval na východní frontě, u Oděsy (1941) byl zraněn. V roce 1943 opustil pravicové názory a stal se zastáncem parlamentarismu.

Diplomatická kariéra

Ve stejný den, kdy Rumunsko v důsledku spiknutí změnilo své spojence ve druhé světové válce, byl Nyagu poslán diplomatickým kurýrem do Švédska. Tam dal pokyny velvyslanci Fredericku Nahnovi, který vedl uzavřené konzultace se sovětským velvyslancem Kollontaiem o poválečném osudu své země a Stalinově názoru na tuto záležitost. Po válce Nyagu připomněl, že ani on, ani Nanu neměli mandát podepisovat žádné dokumenty [5] .

Emigrace

Být obviněn ze špionáže a stát se “hrdinou” ukázkových procesů v Rumunsku, on rozhodl se zůstat v zahraničí [4] [5] . Odešel do Paříže a věnoval se protikomunistickým aktivitám [5] . Mimo jiné působil v časopise Casa Românească [4] .

V roce 1961 se přestěhoval do Nigeru poté, co podepsal smlouvu s ministerstvem zahraničí této africké země [4] . Tam byl profesorem a poradcem hlavy státu A. Diori . Doktorát získal na Sorbonně [6] .

Od roku 1984 žil opět v Evropě, pracoval pro Rádio Svobodná Evropa [6] a pohyboval se mezi Paříží a Mnichovem a také pravidelně navštěvoval USA a Kanadu [6] .

Po roce 1989

Krátce po revoluci v roce 1989 se vrátil z exilu do Rumunska. Jeho historická díla i on sám jsou ve spisovatelově vlasti velmi oblíbené, nicméně podle jeho vlastních slov jej profesionální historici považují za „amatéra“. V srpnu 2016 mu byl v souvislosti se stoletým výročím udělen Řád rumunské hvězdy [7] .

Poznámky

  1. ↑ Historicul Neagu Djuvara a murit la varsta de 101 an - HotNews , 2018.
  2. ↑ https://www.zf.ro/profesii/interviu-neagu-djuvara-pentru-gandul-2014-cine-nu-voteaza-este-las-16959345
  3. ↑ Historicul Neagu Djuvara a murit la varsta de 101 ani - Esential - HotNews.ro . Staženo 25. ledna 2018. Archivováno z originálu 26. ledna 2018.
  4. ↑ 1 2 3 4 (Rom.) Bogdan Nicolai, "'Lituji ca numele Djuvara va disparea odata cu mine'" ("Lituji, že jméno Djuvary bude uhaseno se mnou") Archivováno 27. září 2007 na Wayback Machine , rozhovor s Neagu Djuvarou, v Evenimentul Zilei , 22. ledna 2006 (hostuje www.presa-zilei.ro), staženo 13. června 2007 
  5. ↑ 1 2 3 4 (Rom.) Toma Roman Jr, "'Politiceşte, Ion Antonescu habar n-avea ce face'" ("Politicky neměl Ion Antonescu tušení o tom, co dělá") Archivováno 14. února 2005 v the Wayback Machine , rozhovor s Neagu Djuvara, v Plai cu Boi , č. 11, staženo 13. června 2007 
  6. ↑ 1 2 3 (FR) Jean-Pierre Longre, „Les tribulations d'un Roumain dans le monde“ („Soužení Rumuna na celém světě“) Archivováno 30. června 2007 na Wayback Machine , na Sitartmag , staženo 13. června , 2007 
  7. ↑ (Rom.) "Historicul Neagu Djuvara şi filosoful Mihai Şora, decoraţi de Iohannis cu Ordinul 'Steaua României'" (nedostupný odkaz) , v Gândul , vyhledáno 18. srpna 2016   

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata