Digha Nikaya ( Pali dīghanikāya , " Sbírka dlouhých [instrukcí]") je první sbírka Sutta Pitaka . Sbírka je jedním z nejstarších textů. Z obsahového hlediska jsou sutty této sbírky objemově velmi významné a začínají neměnnou frází „Tak jsem slyšel...“
Mezi běžně citované monumentální sutty patří Mahaparinibbana Sutta (DN 16), která popisuje poslední dny a smrt Buddhy , Sigalovada Sutta (DN 31), ve které Buddha diskutuje o etice a praktikách buddhismu se svými následovníky, Sammanyaphala Suttou. (DN 2), Brahmajala Sutta (DN 1), která popisuje a srovnává pozice Buddhy a dalších indických mudrců v záležitostech bytí a času.
Digha Nikaya se skládá z 34 súter rozdělených do tří částí ( vaggas ):
Waggas se liší obsahem a formou, je také směsí materiálů z různých dob. Nejranější texty jsou v první vagga, nejnovější v poslední [1] . Nejdelší sutty jsou ve druhé waggě. Forma sut se liší: zatímco první vagga obsahuje sutty prózy, druhá a třetí obsahují sutty prózy s verši proloženými. Pouze sutty 20 a 32 jsou plně veršované.
Index Digha nikaja sutta se skládá z písmen D nebo DN (v západní literatuře), DN (v ruské literatuře) a skupiny čísel označujících pořadové číslo sutty. Číslování sutt je pro všechny tři vaggy průběžné.
Sekce Digha nikaya je přítomna téměř v každé variantě kanonických sbírek textů z různých škol. Název a složení různých škol se však může lišit.
Mezi Agamami odpovídá Digha Nikaya Dirgha Agama používanému různými sanskrtskými školami raného buddhismu a částečně zachované v sanskrtu. Plná verze Dirgha-agama školy Dharmagupta byla přeložena v letech 412-413. Buddhayashas do čínštiny pod názvem „Cháng Ahánjīng“. Originál byl s největší pravděpodobností napsán v jednom z Prakritů [2] . Obsahuje pouze 30 súter ve srovnání s 34 v Digha Nikaya. Také v sanskrtu a tibetštině přežívají části dirgha Agama školy Sarvastivada .
Částečná :