| Dobrý muž ze Sezuanu | |
|---|---|
| Žánr | drama |
| Výrobce | Jurij Butusov |
| Scénografie | Alexandr Šiškin |
| Světelný designér | Alexandr Sivajev |
| Doba trvání | 3 h 20 min |
| Země | RF |
| Jazyk | ruština |
| Rok | 2013 |
| Ocenění | Cena ruského národního divadla "Zlatá maska " K.S. Stanislavského |
Dobrý muž ze Sesuanu je představení Puškinova divadla na motivy stejnojmenné hry německého dramatika Bertolta Brechta . Nastudoval slavný divadelní režisér Jurij Butusov . Premiéra proběhla 1. února 2013 na hlavní scéně. Speciálně pro Puškinovo divadlo vytvořil Jegor Peregudov nový překlad hry, v němž jsou utlumeny politické podtexty a důraz je kladen na morální konflikt. V představení zazní hudba Paula Dessaua v podání souboru sólistů „Pure Music“ pod vedením hudebníka a skladatele Igora Gorského a zongy v němčině jsou interpretovány samotnými umělci [1] .
Příběh dobrosrdečné prostitutky Shen Te, nečekaně oblíbené bohy. Otevře si trafiku a snaží se začít nový život, ale všichni kolem využívají její laskavosti a zasahují do jejích plánů. Čím více dobrého Shen Te udělá druhým lidem, tím více problémů dopadne na její vlastní hlavu. Na pokraji zhroucení se náhle objeví její „bratranec“ – tvrdý a rozvážný Shui Ta – druhá stránka samotné hrdinky, protiváha laskavosti, která v ní rozněcuje vážný vnitřní boj.
„The Kind Man“ je souborové představení, je to přehlídka lidských psychotypů, přehlídka masek, které si lidé vědomě vybírají. Dvě inkarnace hlavního hrdiny – laskavý a spolehlivý Shen Te a chladný, necitlivý Shui Ta – mezi sebou během představení zoufale bojují, jako Dr. Jekyll a pan Hyde. Brechtovo finále je vydáno na milost a nemilost bohům, kteří na tento obludný svět prostě plivnou, nedokážou ocenit opravdovou laskavost, odolat absolutnímu zlu ani zvítězit nad pokušeními. ... Jurij Butusov předvedl velmi tvrdé a zběsilé představení, představení-agonii, výkon-prokletí. Není v něm žádná naděje. A to je ta nejstrašnější pravda, které je umění schopno.
— Ksenia Larina, Novye Izvestija [2]
„Butusov na otázky neodpovídá, zvažuje různé možnosti rozvoje historie „dobrého člověka“ a zapojuje do tohoto procesu publikum. Tomuto typu divadla se obvykle říká intelektuální, ale v našem případě je mimořádně krásné.“
— Marina Timasheva, Hlas Ruska [3]
"V Butusovově podání není žádný závěrečný brechtovský zong: "Špatný konec je předem zahozen, musí, musí, musí být dobrý." Končí to zoufalým, hysterickým monologem Ursulyaka, který si razí cestu do jater. A ze sálu odcházíte ohromeni, šokováni pověstnou katarzí, ale přesto šťastní, že takové průlomy jsou v našem divadle ještě možné.
— Marina Shimadina, Izvestija [4]
„Butusov má svátek (během moru) a svět (hubený) a dobré lidi. Alexandra Ursulyak hraje za dva. Hraje až do fyzického vyčerpání a toto vypětí slovem i gestem vylučuje jakékoli poznámky na adresu herečky. Roli na jevišti nežije, ona v ní přežívá. Shen Te - Shui Ta - fyzikální experiment, zkouška odolnosti, záleží zde na metafyzice? Síly má však stále dost. Reinkarnace a přestrojení - tady a teď, bez pauzy, bez vstupu / výstupu do / ven z obrazu (a). Okamžik dělí mužskou ženu od ženského muže: než Shui Ta stihne přemýšlet o důvodu sňatku, Shen Te se už dívčí smíchy do polštáře raduje z Yang Sunovy nabídky. Raduje se, ačkoli ví (ale nevěří), že nabízí svou ruku, chce ji investovat do kapitálu nevěsty. Shui Ta - poměr, Shen Te - impuls. Jedno bez druhého je smrtelné."
- Emilia Dementsová , "Theatron" [5]
„Vášnivá žena prosvítající maskou malého, vtipného muže. Jak zajímavý herecký úkol a jak se s ním vypořádá virtuózní Alexandra Ursulyak! Hraje namalovanou, unavenou děvku, šťastnou dívku, vděčnou přítelkyni, zodpovědnou pracovnici, všeodpouštějící nevěstu, nastávající matku nebo svého falešně impozantního bratra, který taje při každém dotyku Yang Sun, je neustále přesná. a přesvědčivé. A co je nejdůležitější, opravdu se jí daří v laskavosti. Taková nenáročná, nesentimentální, mírně snížená hranatou plasticitou a chraplavými tóny v kouřovém hlase. Laskavost je soustředěná, intenzivní, protože tady nemůžete zírat, musíte mít situaci pod kontrolou: splaťte tohle, půjčte si od tohohle, nakrmte ty, postavte se za to. Ani v předvečer svatby nezná míru. Sedí ve svatebních šatech na kraji židle před zataženým závěsem, hubená kolena široce rozkročená jako muž v zamyšlení, sdílí své obavy s publikem. Ale to jasnější na pozadí jejího napětí vypadá jako okamžik úplného, bezstarostného štěstí.
— Maria Zerchaninova, plátno a jeviště [6]