Drogo | |
---|---|
lat. Drogo | |
Major Austrasie | |
747–751 / 754 _ _ | |
Předchůdce | Carlomane |
Nástupce | pozice zlikvidována |
Narození |
ne dříve než 730 a nejpozději 735
|
Smrt |
po 754
|
Rod | pipinidy |
Otec | Carlomane |
Drogo ( lat. Drogo ; zemřel po roce 754 ) byl majord Austrasie (747-751/754) z dynastie Pipinidů .
Hlavními historickými prameny o Drogově životě jsou kronika Fredegarových nástupců , několik listin a dopisy jeho současníků, stejně jako pozdější franské anály [1] [2] .
Drogo byl nejstarší syn starosty Carlomana z Austrasie a jeho neznámé manželky. Carloman byl zase nejstarším synem Charlese Martela . Kvůli tomu mohl být Drogo franskou šlechtou považován za nejpravděpodobnějšího dědice moci svého otce a dědečka [3] .
Drogovo datum narození není přesně známo, ale narodil se před rokem 741, kdy Carloman získal funkci starosty. Text listiny o intronizaci nového krále Childerica III . v roce 743 naznačuje, že hlavním iniciátorem obnovení monarchie mezi Franky byl Carloman. Pravděpodobně jeho cílem bylo znovu vytvořit pro své syny systém, ve kterém major vládl státu jménem " líných králů " - Merovejců [2] . První zmínka o Drogovi v dobových dokumentech je datována 6. června 747, kdy podepsal darovací listinu svého otce pro opatství Stavelot-Malmedy [4] [5] [6] .
V roce 747 se Carloman vydal na pouť do Říma . Poslední dokument podepsaný jím jako majordomem je datován 15. srpna tohoto roku [6] . Podle Kroniky stoupenců Fredegara nechal Carloman děti v péči svého mladšího bratra Pepina Krátkého . Drogo v této době pravděpodobně dosáhl dospělosti. Jeden z dopisů „apoštola Německa“ svatého Bonifáce , ve kterém je Drogo nazýván starostou, nám umožňuje dospět k závěru, že zdědil postavení svého otce [3] . Jeho skutečná moc se rozšířila do zemí Austrasie , Durynska a Alemannie [7] . Předpokládá se také, že Drogo mohl řídit královský dvůr Childerica III . [2] . Jako Carlomanův dědic se těšil významnému vlivu ve východních zemích franského státu . To mu umožnilo v roce 747 nebo 748 sestavit státní stravu pro východní oblasti království [6] . Současně byl také svolán církevní koncil , na kterém se projednávaly otázky reformy církve franského státu. Konala se současně se synodou, kterou ke stejné příležitosti svolal Pepin Krátký [8] .
Po narození (pravděpodobně v roce 748) syna Pepina Krátkého a dědice Karla , Drogo začal ztrácet své postavení mezi šlechtou. Pravděpodobně se předtím pokusil o nezávislou politiku od Pepina a pomohl svému strýci Griffinovi v roce 747 uprchnout z vězení. Počátkem 50. let 7. století se však již veškerá skutečná moc ve franském státě soustředila v rukou Pepina Krátkého. Historické prameny však neuvádějí žádné vojenské konflikty mezi ním a Drogem [8] . V této době se Carloman stal mnichem v klášteře Montecassino a ztratil možnost ovlivňovat dění ve své vlasti [6] [7] .
V roce 751 se Pepinova moc zvýšila natolik, že se mu podařilo získat podporu od papeže Zachariáše , aby svrhl posledního krále Childerica III. Poslední panovník z dynastie Merovejců byl zbaven trůnu a vyhoštěn nejprve do kláštera City a poté do opatství Saint Bertin . Novým vládcem státu se stal sám Pepin Krátký. Tento krok pravděpodobně nekoordinoval s dalšími potomky Karla Martela. Výsledkem bylo, že nástup Pepina Krátkého na trůn vyvolal mezi Pipinidy nespokojenost. Svědčí o tom poselství papeže Štěpána II. (III.) z roku 753, ve kterém naléhal na Droga a Griffina, že je třeba se podřídit novému franskému panovníkovi [2] . To, že Drogo v té době nadále zůstal starostou, se v dobových zdrojích informací nedochovalo. Předpokládá se, že tato pozice mohla být odstraněna ihned po nástupu Pepina Krátkého na trůn v roce 751 [9] , nebo že Drogo mohl formálně zůstat starostou Austrasie v pozdější době [8] .
Na konci roku 753 přišel Štěpán II. (III.) za Pepinem Krátkým, aby přesvědčil krále, aby podnikl tažení proti Langobardům . Pravděpodobně na žádost krále Aistulfa se Carloman ve stejnou dobu vrátil z Itálie do své vlasti. Měl v úmyslu zabránit francouzsko-langobardské válce a podpořit svého syna Droga. Všechny jeho mírové iniciativy však byly zamítnuty [2] [3] , a pomazání Pepina na trůn papežem Štěpánem ukončilo Carlomanovy naděje, že se jeho syn Drogo stane vládcem franského státu [8] . Když viděl zhroucení všech plánů, Carloman pod vlivem papeže odešel do jednoho z klášterů ve Vienne . Zatímco zde pod dohledem královny Bertrady , 17. srpna 754 náhle zemřel [4] [6] [7] [10] . Pepin Krátký, který se chtěl zbavit možných rivalů, nařídil, aby děti Carlomana (včetně Droga) byly uvězněny jako mniši a deportovány do klášterů. Tímto činem je zbavil všech práv podílet se na následnictví trůnu. O dalším osudu Droga se ve zdrojích informací nedochovaly [4] [6] . Předpokládá se, že zemřel krátce po svém uvěznění v klášteře [5] .
Genealogie a nekropole |
---|
Drogo (majordom) - předci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Majordy franských států | |
---|---|
Rakousko | |
Neustrie |
|
burgundské |
|