Jekatěrina Jurijevová | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
obecná informace | |||||||||||||||||||
Celé jméno | Jekatěrina Valerievna Yurieva | ||||||||||||||||||
Státní občanství | Rusko | ||||||||||||||||||
Datum narození | 11. června 1983 (ve věku 39 let) | ||||||||||||||||||
Místo narození | Čajkovskij , Permská oblast , SSSR | ||||||||||||||||||
Ubytování | Čajkovskij , Permský kraj , Rusko | ||||||||||||||||||
Klub | CSKA | ||||||||||||||||||
Profese | specialista na tělesnou kulturu | ||||||||||||||||||
Vzdělání | vyšší, Čajkovského státní ústav tělesné výchovy | ||||||||||||||||||
Tituly | |||||||||||||||||||
Světový šampion | 1 ( 2008 ) | ||||||||||||||||||
Přesnost střelby | |||||||||||||||||||
Podle údajů pro | 2007/2008 | ||||||||||||||||||
Celková přesnost | 87 % | ||||||||||||||||||
Ležící | 88 % | ||||||||||||||||||
stojící | 87 % | ||||||||||||||||||
Kariéra (Světový pohár) | |||||||||||||||||||
vítězství | 2 | ||||||||||||||||||
Osobní přehlídková mola | 9 ( x 2 + x 4 + x 3) | ||||||||||||||||||
Štafetová pódia | 3 ( x0 + x2 + x1) | ||||||||||||||||||
Medaile | |||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ekaterina Valerievna Yurieva ( 11. června 1983 , Čajkovskij , Permská oblast ) je ruská biatlonistka , mistryně světa v individuálním závodě, stříbrná medailistka v pronásledování a bronzová medailistka z mistrovství světa 2008 v hromadném startu . Na začátku roku 2014 oznámila odchod do důchodu [1] .
Narodila se 11. června 1983 ve městě Čajkovskij v Permské oblasti v rodině Valerije Gennadieviče a Ljubova Vasilievny Yuryev. Ve 12 letech se začala věnovat atletice. Ve 14 letech přešla na biatlon [2] . Studovala na sportovní škole ve městě Čajkovskij. Jejím prvním biatlonovým trenérem byl Vyacheslav Dyukin. Později se Innokenty Karintsev [3] stal Jurijevovým biatlonovým trenérem .
Dne 2. prosince 2008 byl ve fázi Světového poháru atletovi odebrán dopingový test „A“, který se ukázal jako pozitivní. 13. února 2009 Mezinárodní biatlonová unie (IBU) oficiálně potvrdila pozitivní výsledky dopingových testů odebraných Jekatěrině Yurievové, Albině Akhatové a Dmitriji Yaroshenkovi v prosinci 2008 v první etapě Světového poháru 2008/2009 ve švédském Östersundu . 11. srpna 2009 byli biatlonisté shledáni vinnými z užívání nelegálních drog a diskvalifikováni každý na dva roky, bez nároku na účast nejen na OH 2010 ve Vancouveru, ale ani na OH 2014 v Soči [4] .
Jekatěrina Yuryeva a Albina Akhatova v reakci na to podaly odvolání proti rozhodnutí Antidopingové komise Mezinárodní biatlonové unie ve věci jejich diskvalifikace. Ale 13. listopadu 2009 Sportovní arbitrážní soud v Lausanne (CAS) zamítl odvolání dvou ruských biatlonistů. Podle zveřejněného vyjádření soudu jsou sankce Mezinárodní biatlonové unie vůči sportovcům uznávány jako legitimní. Experti CAS zejména zdůraznili, že „přítomnost zakázaného léku v dopingových vzorcích sportovců – rekombinantního erytropoetinu (rEPO) lze považovat za vědecky prokázaný fakt“ [5] .
Navzdory tomu se sportovci rozhodli pokračovat v boji o svou pověst. Advokátní kancelář Libra Law , jejímiž partnery jsou Jorge Ibarollo a Claude Ramoni, právníci Jekatěriny Yuryevové a Albiny Akhatové, z jejich iniciativy uspořádala 10. prosince 2009 schůzku s médii , na které bylo konstatováno, že odvolání proti rozhodnutí arbitrážního soudu pro sport v Lausanne podané u Nejvyššího soudu Švýcarska [6] .
11. května 2010 vyšlo najevo, že Švýcarský federální tribunál potvrdil rozhodnutí Mezinárodní biatlonové unie a Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o dvouleté diskvalifikaci ruských atletek Jekatěriny Jurjevové a Albiny Akhatové za doping. Jurijevova diskvalifikace vypršela v prosinci 2010 [7] . 11. až 12. prosince zahájila Jekatěrina Yurievová sezónu 2010 závodem ve druhé etapě IBU Cupu v italském Martellu.
Poté, co Sportovní arbitrážní soud (CAS) dne 6. října 2011 zrušil jedno z antidopingových pravidel MOV (pravidlo 45 olympijské charty ) s tím, že sportovci, kteří byli přistiženi při užívání nelegálních drog a byli diskvalifikováni za po dobu 6 měsíců nebo déle nemůže soutěžit na příštích zimních nebo letních olympijských hrách, dostala Jekatěrina Yuryeva příležitost zúčastnit se olympijských her 2014 v Soči [8] .
V sezóně 2012/2013 na etapách IBU Cupu v estonském Otepää a ruském Ostrově vybojovala 4 vítězství v řadě. Poté byla povolána do hlavního týmu pro etapu Světového poháru v Anterselvě [9] . V Anterselvě hrála Yuryeva neúspěšně. Ve sprintu obsadila 92. místo s jedinou chybou a předvedla jeden z nejhorších výsledků z hlediska rychlosti a nedostala se do pronásledování. Poté pojmenovala důvody nevydařeného startu: „- Vidím tři hlavní důvody, proč jsem nemohla sprintovat, první je výška. Nemůžete přijít a jen tak, aniž byste si měli čas zvyknout na podmínky, okamžitě běžet ve výšce 1600 metrů. Druhým důvodem je lyžařská příprava. Abych řekl pravdu, s lyžemi nejsem moc spokojený. K tomu se přidala bolest zubů. V Moskvě jsem nestihl udělat všechny potřebné úkony u zubaře, ale tady, v horách, se všechno zhoršilo…“ [10] . Yuryeva se nezúčastnil mistrovství světa v roce 2013.
Trenérský tým RBU se rozhodl postavit pro další etapu KM v Holmenkollenu rezervní tým ženského i mužského týmu, jehož součástí byla Jekatěrina Yuryeva. Ve sprintu startovala s číslem 68 a zůstala ve skupině vedoucích až do druhé palebné čáry, ale poté, co dvakrát minula čáru vstoje, byla Yuryeva vyřazena. Jekatěrina dorazila do cíle s 35 časy. Svůj výsledek komentovala takto: „Dvě vynechání na tribuně jsou pro mě osobně katastrofou,“ cituje Jurjevová oficiální stránka Ruského biatlonového svazu. - V předvečer tréninku jsem si byl jistý jak vleže, tak ve stoji. To je moje osobní chyba, nedá se vysvětlit nějakým vnějším faktorem: větrem, sluncem nebo létajícím ptákem. Zkroutím si mozek, ale najdu důvod. Dá se říct, že už mám pracovní formu, ale tohle není vrchol, se kterým bych mohl vystupovat. [11] . V stíhacím závodě vyhrála Jekatěrina zpět o 22 pozic a zvýšila se z 35. na 13. místo. V důsledku toho se Yuryeva stala nejlepší z Rusů v této fázi mistrovství světa [12] . V důsledku vystoupení v Holmenkollenu byla Jekatěrina Yuryeva zařazena do hlavního týmu pro předolympijský týden v Soči [13] .
Světový pohár 2013/2014 odstartoval z etapy ve švédském Ostersundu , kde v individuálním závodě 28. listopadu 2013 obsadila Yuryeva čtvrté místo [14] . Druhý den ve sprintu skončila sedmá [15] . V další etapě v Hochfilzenu se Yurieva neprobojovala do první čtyřicítky ani ve sprintu (54. místo [16] ), ani ve stíhacím závodě (43. místo) a ve 3. etapě ve francouzském Annecy nebyla zařazena do ruský tým.
V lednu 2014 nebyla Ekaterina Yuryeva zařazena do sestavy pro etapu Světového poháru v Anterselvě . Fanoušci to připisují konkurenci mezi dvěma tréninkovými skupinami, která se vyvinula v ruském ženském týmu a 16. ledna 2014 poslali ministru sportu Vitalymu Mutkovi otevřený dopis na podporu biatlonistky [17] [18] .
27. února 2014 oznámila odchod do důchodu [19] .
18. července 2014 vyšlo najevo, že i přes konec její kariéry atletky Mezinárodní biatlonová unie (IBU) diskvalifikovala Yuryevovou na osm let za užívání nelegálních drog. Yuryeva sama rozhodnutí nenapadne. Doba diskvalifikace se počítá od 23.12.2013. Všechny její výsledky od tohoto data byly anulovány [20] . Dne 10. července 2015 byl Jurjevův zákaz IBU prodloužen na 12 let [21] .
Výsledky vystoupení na mistrovství světa | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V tabulce jsou uvedena místa obsazená sportovcem v závodech biatlonové sezóny. Ind - Individuální |
Mistři světa v biatlonu v individuálním závodě | |
---|---|
10 km 1984: Venera Chernyshova 1985: Kaya Parve 1986: Eva Korpela 1987: Sanna Grönlid 1988: Anne Elvebakk 15 km 1989: Petra Shaf 1990: Světlana Davydová 1991: Petra Shaf 1993: Petra Shaf 1995: Corine Nyogre 1996: Emmanuelle Claret 1997: Magdalena Forsbergová 1999: Elena Zubrilová 2000: Corine Nyogre 2001: Magdalena Forsbergová 2003: Kateřina Golubcovová 2004: Olga Pyleva 2005: Andrea Henkel 2007: Linda Grubbenová 2008: Jekatěrina Jurijevová 2009: Kati Wilhelmová 2011: Helena Ekholmová 2012: Tura Berger 2013: Tura Berger 2015: Jekatěrina Jurlová 2016: Marie Dorinová-Habertová 2017: Laura Dahlmeierová 2019: Hanna Oeberg 2020: Dorothea Wierer 2021 : Markéta Davidová |