Elena Nikitina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
obecná informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní občanství | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 2. listopadu 1992 [1] (ve věku 29 let) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 167 cm | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Váha | 55 kg | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kariéra | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klub | SDYUSSHOR "Vrabčí kopce" [2] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trenér | Denis Alimov [3] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Postavení | soutěží | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění a medaile
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výsledek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
světový pohár | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Debut na mistrovství světa | 3. prosince 2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vítězství ve Světovém poháru | 12 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejlepší umístění ve Světovém poháru | 1 ( 2018/19 ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední aktualizace: 13. února 2021 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Elena Valerievna [4] Nikitina (nar . 2. listopadu 1992 [1] , Moskva ) - ruská skeletonistka , bronzová medailistka z OH 2014 , trojnásobná vítězka mistrovství světa, 4násobná mistryně Evropy 2013, 2017, 2020 a 2021 (v roce 2013 V roce 2010 vybojovala první vítězství na kontinentálním šampionátu pro ruské skeletonisty [5] ). Vítěz Světového poháru kostlivců 2018/19. První atletka z Ruska, která vyhrála Světový pohár žen olympijských her 2022 Pekingu
Elena Nikitina přišla ke kostře v roce 2008 z fotbalu (kterému se věnovala pět let předtím a hrála už za moskevskou reprezentaci). Poté, co nějakou dobu zpracovávala kostru, - nečekaně pro sebe - vyhrála olympiádu , po které byla volba ve prospěch kostry pro ni samozřejmostí [6] [7] .
Do národního týmu vstoupila v roce 2009. V roce 2010 - debut na mezinárodních soutěžích. Do roku 2012 Elena závodila v Evropském poháru a Interkontinentálním poháru. V roce 2012 startovala na mistrovství světa juniorů Igls a umístila se tam osmá.
Elena Nikitina zahájila sezónu 2012/13 v Americkém poháru, kde vystoupila na dvou etapách v Calgary , a 7. prosince debutovala ve Světovém poháru, obsadila 10. místo v německém Winterbergu a stala se nejlepší z ruských atletů.
Sportovec o tomto debutu mluvil takto: „Myslím, že jsem dosáhl dobrého výsledku. A trenéři to cítí stejně. Řekli mi, že se jim moje vystoupení moc líbilo. Ani nečekali, že všechno dopadne takhle“ [8] . „Čekal jsem, že se do druhého závodu dostanu do první dvacítky. Takže jsem zdvojnásobil své plány. V první jízdě jsem měl dobrý start. Při druhém pokusu to trochu nevyšlo - ale díky tomu prvnímu se částka ukázala jako dobrá“ [6] .
Anja Huber , čtyřnásobná mistryně světa, také zaznamenala Nikitinův úspěch: „Skončit desáté na vašem prvním mistrovství světa je prostě fantastické. Samozřejmě se ještě musíme podívat, jak bude Elena závodit dál, co předvede na dalších tratích. Ale takový debut v každém případě hovoří o velmi dobrých vyhlídkách pro tuto dívku .
Nikitina: „Samozřejmě jsem nečekal, že se stanu mistrem Evropy. Loni jsem v televizi sledoval, jak všechny tyto hvězdy světového skeletonu jezdí, a teď jsem mezi nimi i já sám, a dokonce jsem vyhrál. Jsem šokován. Moje vítězství je pravděpodobně senzací. Myslel jsem, že budu bojovat o šestku. A to ode mě pravděpodobně nikdo nečekal“ [9] .
18. ledna 2013 v Igls vyhrála 20letá Nikitna senzačně mistrovství Evropy. Pro Elenu to byl teprve třetí start ve Světovém poháru. V poslední etapě Světového poháru 2012/13 v Soči obsadila páté místo. Na mistrovství světa 2013 ve Svatém Mořici se předvedla neúspěšně, předvedla teprve 16. čas.
Následující 4 sezóny ve Světovém poháru byly vesměs neúspěšné, Elena se pouze třikrát dostala do první trojky v samostatných etapách a v celkovém pořadí se nevyšplhala nad 13. místo.
Na olympijských hrách 2014 na domácí dráze se "Sanki" podařilo získat bronzovou medaili . Elena přitom měla v boji o třetí místo náskok jen 0,04 vteřiny před Američankou Cathy Youlenderovou .
V roce 2016 získala Nikitina bronz ve dvouhře na mistrovství světa v Igls a také se stala stříbrnou medailistkou ve smíšené štafetě bob-skeleton (Rusko bylo později tohoto ocenění zbaveno). Na dalším mistrovství světa v roce 2017 v Königssee se předvedla neúspěšně, skončila devátá.
V sezóně 2017/18 vybojovala dvě vítězství ve Světovém poháru a obsadila čtvrté místo v celkovém pořadí. Etapa v polovině prosince v Igls, kterou vyhrál Nikitina, byla zároveň mistrovstvím Evropy, Elena se tak stala dvojnásobnou mistryní Evropy. Elena byla považována za jednu z uchazeček o vítězství na olympijských hrách v roce 2018, ale MOV nedovolil Nikitin soutěžit v Korejské republice [10] .
V sezóně 2018/19 vyhrála tři etapy Světového poháru a ještě dvakrát obsadila druhé místo, což Nikitině umožnilo vyhrát celkové pořadí Světového poháru před Němkou Tinou Hermanovou o 66 bodů . Na mistrovství světa 2019 v kanadském Whistleru byla Elena jednou z favoritů, ale ve dvouhře skončila pouze pátá.
V sezóně 2019/20 opět vyhrála tři etapy Světového poháru, včetně etapy v Siguldě, což bylo mistrovství Evropy. V celkovém pořadí Světového poháru se Nikitina stala třetí. Na mistrovství světa v Altenbergu obsadila Elena páté místo ve dvouhře.
V sezóně 2020/21 vyhrál Nikitina tři etapy Světového poháru, včetně etapy Winterberg, což bylo mistrovství Evropy. Elena se tak stala 4násobnou mistryní Evropy. Nikitina vynechala 2 z 8 etap Světového poháru, obsadila proto v celkovém pořadí pouze šesté místo, které vyhrála Rakušanka Janine Flock , která byla ve všech 8 etapách mezi prvními třemi. Po sezóně 2020/21 se Elena dělí o první místo v historii z hlediska celkového počtu vítězství ve Světovém poháru s dalšími třemi skeletonisty (po 12).
12. února 2021 na mistrovství světa v německém Altenbergu získala bronzovou medaili ve dvouhře. Nikitina vyhrála první závod a ve druhém předvedla třetí výsledek, nicméně třetí a čtvrtý závod se Eleně nepovedl (16. a 9. čas), ale rezerva stačila na udržení třetího místa - Alina Tararychenková a Sofia Gribel byly jen 0,02 sek. Zlato získala Tina Herman, která vyhrála poslední tři závody. 13. února se spolu s Alexandrem Treťjakovem stala bronzovou medailistkou v disciplíně smíšených družstev.
V listopadu 2021 vyhrála dvě etapy Světového poháru v rakouském Igls, ale pak byly etapy v Německu a Lotyšsku neúspěšné a Elena do nového roku vypadla z první trojky Světového poháru.
22. listopadu 2017 byla rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru zbavena bronzové medaile v ženském skeletu na OH 2014 v Soči za porušení antidopingových pravidel (v té době první medaile do státní pokladny národního týmu) [11] . Záhy bylo podáno odvolání a 1. února mu Sportovní arbitrážní soud vyhověl „... sankce se ruší a jednotlivé výsledky dosažené v Soči 2014 se obnovují...“ [12] .
V sociálních sítích | |
---|---|
Tematické stránky | |
Slovníky a encyklopedie |