Žukov, Pavel Alexandrovič

Pavel Aleksandrovič Žukov

Druhý tajemník městského výboru Sverdlovsk Všesvazové komunistické strany bolševiků

duben 1945 - únor 1949

Předchůdce

Vasilij Vladimirovič Kosov

Nástupce

Ivan Fedotovič Krasnoženov

Narození

16. července 1903 Kostroma , guvernorát Kostroma , Ruská říše

Smrt

9. října 1968 (65 let) Sverdlovsk , RSFSR , SSSR

Pohřební místo

Shirokorechenskoe hřbitov

Zásilka

CPSU (od roku 1928)

Vzdělání

Leningradský institut sovětského stavitelství a práva

Ocenění

Pavel Aleksandrovič Žukov (16. července 1903 - 9. října 1968) - sovětský státní a stranický vůdce, ekonom, kandidát ekonomických věd (1938), profesor (1961).

Životopis

Narozen 16. července 1903 v Kostromě .

září 1919 - květen 1920. referent oddělení 8. obvodu policie okrsku Kostroma. Od srpna 1920 rudoarmějec územního pluku Kostroma, od října 1920 rudoarmějec vodní policie jednotek VOKhR ve městě Jaroslavl ; demobilizován v srpnu 1921

Od října 1921 na elektrické vodovodní stanici vodovodního potrubí Kostroma inspektor kontroly a opravy vodoměrů, od prosince 1921 uvolněný člen továrního výboru stanice. Od listopadu 1925 byl instruktorem Zemské rady odborů Kostroma. Od října 1926 v provinčním oddělení práce Kostroma vedoucí pododdělení tarifních konfliktů, od roku 1927 konzultant.

V září 1928 - červenci 1931. student Fakulty sovětského stavitelství Leningradského institutu sovětského stavitelství a práva ; ekonom.

Od července 1931 ekonom pro průmysl a dopravu plánovaného sektoru Uralského regionálního úřadu práce ( Sverdlovsk ). Od března 1932 na Uralském strojním institutu učitel společensko-ekonomických věd, zároveň od ledna 1934 zástupce vedoucího vzdělávacího oddělení ústavu. Od července 1934 na Uralském průmyslovém institutu , učitel ekonomických věd, v červnu 1939 - únor 1940. Docent katedry ekonomiky strojního inženýrství. Současně v Uralském průmyslovém institutu v červenci 1934 - červenci 1935, září 1936 - srpen 1937. zástupce děkana Fakulty strojní, od prosince 1938 vedoucí metodického úseku ústavu, zástupce šéfredaktora Sborníku ústavu.

Ve stejné době v letech 1935-1938. Postgraduální student Katedry strojírenské ekonomiky, Fakulty strojní a ekonomické, Leningradský průmyslový institut . 21. prosince 1938 na Leningradském průmyslovém institutu obhájil diplomovou práci pro hodnost kandidáta ekonomických věd na téma: "Problémy stavby bagrů v SSSR." V roce 1939 mu byla schválena akademická hodnost docenta.

Od února 1940 vedoucí průmyslového oddělení městského výboru Sverdlovsk Všesvazové komunistické strany bolševiků. Od března 1941 byl tajemníkem pro strojírenství, od června 1942 byl třetím tajemníkem městského výboru Sverdlovsk Všesvazové komunistické strany bolševiků. duben 1945 - únor 1949 Druhý tajemník městského výboru Sverdlovsk Všesvazové komunistické strany bolševiků.

Od června 1949 byl prorektorem pro studijní záležitosti a docentem katedry hospodářské geografie Uralské státní univerzity . Od ledna 1951 byl docentem na katedře marxismu-leninismu a vedoucím sverdlovského vzdělávacího a poradenského střediska Všesvazového korespondenčního finančního institutu.

Od srpna 1953 na Uralském polytechnickém institutu na katedře ekonomiky strojírenství (ekonomika a organizace podniků strojírenského průmyslu) docent, od září 1955 vedoucí katedry. V roce 1961 mu byla udělena akademická hodnost profesora. Současně byl od roku 1960 členem komise Státního plánovacího výboru RSFSR pro rozvoj vyhlídek rozvoje národního hospodářství Uralu; od ledna 1962 člen rady pro koordinaci a plánování práce Hospodářské rady středního Uralu; od října 1963 čestným členem Všesvazové vědeckotechnické společnosti strojírenského průmyslu.

Zemřel náhle 9. října 1968 ve Sverdlovsku. Byl pohřben na hřbitově Shirokorechensky v Jekatěrinburgu.

Ocenění

Řád Vlastenecké války II. stupně za plnění úkolů Výboru obrany státu pro zvýšení výroby zbraní (1945);
Řád rudého praporu práce za příkladné plnění vládních úkolů na výrobu zbraní (1944);
Řád rudé hvězdy za příkladné plnění vládních úkolů ke zvýšení výroby tanků, tankových dieselových motorů a pancéřových koreb (1943);
Řád čestného odznaku za úspěšnou práci na vyšší škole pro výchovu mladých odborníků (1961);
Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945“ (1945);
Medaile „Za statečnou práci ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“ (1945);
Medaile "Za vojenské zásluhy" za aktivní účast ve Velké říjnové socialistické revoluci, občanské válce a v boji o nastolení sovětské moci v letech 1917-1922. (1967);
Čestný diplom prezidia Nejvyššího sovětu RSFSR za dlouholetou plodnou výzkumnou a pedagogickou činnost a v souvislosti s 60. výročím jeho narození (1963).

Hlavní díla

Rezervy na zvýšení produktivity práce ve strojírenských provozech. - Sverdlovsk, 1944.
O výrobních nákladech. - Sverdlovsk, 1945 (spolu s G. A. Prudenskym )
Problémy stavby bagrů v SSSR. - M., 1946 (spolu s N. D. Averinem)
Pro ziskovost ve strojírenství. - Sverdlovsk, 1948 (spolu s G. A. Prudenskym )
Bagry. - M., 1949 (spolu s N. G. Dombrovským, N. D. Averinem)
Vedoucí úloha socialistického průmyslu v rozvoji zemědělství v SSSR. - Sverdlovsk, 1954 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Výrobci strojů Uralu v boji za technický pokrok. - Sverdlovsk, 1954.
Specializace a spolupráce v průmyslové oblasti Ural // Izvestija. - 1955. - 12. července (spolu s V. I. Dovgopolem )
Rezervy na výrobu kovových výrobků: ze zkušeností místního a družstevního průmyslu města Sverdlovsk. - Sverdlovsk, 1955.
Těžký průmysl Sverdlovské oblasti v šestém pětiletém plánu // Uralský dělník. - 1956. - 16. března.
Specializace a kooperace v průmyslu. - M., 1957 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Ekonomická oblast Sverdlovsk. - Sverdlovsk, 1957.
O ekonomickém zdůvodnění struktur // Průmyslový a ekonomický bulletin (orgán Hospodářské rady Sverdlovsk). - 1957. - č. 3 (spolu s V. I. Ganshtakem, F. M. Morshchakovem)
Specializace a spolupráce v průmyslu: na příkladu průmyslu Sverdlovské oblasti. - M., 1957 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Z pracoviště do hospodářské rady // Socialistická práce. - 1958. - č. 1 (spolu s V. I. Ganshtakem, P. F. Srbem)
Ekonomická analýza - prostředek řízení výroby // Uralský dělník. - 1960. - 22. března.
Zásoby strojírenských podniků. - Sverdlovsk, 1960 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Vývoj stavby bagrů v SSSR. - M., 1960.
Zásoby výroby v akci // Knihovna dělníka-stavitele strojů. Základy ekonomiky strojírenství. - M., 1960; 2. vyd. - M., 1962.
O specializaci ve velkém ekonomickém regionu // Ekonomické noviny. - 1961. - č. 21 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Veřejný úřad pro ekonomické analýzy. - M. - Sverdlovsk, 1961 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Širší rozvoj sociálních principů, větší pozornost ekonomické práci // Mashinostroyeniye. - 1962. - č. 3.
Zásoby výroby v akci. - M. - Sverdlovsk, 1962 (spolu s M. I. Belovem)
Ekonomika strojírenství, organizace a plánování podniků: Učebnice / Pod. vyd. P. A. Žuková. - M., 1963 (spoluautor)
Zásoby výroby jsou nevyčerpatelné! (Na příkladu strojírenských podniků Sverdlovské oblasti). - Sverdlovsk, 1963 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Účast veřejnosti na ekonomické analýze // Účetnictví. - 1963. - č. 1.
Rozšířit řady sociálních ekonomů // Ekonomické noviny (Korespondenční ekonomické kurzy: Speciální vydání). - 1963. - č. 20.
Nová forma organizace ekonomické analýzy v průmyslovém podniku // Plánované hospodářství. - 1963. - č. 9.
Rozšiřte hranice specializace: o rezervách inženýrství na Velkém Uralu // Ekonomické noviny. - 1964. - č. 17 (spolu s V. Ganshtakem, E. Makarovem)
Veřejné úřady ekonomických analýz ve strojírenských závodech. - M., 1964 (spolu s V. I. Ganshtakem)
Ekonomická oblast středního Uralu. - Sverdlovsk, 1965 (spolu s I. N. Bagrovem)
Veřejná analytická práce ve strojírenském podniku. - M., 1967
Ekonomická výchova a vzdělávání // Komunista. - 1968. - č. 8 (spolu s N. Veselovem, E. Makarovem)
Strojírenství Uralu k 50. výročí sovětské moci. - M., 1968 (spoluautor)

Literatura

Žukov Pavel Alexandrovič // Inženýři Uralu: Encyklopedie. T. II. - Jekatěrinburg: Uralský dělník, 2007. - S. 258.
Zakharova V.P., Sushkov A.V. Žukov Pavel Alexandrovič // Jekatěrinburg: Encyklopedie. - Jekatěrinburg: Akademkniga, 2002. - S. 226.
Sushkov A. V. Vedoucí představitelé města Sverdlovsk: první tajemníci městského výboru KSSS (b) - KSSS (1932-1991), druzí tajemníci městského výboru KSSS (b) (1937-1950): historické a biografické příručka. - Jekatěrinburg: Banka kulturních informací, 2007. - S. 110-115.

Elektronické informační zdroje

Životopis P. A. Žukova ve Free Encyclopedia of the Ural [1] (nepřístupný odkaz)