Zachariáš (rod)

Zachariáše

Erb rodu Zachariáše [1]
vlast Albánie
Statky Budva , Dangum, Sati, Gladri a Dushmani

Zacharias  je albánský šlechtický rod, který byl poprvé zmíněn ve 14. století [2] . Jistý Nicholas Zacharias je poprvé zmíněn v roce 1385 jako velitel dynastie Balsic a guvernér Budvy v roce 1363 [3] . Po více než dvaceti letech věrné služby se Nicholas Zachariáš v roce 1386 vzbouřil a stal se vládcem Budvy . Nicméně, v 1389 George II Balsic dobyl město znovu [4] .

Historie

Jméno Nicholase Zachariase se objevuje jako Nikola Sakata v mnoha původních benátských a raguzinských dokumentech (jako guvernér Budvy v roce 1383 , vlivná osoba v Zeta v roce 1386 a lord Dagnum v období spolupráce s rodinou Balsiců ) [5] [6] [7] . To je základem pro některé závěry, že Nicholas Zacharias a Nicola Sakat jsou stejná osoba, která je spojována s Kojou Zachariasem [8] . Komnen Arianiti z rodu Arianiti se oženil s dcerou Nicholase Zachariase Sakatiho, vládce Budvy. Měli tři syny (Giorgi, Muzaka a Vladan) a jednu dceru, která se provdala za Pala Dukagjiniho [9] .

V roce 1396 , díky příznivé politické situaci, Koca Zacharia dobyl hrad Dagnum a prohlásil se vazalem osmanského sultána Bayazeta . Ve svém druhém manželství se Balsha III oženil s Beaulieu, dcerou Koji Zachariáše, v roce 1412 nebo na začátku roku 1413 [10] . V roce 1415 zemřel jejich jediný syn a jediný mužský potomek rodu Balsha [11] . Koca si udržel kontrolu nad regionem a po jeho smrti je dostal jeho jediný syn Leka Zachariáš.

Podle Marin Barleti měl v roce 1445 během svatebního obřadu Skanderbegovy sestry Mamiky Kastrioti spor s Lekou Dukajini. Důvodem tohoto sporu byla žena jménem Irina Dushmani, dědička klanu Dushmani . Zdálo se, že má raději Leka Zachariase, i když Leka Dukajini s tím nesouhlasil. Došlo k potyčce a Leka Dukajini byl zraněn a zachráněn až zásahem Vrany Contiho . O dva roky později, v roce 1447 , byl Leka Zachariah zabit v záloze a Leka Dukagjini byl obviněn z vraždy.

Autentické benátské dokumenty ukazují, že k této vraždě došlo v roce 1444 [12] . Podle benátského kronikáře Stefana Magna to byl Nicholas Dukajin, vazal Zachariáše, kdo v bitvě zabil Leka Zachariáše, a nikoli Leka, jak tvrdí Marin Barleti [13] . Stefano Magno také uvedl, že před svou smrtí Leka Zaharia vyjádřil přání, aby jeho majetek byl převeden do Benátské republiky [14] .

Po smrti Leky Zachariáše, který nezanechal žádné dědice, měla pevnost Dagnum přejít do Lezhské ligy vedené Skanderbegem, jejímž členem byl Leka Zachariah. Jeho matka však hrad odevzdala Benátské republice. Tyto události vyvolaly albánsko-benátskou válku (1447-1448), která trvala dva roky. Hrad Dagnum nakonec zůstal v rukou Benátčanů, kteří se zavázali platit Skanderbegovi každoroční tribut [15] .

Podle Ekrem Vlora byli někteří členové rodiny Zachariáše původně ortodoxními křesťany a poté v roce 1414 přestoupili na římský katolicismus [16] .

Boja Zacharias, albánský šlechtic , který byl rovněž členem rodu Zacharias, zemřel při požáru v benátském Scutari v říjnu 1448 [17] .

Poznámky

  1. ↑ Heraldika Shqiptare, Gjin Varfi, 2000, ISBN 9992731850 ISBN 978-9992731857
  2. ↑ Anamali, Skënder (2002), Historia e popullit shqiptar në katër vëllime , sv. I, Botimet Toena, str. 268, OCLC 52411919 
  3. ↑ Pozdně středověký Balkán: Kritický přehled od konce dvanáctého století do dobytí Osmanskou republikou Autor John Van Antwerp, dotisk, ilustrovaný Vydavatel University of Michigan Press, 1994 ISBN 0-472-08260-4 , ISBN 978-0-472- 08260-5 p. 419
  4. ↑ Pozdně středověký Balkán: Kritický přehled od konce dvanáctého století do dobytí Osmanskou republikou Autor John Van Antwerp, dotisk, ilustrovaný Vydavatel University of Michigan Press, 1994 ISBN 0-472-08260-4 , ISBN 978-0-472- 08260-5 p. 392
  5. ↑ Istorija Crne Gore (2): Od kraje XII do kraje XV vijeka  (Cro.) . Červené. za istoriju Crne Gore, 1970. — S. 42, 51—. . - „čestným rokem 1383 ... rezerva Budva Nikola Sakat ... zaplavená použila stejné zhu a Ђurђа II Stratsimiroviћ pro menší moc Nikola a Andrey Sakat, na jejich zetski gospodar podle rady Dukaђina, poprava ... Nikola Sakat poté na odlukam Dubrovchkog Malog viјeћa koncem března 1386. Jaká ztráta osobnosti Zeti...“.
  6. ↑ Albanološki institut u Prištini (1968), Gjurmime albanologjike, Volumes 7-8 , Priština: Filozofski fakultet u Prištini. Katedra za albanologiju, p. 123, 124 , < https://books.google.com/books?id=2ZniAAAAMAAJ&q=%22nikola+sakat%22&dq=%22nikola+sakat%22&hl=cs&sa=X&ei=QrklT_DUIY7EsgbrkuiRDw&red > Staženo 29. ledna 2012. Archivováno 23. ledna 2020 na Wayback Machine 
  7. ↑ Božić, Ivan (1979), Nemirno pomorje XV století , Beograd: Srpska književna zadruga, s. 214 OCLC 5845972 _ _ D0%BA%D0%B0%D0%B4%D0%B0%D1%80&q=%22%D0%94%D0%BE%D0%BA%D1%83%D0%BC%D0% B5%D0%BD %D1%82%D0%B8+%D0%BD%D0%B0%D0%B3%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D1%88%D1%82%D0%B0% D0%B2%D0 %B0%D1%98%D1%83+%D1%81%D0%B0%D0%BC%D0%BE+%D1%82%D1%80%D0%B0%D0%B3%D0 %BE%D0% B2%D0%B5%3A+%D0%BC%D0%BB%D0%B5%D1%82%D0%B0%D1%87%D0%BA%D0%B8+%D1%83%D0 %BF%D1% 80%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B8+%D0%BF%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D1%80 %D0%B8% D0%BB%D0%B8+%D1%81%D1%83+1404.+%D0%B3%D0%BE%D0%B4%D0%B8%D0%BD%D0%B5+%D0 %B5%D0% BF%D0%B8%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BF%D1%81%D0%BA%D0%B8+%D0%B3%D1%80%D0%B0 %D0%B4+% D0%91%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%87+%D1%98%D0%B5%D0%B4%D0%BD%D0%BE%D0%BC+% D0%BF%D1 %80%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D1%98%D0%B0%D1%80%D1%83+%D0%BF%D0%BE%D0%B4+%D1 %83%D1% 81%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D0%BC+%D0%B4%D0%B0+%D0%BF%D1%80%D0%B8%D0%B7 %D0%BD% D0%B0+%D0%BF%D1%80%D0%B0%D0%B2%D0%B0+%D0%B1%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D1%87%D0 %BA%D0% BE%D0%B3+%D0%B5%D0%BF%D 0%B8%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BF%D0%B0%22#search_anchor > Archivováno 23. ledna 2020 na Wayback Machine 
  8. ↑ Albanološki institut u Prištini (1968), Gjurmime albanologjike, Volumes 7-8 , Priština: Filozofski fakultet u Prištini. Katedra za albanologiju, p. 124 , < https://books.google.com/books?id=2ZniAAAAMAAJ&q=%22nikola+sakat%22&dq=%22nikola+sakat%22&hl=cs&sa=X&ei=QrklT_DUIY7EsgbrkuiRDw&redir_esc=y _ Staženo 29. ledna 2012. Archivováno 23. ledna 2020 na Wayback Machine 
  9. ↑ Anamali, Skënder (2002), Historia e popullit shqiptar në katër vëllime , sv. I, Botimet Toena, str. 255–257, OCLC 52411919 
  10. ↑ Albanološki institut u Prištini 1968 s. 125 Archived 5. dubna 2022 na Wayback Machine : “Poznato je takođe da se Balša III krajem 1412 or početkom 1413 godine oženio u drugom braku ćerkom Koe Zaharije”
  11. ↑ Spremić, 2004 , pp. 73–108

    brzy је dochekao velký nesreћu: 1415. die јmu је syn јedinats. Tako Jelena zachránila unuk a dynastie Balshika ji nechala bez dědice pižma
  12. ↑ Schmitt, Oliver Jens (2001), Das venezianische Albanien (1392-1479) , München: R. Oldenbourg Verlag GmbH München, s. 300, ISBN 3-486-56569--9 , < https://books.google.com/books?id=eKKS3u7iPWcC&pg=PA490 > Archivováno 22. října 2020 ve Wayback Machine 
  13. ↑ Božić, Ivan (1979), Nemirno pomorje XV století , Beograd: Srpska književna zadruga, s. 364 OCLC 5845972 _ _ %D0%B5%D0%BD%D0%BE+%D1%98%D0%B5+%D1%81%D0%B2%D0%B5+%D1%88%D1%82%D0%BE+% D1%81%D0 %B5+%D0%B7%D0%B0%D1%82%D0%B5%D0%BA%D0%BB%D0%BE+%D1%83+%D0%9B%D0%B5%D0 %BA%D0% B8%D0%BD%D0%BE%D1%98+%D0%BA%D1%83%D1%9B%D0%B8%2C+%D1%83%D1%81%D1%82% D1%83%D0 %BF%D1%99%D0%B5%D0%BD%D0%BE+%D0%B8%D0%BC+%D1%98%D0%B5+%D1%83+%D0%BF%D1 %80%D0% BE%D0%BD%D0%B8%D1%98%D1%83%2C+%D1%80%D0%B0%D0%B4%D0%B8+%D0%B8%D0%B7%D0 %B4%D1% 80%D0%B6%D0%B0%D0%B2%D0%B0%D1%9A%D0%B0%22&q=%22%D0%9E%D0%BD%D0%B8+%D1% 81%D1%83 +%D0%BE%D0%B1%D0%B5-+%D1%9B%D0%B0%D0%BB%D0%B8+%D0%B4%D0%B0+%D1%9B%D0 %B5+%D0% B2%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%BE+%D1%81%D0%BB%D1%83%D0%B6%D0%B8%D1%82%D0%B8+ %D0%A0% D0%B5%D0%BF%D1%83%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D1%86%D0%B8.+%D0%A7%D0%BB%D0%B0 %D0%BD% D0%BE%D0%B2%D0%B8%D0%BC%D0%B0+%D0%BF%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%B8-+ %D1%86% D0%B5+%D0%9B%D0%B5%D0%BA%D0%B5+%D0%97%D0%B0%D0%BA%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1 %98%D0% B5+%E2%80%94+%D0%BC%D 0%B0%D1%98%D1%86%D0%B8+%D0%91%D0%BE%D1%88%D0%B8%2C+%D1%81%D0%B5%D1%81%D1%82% D1%80%D0%B8+%D0%91%D0%BE%D1%99%D0%B8+%D0%B8+%D1%9A%D0%B5%D0%B3%D0%BE%D0%B2%D0% BE%D0%BC+%D1%81%D0%B5%D1%81%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%9B%D1%83+%D0%9A%D0%BE%D1%98 %D0%B8+%E2%80%94+%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2%D1%99%D0%B5%D0%BD%D0%BE+%D1% 98%D0%B5+%D1%81%D0%B2%D0%B5+%D1%88%D1%82%D0%BE+%D1%81%D0%B5+%D0%B7%D0%B0%D1%82% D0%B5%D0%BA%D0%BB%D0%BE+%D1%83+%D0%9B%D0%B5%D0%BA%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D1%98+% D0%BA%D1%83%D1%9B%D0%B8%2C+%D1%83%D1%81%D1%82%D1%83%D0%BF%D1%99%D0%B5%D0%BD% D0%BE+%D0%B8%D0%BC+%D1%98%D0%B5+%D1%83+%D0%BF%D1%80%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D1%98%D1 %83%2C+%D1%80%D0%B0%D0%B4%D0%B8+%D0%B8%D0%B7%D0%B4%D1%80%D0%B6%D0%B0%D0%B2%D0 %B0%D1%9A%D0%B0%2C%22#search_anchor > Archivováno 13. března 2020 na Wayback Machine 
  14. ↑ Božić, Ivan, Nemirno pomorje XV století , Bělehrad: Srpska književna zadruga, s. 364 OCLC 5845972 _ _ %D0%BD%D1%83%22+%D0%BF%D0%B0%D0%B2%D0%BB%D0%B5&q=%22%D0%97%D0%B0%D1% 82%D0%BE+ %D0%B8%D0%BC+%D1%98%D0%B5+%D0%A4%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%9B%D0%B5%D1%81% D0%BA%D0 %BE+%D0%9A%D0%B2%D0%B8%D1%80%D0%B8%D0%BD+%D0%BF%D0%BE%D1%82%D0%B2%D1% 80%D0%B4 %D0%B8%D0%BE+%D0%BF%D0%BE%D1%81%D0%B5%D0%B4%D0%B5+%D0%B8+%D1%81%D1%82% D0%B5%D1 %87%D0%B5%D0%BD%D0%B0+%D0%BF%D1%80%D0%B0-+%D0%B2%D0%B0.+%D0%9F%D0% B0%D0%B2 %D0%BB%D1%83+%D0%B8+%D0%9B%D0%B5%D0%BA%D0%B8+%D0%94%D1%83%D0%BA%D0%B0 %D1%92% D0%B8%D0%BD%D1%83+%D0%BF%D1%80%D0%B8%D0%B7%D0%BD%D0%B0%D1%82%D0%B0+% D1%81%D1%83+%D1%81%D0%B5%D0%BB%D0%B0+%D0%92%D0%B8%D1%9B%D0%B0%2C+8%D0%B0%D0 %A8%D0% B0%2C+%D0%A1%D0%B8%D0%BF%D1%81%D1%9B%D0%B8%D1%81%D1%82+%D0%B8+%D0%92% D0%B0%D0 %B7%D1%81%D1%9B%D1%82%D0%B0+%28%D0%BF%D0%BE%D1%81%D0%BB%D0%B5%D0%B4% D1%9A%D0 %B5%22+#search_anchor > Archivováno 31. března 2020 na Wayback Machine 
  15. ↑ Gjergj Kastrioti Skënderbeu, 1405-1468 Volume 4 of (Vepra të plota) / Fan S(tylian) Noli, Fan Stylian Noli Autor Fan Stylian Noli Vydavatel Naim Frashëri, 1967 str. 90-92
  16. ↑ Bey Vlora, Ekrem Vládnoucí rodiny Albánie v předosmanském období (nedostupný odkaz) . Robert Elsie. -"deset. Zachariášové Toto jméno odkazuje na Zachariáše, kteří byli pány Danjo ve čtrnáctém století. Původně pravoslavní přestoupili v roce 1414 k římskokatolické církvi a následně zmizeli z historie.“ Datum přístupu: 23. ledna 2012. Archivováno z originálu 27. ledna 2012. 
  17. ↑ Schmitt, Oliver Jens (2001), Das venezianische Albanien (1392-1479) , München: R. Oldenbourg Verlag GmbH München, s. 304, ISBN 3-486-56569--9 , < https://books.google.com/books?id=eKKS3u7iPWcC&printsec=frontcover&dq=inauthor:%22Oliver+Jens+Schmitt%22&hl=cs&ei&ei&Qsebook&RfFTd2ZoMi=F_ct8Fultd2ZoMi result&resnum=1&ved=0CCYQ6AEwAA#v=onepage&q&f=false > Archivováno 3. února 2022 na Wayback Machine 

Zdroje