Ignatiev, Andrey Nikolaevich (publicista)

Andrej Nikolajevič Ignatijev
Datum narození 8. července 1901( 1901-07-08 )
Místo narození
Datum úmrtí 8. září 1973( 1973-09-08 ) (ve věku 72 let)
Místo smrti
Země
obsazení vědec

Andrej Nikolajevič Ignatijev ( 25. června ( 8. července 1901, Petrohrad, Ruská říše  - 8. září  1973 , Moskva ) ) - rusko - bulharský pravoslavný publicista , církevní historik .

Životopis

Narozen v rodině Nikolaje Nikolajeviče Ignatieva († 1919 ), pocházejícího z ruské šlechtické rodiny Ignatiev ; matka - rozená Elizaveta Nikolaevna Leontiev, sestra spisovatele Konstantina Leontieva .

Studoval na petrohradské německé škole sv. Petra ( Petrishule ) od roku 1911 ; získal atestaci na 2. kurském gymnáziu v roce 1918 . Po smrti svého otce se přestěhoval ke své nevlastní matce na Krym , kde vstoupil na Tauridskou univerzitu v Simferopolu .

V roce 1920 emigroval do Bulharska , kde v roce 1935 promoval na Fakultě mezinárodního práva, diplomacie a konzulární služby Svobodné univerzity politických a ekonomických věd. Byl povolán do bulharské armády; sloužil jako tlumočník na ministerstvu války.

1. září 1946 přijal sovětské občanství zjednodušeným postupem [1] [2] ; pokračoval v práci v bulharských finančních a ekonomických institucích.

Po odchodu do důchodu v roce 1961 se věnoval výzkumu v oblasti bulharského církevního starověku; byl publikován v církevních publikacích bulharské a poté ruské církve, zejména v časopise Moskevského patriarchátu .

Zemřel v Moskvě, kde byl na soukromé návštěvě, 8. září 1973. Na příkaz moskevského patriarchy Pimena byl pohřben v plotě kostela Proměnění Páně v Lukinu (Novoperedelkino); pohřební službu ve stejném kostele vykonal metropolita Tula Juvenaly (Pojarkov) .

Poznámky

  1. Dekrety prezidia Nejvyššího sovětu SSSR „O obnovení občanství SSSR občanům bývalé Ruské říše, jakož i osobám, které ztratily sovětské občanství žijícím ve Francii / Jugoslávii / Bulharsku“ // „Vedomosti Nejvyšší rady Svazu sovětských socialistických republik“. 1946, č. 21 (18. června), s.1.
  2. § 2. Získání ruského občanství Část 11

Publikace

Literatura