Ambrosius, Joanna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 22. května 2019; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Johanna Ambrosius
Johanna Ambrosius
Datum narození 3. srpna 1854( 1854-08-03 )
Místo narození farma Tishken z vesnice Lengveten, okres Tilsit-Ragnit, východní Prusko (nyní vesnice Lunino , okres Nemanskij, Kaliningradská oblast , Rusko )
Datum úmrtí 27. února 1939 (84 let)( 1939-02-27 )
Místo smrti Königsberg
Státní občanství  Německá říše , nacistické Německo 
obsazení básnířka
Jazyk děl německy
Autogram
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Johanna Ambrosius ( německy :  Johanna Ambrosius ; 3. srpna 1854  – 27. února 1939 ) byla německá lidová básnířka, autorka první Východopruské písně.

Životopis

Johanna Ambrosius se narodila 3. srpna 1854 ve vesnici Tishken v okrese Tilsit-Ragnit (nyní vesnice Krasnoje Selo, Nemanskij okres , Kaliningradská oblast ), v rodině vysoce kvalifikovaného dělníka. Byla druhým ze 14 dětí v rodině. Vyrůstala ve velmi chudých podmínkách. Johanna navštěvovala vesnickou školu v Lengwethenu (nyní obec Lunino ) pouze do 11 let, školu opustila kvůli nemoci své matky. Později se věnovala sebevzdělávání. Johanna pracovala na poli a v dílnách. Později si vzpomněla, že často musela brečet z touhy po normálním studiu.

Sám Johannin otec hodně četl a dovolil svým dětem číst jeho knihy, ale až po úplném dokončení díla. Po dlouhou dobu byly tyto knihy její jedinou literaturou. S německou klasikou se seznámila až poté, co se objevila její vlastní sbírka básní.

Johanna se vdala, když jí nebylo ani 17 let, a měla selského syna Friedricha Voigta. Poté, co mladý pár získal malé dědictví, koupil dům ve vesnici Groß Wersmeningken (poblíž současné vesnice Malomozhayskoye).

Sestra Marta, která byla přesvědčena o Johannině talentu, tajně přeposlala své první básně do literárního časopisu, kde vyšly. Koncem roku 1894 nový úspěch: Johanně asistoval Karl Weiss-Schrattenthal, profesor literatury z Bratislavy, který hledal talentovanou mládež. Jeho zásluhou vyšla v roce 1894 první sbírka Johanniných básní v nákladu 50 tisíc výtisků (kniha vyšla pod dívčím jménem básnířky). Další kniha byla vytištěna v roce 1897 ve větším nákladu a prošla několika dotisky.

Johanna Ambrosius se brzy dostala do kontaktu se slavnými spisovateli své doby, včetně Hermanna Sudermanna, Gerharta Hauptmanna, Hermanna Grimma, Bruna Willea a Heinricha Harta.

Johanniny knihy měly úspěch v Německu i v zahraničí (byly přeloženy do angličtiny a francouzštiny). Mnohé z jejích básní se staly písňovými texty. Nejznámější aranžmá k hudbě je první „Píseň východního Pruska“: „Zpíváme spolu, není naše přátelská vlast krásná...“. Domorodci z východního Pruska si ještě dnes pamatují, že tuto píseň zpívali ve školních hodinách.

Chřipka otřásla zdravím básnířky, ale i ve velkých bolestech pokračovala v práci na svém statku. Kromě východního Pruska ještě nic na světě neviděla a první cesta do Berlína byla úžasným zážitkem. Tam ji přijala korunní princezna, která básnířku štědře odměnila. Ale i přes svůj úspěch zůstala Johanna skromnou ženou a nikdy netoužila po slávě a poctách. Při práci na poli a na farmě pokračovala v psaní poezie. Po smrti svého manžela se Johanna přestěhovala za synem do Königsbergu , kde 27. února 1939 zemřela.

Skladby

"Ach, hätt' ich früher dich gesehn", "Du", "Ach, bindet mir die Hände doch", "Dein Kuß", "Mainacht", "Mein treu Herzlieb", "Warum ich weine", "So geht's" , "Du hast zu mir gehalten", "Vor Gericht", "Dereinst", "Frühlingsgedicht", "O lieb' auch du", "Wein' nicht, ich bin dir gut", "Vorüber", "Dein Bild", "Enttäuscht", "Für Dich", "Ich habe geliebt", "Frage", "An meine Rose", "Mein Herz", "Mich friert"…

Paměť

Poznámky

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie