Kasační řízení , též kasační řízení ( lat. cassatio "zrušení, zničení") - procesní činnost v právu, vyjádřená při ověřování zákonnosti soudních rozhodnutí, která nabyla právní moci, vyššími soudy. V Rusku se provádí v souladu s trestním řádem , občanským soudním řádem , řádem rozhodčího řízení a správním řádem Ruské federace .
Moderní kasace vznikla ve Francii a zde doznala svého nejúplnějšího rozvoje. V 16. století již existuje zvláštní stížnost ke královské radě na contrariétés et nullités (nesoudržnost a neplatnost, nicotnost) soudních rozhodnutí. Nařízení z roku 1667 definuje kasační řízení jako řízení o zrušení rozhodnutí, která porušují nařízení a vyhlášky . Kasační právo bylo atributem královské moci a představovalo funkci pobočky královské rady ( conseil des parties ) [1] .
K odvolání proti rozhodnutí soudu v kasační stížnosti musí osoba zúčastněná na případu podat kasační stížnost - je-li iniciátorem odvolání státní zástupce, pak kasační podání - přímo ke kasačnímu soudu.
V kasačním řízení se posuzují stížnosti a podání proti rozhodnutím soudů prvního a odvolacího stupně, která nabyla právní moci. Právo podat kasační stížnost mají odsouzený , zproštěný obžaloby , jejich obhájci a zákonní zástupci, státní zástupce nebo vyšší státní zástupce , poškozený a jeho zástupce . Pokud jde o občanskoprávní nárok , má občanský žalobce a jeho zástupce právo podat stížnost .
Kasační stížnosti a podání posuzuje obecný kasační soud nebo Soudní kolegium pro trestní věci Nejvyššího soudu Ruské federace v závislosti na tom, kdo napadený rozsudek vydal. V systému vojenského trestního soudnictví je uplatňován zvláštní postup pro řízení o kasační stížnosti.
Odvolání proti rozsudku bylo dříve podáno do jednoho roku po vyhlášení rozsudku, u osob ve vazbě pak ve stejné lhůtě ode dne doručení kopie rozsudku. Kasační stížnost, předložení k posouzení způsobem lze podat do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo jiného pravomocného rozhodnutí soudu, u odsouzeného ve vazbě ve stejné lhůtě ode dne doručení kopii takového soudního rozhodnutí mu nabyla právní moci.
V průběhu řízení o kasační stížnosti soud vyšší instance ověřuje zákonnost rozsudku a dalších soudních rozhodnutí. Soud, který případ přezkoumává na základě kasační stížnosti, shledal:
má právo zrušit rozsudek s následným ukončením věci nebo postoupením věci k novému řízení nebo změnit rozsudek. Také soud má právo ponechat soudní rozhodnutí beze změny a stížnost - bez zadostiučinění.
V ruském civilním řízení je kasační instance třetí instancí (po soudech, které případ projednávají v první instanci a odvolací instanci . Obě tyto úrovně spravedlnosti posuzují případ ve věci samé ). V kasačním řízení jsou posuzovány stížnosti a podání proti jakýmkoli rozhodnutím soudů, která vstoupila v platnost, s výjimkou rozhodnutí Nejvyššího soudu Ruské federace.
Na podání kasační stížnosti (zastoupení) má osoba zúčastněná na věci 3 měsíce ode dne nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.
Důvodem pro zrušení nebo změnu rozhodnutí soudů v kasační stížnosti jsou závažná porušení norem hmotného práva nebo norem procesního práva, která ovlivnila výsledek věci a bez jejichž odstranění nelze porušená práva, svobody obnovit a chránit. a oprávněné zájmy, jakož i chránit veřejné zájmy chráněné zákonem.
Moderní civilisté -praktikující do tohoto případu nevkládají velké naděje, ale doufají v nápravu situace. Kasační instance je vlastně nová, stejně jako orgán, ve kterém se o ní jedná - kasační soud.
Obecným pravidlem je, že kasační stížnosti na rozhodnutí soudů prvního stupně, která nabyla právní moci, se projednávají kasační stížností za předpokladu, že byly podány odvolání a projednány u odvolacího rozhodčího soudu , jakož i proti rozhodnutím odvolacích rozhodčích soudů. Účastníci řízení, další osoby zúčastněné na věci a osoby nezúčastněné na věci mají právo podat kasační stížnost, byla-li otázka jejich práv a povinností rozhodnutím nebo usnesením vyřešena.
Kasační stížnosti posuzují rozhodčí soudy rozhodčích obvodů.
Kasační stížnosti se podávají do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci soudního rozhodnutí.
Rozhodčí soud kasační instance ověřuje zákonnost rozhodnutí, výroků přijatých rozhodčím soudem prvního a odvolacího stupně, zjišťujících správnost aplikace norem hmotného práva a norem procesního práva při projednávání věci a přijímání odvolacím soudním úkonem a na základě argumentace obsažené v kasační stížnosti a námitek proti stížnosti; kontroluje, zda závěry rozhodčího soudu prvního a odvolacího stupně o aplikaci právního státu odpovídají jimi zjištěným okolnostem ve věci a důkazům, které jsou ve věci k dispozici. Soud také bez ohledu na argumenty kontroluje dodržování pravidel procesního práva při rozhodování o odvolání.
Soud, který případ přezkoumává na základě kasační stížnosti, shledal:
má právo rozhodnutí zrušit s následným zastavením věci, ponechat ji bez projednání nebo poslat věc k novému projednání (a v některých případech i jinému soudu) nebo rozhodnutí soudu změnit či zrušit, aniž by jej zaslal k nová úvaha. Také soud má právo ponechat soudní rozhodnutí beze změny a stížnost - bez zadostiučinění.