Kaufman, Petr Michajlovič
| Petr Michajlovič Kaufman | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Člen státní rady jmenováním | ||||||||||||||||||
| 2. dubna 1906 – 1. května 1917 | ||||||||||||||||||
| Ministr veřejného školství | ||||||||||||||||||
| 24. dubna 1906 – 1. ledna 1908 | ||||||||||||||||||
| Předchůdce | hrabě Ivan Ivanovič Tolstoj | |||||||||||||||||
| Nástupce | Alexandr Nikolajevič Schwartz | |||||||||||||||||
| Narození |
7. (19. května) 1857 Tiflis |
|||||||||||||||||
| Smrt |
6. března 1926 (68 let) Paříž , Francie |
|||||||||||||||||
| Pohřební místo | ||||||||||||||||||
| Rod | Kaufmans | |||||||||||||||||
| Otec | Michail Petrovič Kaufman | |||||||||||||||||
| Matka | Elizaveta Petrovna princ [d] | |||||||||||||||||
| Vzdělání | Alexandrovské lyceum | |||||||||||||||||
| Postoj k náboženství | ortodoxie [1] | |||||||||||||||||
| Ocenění |
domácí
|
|||||||||||||||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | ||||||||||||||||||
Pjotr Michajlovič von Kaufman (von Kaufman-Turkestansky) [2] ( 1857 - 1926 ) - ruský státník; senátor (1900), ministr osvěty (1906-1908), vrchní komorník (1908).
Životopis
Syn Michaila Petroviče Kaufmana a jeho manželky Elizavety Petrovna Prince. Absolvoval se zlatou medailí Alexander Lyceum (1877).
V roce 1880 byl tajemníkem předsedy Výboru ministrů P. A. Valueva , poté úředníkem úřadu vrchního šéfa Nejvyšší správní komise hraběte M. T. Loris-Melikova , byl převeden na ministerstvo vnitra. V letech 1880-1881 byl za senátora A. A. Polovceva ; jeho jménem provedl audit správních a místních volitelných institucí v provinciích Kyjev a Černigov; shromáždili cenné materiály o životě a hospodaření regionu. Na doporučení Polovceva, který se stal státním tajemníkem, byl Kaufman v roce 1883 jmenován úředníkem právního oddělení Státního kancléřství, v roce 1886 byl přeložen do oddělení záležitostí státního tajemníka a jmenován asistentem státního tajemníka státní rady, podílel se na vypracování nejdůležitějších legislativních aktů počátku vlády císaře Alexandra III . Kancelář (1892-1896) a vrchní soudruh (1896-1903) vlastního úřadu Jeho císařského Veličenstva pro instituce císařovny Marie , od roku 1896 - soudruh předsedy Hlavního opatrovnictví sirotčinců, autor projektu pro transformace správní rady a samosprávy v hl. m. s. resortu za účelem stanovení pravidel hmotné a trestní odpovědnosti čestných opatrovníků a vedoucích pracovníků jednotlivých institucí. Projekt byl schválen Alexandrem III., ale poté, co se setkal s ostrým protestem členů správní rady, nebyl plně realizován.
Člen poručnického výboru císařovny Marie Fjodorovny pro hluchoněmé (1900-1903), člen rady Alexandrova lycea (od roku 1901). Velkou měrou přispěl k zachování dědictví A. S. Puškina : člen komise pro stavbu pomníku Puškina v Petrohradě (počátek 20. století), jako člen rady Alexandrovského lycea byl člen výborů Společnosti Puškinova lycea (od r. 1911) a Tovaryšského fondu bývalí žáci lycea, člen komise pro vypracování programu oslav výročí u příležitosti stého výročí lycea a redakční komise pro sestavování jeho historie.
Aktivně se podílel na činnosti Ruského červeného kříže : od roku 1897 člen jeho hlavního oddělení; dočasně společnost opustil kvůli neshodám s předsedou admirálem Oskarem Kremerem , ale během rusko-japonské války se stal vrchním komisařem Červeného kříže v sibiřské oblasti, poté v Zabajkalsku a Mandžusku. V roce 1906 byl opět zvolen čestným členem a členem hlavní správy.
Od roku 1903 byl přítomen v 1. oddělení řídícího senátu ; od roku 1906 - člen Státní rady .
Od 24. dubna 1906 do 1. ledna 1908 - ministr veřejného školství . Za něj byl 1. listopadu 1907 předložen Státní dumě návrh zákona o zavedení všeobecného základního vzdělání. Zákon nebyl nikdy přijat: předběžná úvaha v komisi pro veřejné školství se vlekla téměř 2 roky, až do 10. prosince 1910; státní rada obdržela návrh zákona 19. března 1911; Dodatky Státní rady byly dumou zamítnuty a 6. června 1912 byl zákon definitivně zamítnut [3] .
Nicméně během let Kaufmanova ministerstva se půjčky na rozvoj veřejného školství začínají zvyšovat ve větší výši než v předchozí polovině vlády Mikuláše II .; zjednodušil se postup otevírání veřejných škol, byly pod nimi zřízeny opatrovnictví; přijímání dívek do městských škol spolu s chlapci je povoleno; byly vypracovány nové předpisy pro základní a městské školy a ženské učitelské semináře. Byla vypracována nová pravidla pro veřejné školy pro cizince; je dovoleno otevírat soukromé vzdělávací ústavy pro Židy obecně, stejně jako školy pro starověrce a sektáře, děti starověrců mohou být přijímány do učitelských seminářů; byl vypracován návrh nařízení o vyšších městských školách. Na středních školách byl obnoven systém přestupových zkoušek (oběžník z 15. března 1906), což vyvolalo studentský protest a ostrou kritiku v tisku; Shromažďování a schůze studentů středních vzdělávacích ústavů jsou zakázány (oběžník ze dne 15. listopadu 1906). Radě ministrů byl předložen návrh zákona na zlepšení poskytování důchodů státním učitelům; Byl svolán sjezd zástupců učitelských ústavů. Za Kaufmana ministerstvo otevřelo 139 mužských a ženských gymnázií a 375 soukromých středních škol a 52 progymnázií bylo přeměněno na tělocvičny.
V oblasti vysokého školství byla vypracována „pravidla o studentských organizacích a o pořádání schůzí ve zdech vysokých škol“ (schválena 11. června 1907) zaměřená na rozvoj studentské samosprávy. Místo inspekce byl zřízen institut prorektorů; byl vypracován nový návrh zřizovací listiny vysokých škol, který vychází z principu nezávislosti vysokých škol v organizaci vědeckého a vzdělávacího života a podřízenosti vysokých škol jako státních institucí kontrole Ministerstva hospodářství a správy. Byl vypracován projekt pro založení Saratovské univerzity , Archeologického institutu v Moskvě, Psychoneurologického institutu , Pedagogické akademie a kurzů orientálních studií na St. Univerzitě A. L. Šanyavského . V roce 1906 navrhl Kaufman legalizovat přijímání žen na vysoké školy na rovnoprávném základě s muži, ale Rada ministrů ho nepodpořila.
Po roce 1908 Kaufman pracoval ve Státní radě, v komisích pro veřejné školství, ve věcech náboženství, na postupu při vydávání zákonů a nařízení národního významu týkajících se Finského velkovévodství.
Od prosince 1915 byl vrchním zmocněncem Červeného kříže pod nejvyšším velitelem; se snažil odolat vlivu Grigorije Rasputina . Když se rozhodl promluvit s Mikulášem II., vyzval ho, aby odvolal ministra vnitra Protopopova a postavil do čela vlády osobu obdařenou důvěrou země, s čímž císař souhlasil. Poté, co opustil velitelství , byl vřele eskortován, ale ihned po příjezdu do Petrohradu obdržel královské oznámení o propuštění ze zastoupení Červeného kříže v sídle [4] : 213-214 .
V roce 1920 Kaufman emigroval z Ruska do Francie. Žil v Paříži a nadále byl aktivní: byl členem hlavního oddělení Červeného kříže, členem Konference o organizování svépomoci ruským uprchlíkům (1922), Svazu ruských vojenských invalidů a Výboru pro Pomoc ruským invalidům na hlavním ředitelství SKÁLY (1923).
Byl pohřben na hřbitově Père Lachaise .
Rodina
Byl ženatý s Elizavetou Petrovna Elsen . Jejich syn:
- Michail (1888-1914), poručík husarského pluku plavčíků , rytíř sv. Jiří. Jeho manželkou (od 12. dubna 1912) je Marina Vasilievna Sheremeteva (1890-1926), dcera V.P. Sheremeteva . Ve druhém manželství od 8. dubna 1920 s knížetem Vladimírem Anatoljevičem Gagarinem (1887-1946).
| Kaufman, Pyotr Michajlovič - předci | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění
- Řád svaté Anny 3. třídy (26.12.1878)
- Řád svatého Stanislava 2. třídy (11.8.1880)
- Nejvyšší přízeň (1885)
- Nejvyšší přízeň (1887)
- Řád svatého Vladimíra 3. třídy (1.1.1888)
- Řád svatého Stanislava 1. třídy (28.3.1893)
- Nejvyšší vděčnost (1895)
- Řád svaté Anny 1. třídy (1896)
- Nejvyšší vděčnost (1897)
- Nejvyšší vděčnost (1900)
- Nejvyšší vděčnost (1901)
- Řád svatého Vladimíra 2. třídy (1.1.1902)
- Řád bílého orla (29.6.1905)
- Řád svatého Alexandra Něvského (7. ledna 1912)
- medaile „Na památku korunovace císaře Alexandra III.
- medaile „Na památku vlády císaře Alexandra III.
- medaile „Na památku korunovace císaře Mikuláše II.
- medaile „Za práci na prvním všeobecném sčítání lidu“
- Medaile „Na památku rusko-japonské války“
- Medaile Červeného kříže „Na památku rusko-japonské války v letech 1904-1905“
- medaile "Na památku 300. výročí vlády dynastie Romanovců"
- nápis "Na památku 200. výročí vládnoucího Senátu"
Zahraniční, cizí:
- Bucharský řád Zlaté hvězdy 1. třídy s diamanty (4.1.1894)
- Bulharský řád „Za občanské zásluhy“ 1. třídy. (28.5.1897)
- Čínský řád dvojitého draka 2. třídy 1. třídy (24.8.1897)
Poznámky
- ↑ kartotéka Ambburger (německy)
- ↑ V září 1914, výnosem císaře Mikuláše II ., získali Petr a Alexej Michajlovič von Kaufman, jako zvěčnění památky svého strýce Konstantina Petroviče von Kaufmanna , právo být nazýván von Kaufman z Turkestánu.
- ↑ O zavedení všeobecného základního vzdělání v Ruské říši . - Reformní program P. A. Stolypina. Dokumenty a materiály. - M. : RosPEN, 2002. - T. 1.
- ↑ M. V. Rodzianko. Kolaps říše. - Smrt monarchie. - M . : Nadace Sergeje Dubova. - (Dějiny Ruska a rodu Romanovů ve vzpomínkách současníků. XVII-XX století). — ISBN 5-89486-010-5 .
Zdroje
- Kaufman-Turkestansky Petr Michajlovič
- Seznam civilních hodností prvních tří tříd. Revidováno 1. září 1914. - Str., 1914. - S. 46.
- Fedorčenko V. I. císařský dům. Vynikající hodnostáři: Encyklopedie biografií: Ve 2 svazcích - Krasnojarsk: BONUS; M.: OLMA-PRESS, 2003.
- Protokol o výslechu P. M. Kaufmana-Turkestanského, 16. dubna 1921 // Předběžné vyšetřování 1919-1922: [Sb. materiály] / Comp. L. A. Lyková. - M . : Studio TRITE; Ros. Archiv, 1998. - S. 287-290. — (Ruský archiv; [T.] VIII).
Odkazy
- Návrh zákona "O zavedení všeobecného základního vzdělání v Ruské říši"
 Slovníky a encyklopedie |
|---|