Ivan Sidorovič Kovalev | |||
---|---|---|---|
Datum narození | 29. května 1913 | ||
Místo narození | Jarcevo , Smolenská gubernie (nyní Smolenská oblast ) | ||
Datum úmrtí | 17. prosince 1987 (ve věku 74 let) | ||
Země |
Ruské impérium SSSR Bělorusko |
||
Vědecká sféra | fyzika, radiotechnika | ||
Místo výkonu práce | |||
Alma mater | Leningradský elektrotechnický institut (1941) | ||
Akademický titul | d.t.s. ( 1966 ) | ||
Akademický titul | člen korespondent Akademie věd BSSR | ||
Ocenění a ceny |
|
Ivan Sidorovič Kovaljov (bělorusky Ivan Sidaravič Kavaljov; 29. května 1913, Jarcevo , provincie Smolensk – 17. prosince 1987 ) je běloruský vědec v oboru aplikované elektroniky a radiotechniky, první rektor Běloruské státní univerzity informatiky a radioelektroniky .
Člen korespondent Národní akademie věd Běloruska (1969), doktor technických věd ( 1966 ), profesor ( 1966 ).
Absolvent Leningradského elektrotechnického institutu ( 1941 ). Od roku 1947 působil jako učitel, zástupce děkana, docent Leningradského elektrotechnického institutu. V letech 1953 - 1956 - zástupce ředitele pro vzdělávací a vědeckou práci Taganrogského radiotechnického institutu (nyní - Taganrog State Radio Engineering University ), v letech 1956 - 1962 - rektor Ryazan Radio Engineering Institute (nyní - Ryazan State Radio Engineering University ).
Od roku 1962 působil jako vedoucí katedry Běloruského polytechnického institutu (nyní Běloruská národní technická univerzita ). Od března 1964 do února 1973 byl rektorem Minského radiotechnického institutu (nyní Běloruská státní univerzita informatiky a radioelektroniky ). V letech 1973-1975 byl vedoucím oddělení Minského radiotechnického institutu. V roce 1976 vedoucí vědecký pracovník-konzultant na Ústavu technické kybernetiky. Od roku 1977 působil jako vedoucí laboratoře Ústavu fyziky nedestruktivního zkušebnictví AV ČR (od roku 1980 - Ústav aplikované fyziky).
Vědecká práce v oboru mikrovlnné radioelektroniky. Zakladatel nového vědeckého směru pro Bělorusko - miniaturizace vlnovodných drah, mikrovlnných přístrojů a zařízení. Prováděl výzkum v oblasti teorie naváděcích systémů a rezonátorů, problematiky anténních napáječů a šíření rádiových vln. Navrhl a vyvinul metodu pro výpočet elektrických rotametrů pro symetrické a asymetrické páskové vlnovody se vzduchovou náplní. Provedl výpočet radiových obvodů na tunelových diodách. Autor více než 50 vědeckých prací, včetně 3 monografií.