Viktor Kožený (Viktor Kožený, nar. 28. června 1963, Praha) je český podnikatel obviněný z finančních podvodů.
Viktor Kožený se narodil v Československu v roce 1965. Jeho matka odešla do zahraničí v roce 1968, otec zemřel o čtyři roky později, poté Victora vychovávala jeho teta. V roce 1984 odešel 19letý Viktor z Československa do Spojených států a nastoupil na katedru fyziky Harvardu. Victor řekl všem svým přátelům a známým, že vystudoval s vyznamenáním nejprestižnější gymnázium v Praze, ve čtrnácti letech nastoupil na nejlepší pražskou univerzitu, po absolutoriu prý odešel do Německa, kde se seznámil se slavným profesorem fyziky z Los Alamos (USA). Americký fyzik v něm jakoby na první pohled uviděl génia, zaplatil si cestu do USA, studoval na Harvardu a po promoci ho pozval pracovat do slavného jaderného centra v Los Alamos.
To byla pravda jen částečně. Profesor, který mu pomohl, skutečně byl, ale ne z Los Alamos, ale z University of New Mexico . Victor Koženy na jedné ze svých přednášek řekl, že je mladý fyzik, který utekl před totalitním režimem Československa a má novou teorii ve fyzice. Profesor mu uvěřil a zaplatil letenku do USA, což mu umožnilo bydlet trochu ve svém domě. Pravda, profesor si brzy uvědomil, že jeho nový známý je lhář, a vykopl ho. Victor se ocitl bez živobytí a dostal práci v domě bohatého páru, aby učil děti. Mladík upoutal pozornost hostitelky. Zamilovala se do učitele svých dětí, rozvedla se s manželem a odešla z domova se svým mladým milencem. Byla to ona, a ne profesor z Los Alamos, kdo zpočátku zaplatil Victorovi školné na Harvardu. Byla to ona, kdo Victorovi koupil drahé auto Volvo. Victor přešel z katedry fyziky na Harvardu na ekonomii. Přes neúspěchy ve studiu se mu podařilo získat diplom z Harvardské univerzity. V té době už Victor opustil svou patronku středního věku a oženil se s dcerou bohatého bankéře z Bostonu. V roce 1989 Koženy pracoval v Londýně ve finančním oddělení obchodní banky Roberta Fleminga, ale o šest měsíců později byl propuštěn, protože své povinnosti nebral vážně. O rok později opouští manželku a dceru a odjíždí se sekretářkou do Prahy, kde zakládá soukromou praxi jako obchodní konzultant.
V roce 1992 začíná státní privatizační program v Československu, Victor zakládá „Harvardský investiční fond“ (někdy nazývaný: Harvard Capital and Consulting) a prohlásil, že každý, kdo do jeho fondu vloží své poukázky, dostane do roka desetinásobný zisk. Jeho fond shromáždil tolik poukázek, že Viktor Kožený dokázal ovládnout 15 % českého akciového trhu. Americké úřady popřely účast společnosti na Harvardu a učitelé z této univerzity, kteří Victora kdysi učili, se objevili v médiích a označili ho za bezskrupulózního člověka, ale nemělo to žádný účinek, za pár měsíců měla společnost již více než osm set tisíc investoři. O rok později první investoři požadovali slíbené peníze, ale bylo jim nabídnuto, že počkají dále.
Sám Kožený se mezitím během jednoho roku stal vlastníkem akcií nejziskovějších podniků v ČR, které získal výměnou za poukázky od klientů. Brzy se Harvard Capital stal největším investičním fondem v zemi s kapitálem těsně pod 1 miliardu dolarů.
Samotný stát Cozhena, který zastává funkci prezidenta společnosti, se v té době odhadoval na asi 200 milionů dolarů. Prostřednictvím Harvardské nadace koupil velké podíly v osmi českých výrobních společnostech a ve třech z nich - controllingu. Podařilo se mu zejména získat kontrolu nad Československou lodní společností , poté bylo prodáno 15 lodí patřících lodní společnosti. [jeden]
Když se o Viktorovy aktivity začala zajímat česká vláda, je obviněn z napojení na bývalého agenta tajné policie, který mu údajně prodával špínu na ministry a informace o firmách, do kterých Viktor investoval poukázky. V důsledku toho je Victor zproštěn viny. Koženy jede na dovolenou a odjíždí do Curychu (Švýcarsko) a odtud do Irska a deklaruje svůj záměr přesunout centrum svých obchodních operací do Dublinu , kde otevírá pobočku své společnosti. Jeho společnost tam však dlouho nevydržela a Kožený se přestěhoval na Bahamy. Když Victor dorazil na Bahamy s přítelkyní a dvěma malými dcerami, začal šířit zvěsti, že ho na ostrovy pozval slavný britský obchodník a filantrop Sir John Templeton. Sám John o tom nic nevěděl. V prestižní oblasti Victor koupil obrovský pozemek na břehu moře a postavil si luxusní vilu. Odtud řídil svou síť společností čítající 29 investičních fondů a 15 společností. V roce 1995 se na jedné z Kozhenyho večírků setkal s Michaelem Dingmanem, ředitelem Ford Motor Company, spolu s novým přítelem Victorem, který se aktivně zabýval pochybnými obchodními aktivitami.
Aby Victor konečně sebral všechny peníze z Harvardské nadace, musel provést více než tisíc finančních transakcí, v jejichž důsledku prodal veškerý majetek nadace a zhroutil český trh.
V roce 1997 se Koženy pokusil výhodně privatizovat ázerbájdžánskou ropnou společnost Azneft , pro kterou získal peníze od řady amerických investorů. Ve stejné době byly poskytnuty velké úplatky některým ázerbájdžánským představitelům. Tvrdilo se také, že úplatky dostávala i rodina Alijevových. Plánovaná dohoda selhala, protože Alijev Azneft neprivatizoval.
V roce 2005 byl Kožený zatčen na Bahamách, kde se skrýval před českou a americkou justicí. Victor Kožheny a dva američtí občané Frederic Burke Jr. a David Pinkerton byli obviněni newyorským soudem za přijímání úplatků v obzvláště velkém měřítku v Ázerbájdžánu. [2] Koženy nepopřel, že dával úplatky, ale tvrdil, že investorům nic neukradl. Tvrdil, že investoři věděli, že použil jejich prostředky jako úplatky ázerbájdžánským vůdcům. [3]