Henlein, Konrád
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. dubna 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .| Konrád Henlein | |
|---|---|
| Konrád Henlein | |
| Henlein jako sudetoněmecký politik. 23. září 1938 | |
| Datum narození | 6. května 1898 |
| Místo narození | Maffersdorf , Čechy , Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 10. května 1945 (47 let) |
| Místo smrti | Plzeň , Československo |
| Státní občanství |
Rakousko-Uhersko Československo nacistické Německo |
| obsazení | politik , učitel tělesné výchovy |
| Náboženství |
Katolicismus (do roku 1926) Protestantismus (od roku 1926) |
| Zásilka |
Sudetoněmecká strana (do roku 1938) NSDAP (od roku 1939) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Konrad Henlein (také Henlein a Henlein , německy. Konrad Henlein ; 6. května 1898 , Maffersdorf - 10. května 1945 , Plzeň ) - politik Sudet . Vůdce československého Volksdeutsche , zakladatel Sudetoněmecké strany v Československu , minimálně od jara 1938 jednající přímo v zájmu nacistického Německa . Vedoucí Říšského sudetského svazu .
Životopis
Raná léta
Narozen v Maffersdorfu (nyní Vratislavice ) v Čechách (Rakousko-Uhersko), syn úředníka. Otec jeho matky byl Čech , což musel Henlein následně tajit. Během první světové války se Henlein přihlásil ( německy: Kriegsfreiwilliger ) do rakousko-uherské armády . Od května 1916 do listopadu 1917 bojoval v Dolomitech na italské frontě . Během bojů byl Henlein zraněn a zajat italskými jednotkami. Až do konce války byl držen v zajateckém táboře na italském ostrově Asinara (u pobřeží Sardinie ). V zajetí Henlein studoval činnost německého vlastence a pedagoga Friedricha Ludwiga Jahna . V roce 1919 se vrátil do rodného města Gablonz , které se stalo součástí vzniklého Československa a získal práci v bance.
V roce 1925 se Henlein přestěhoval do Aše a stal se učitelem gymnastiky ve škole. Od té doby se aktivně zapojuje do společenského života sudetských Němců.
Politické aktivity
Od roku 1931 vedoucí Německé gymnastické jednoty v Československu . Od 1. října 1933 - šéf Sudetoněmecké vlastenecké fronty, která požadovala autonomii sudetských Němců v rámci čs. Sehrál velkou roli v politické konsolidaci Němců v celém Československu, kteří byli dříve národnostně i politicky rozděleni. V roce 1935 se strana přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu (SDP). Prezident Tomáš Masaryk považoval Henleina za „čestného člověka“ a dovolil své straně kandidovat ve volbách i přes námitky některých vlivných osobností z jeho okolí. Přestože SDP nebyla zdaleka jedinou stranou Němců v Československu, její výrazné vítězství v parlamentních volbách v roce 1935 (kde získala více hlasů než kterákoli z „československých“ stran) potvrdilo její nárok na politickou reprezentaci celé národnostní menšiny a následně o ní uvažovaly vedoucí země v této funkci. Henlein však účast v československé vládě odmítl, přestože do ní vstupovali ministři z jiných německých stran. Vítězství sociálně demokratické strany v roce 1935 mělo negativní dopad na vyhlídky politického systému Československa a vyvolalo u politiků různých směrů pocit rozpadu státu a nacistické hrozby.
Po Mnichovských dohodách vstoupil Henlein do NSDAP a byl jmenován říšským komisařem pro Sudety. 1. května 1939 byl jmenován Gauleiterem a Reichsstathalterem nové Říšské sněmovny Sudet. Měl hodnost SS Obergruppenführer .
Smrt
V květnu 1945 byl zajat americkou armádou a 10. května 1945 spáchal sebevraždu, rozbil si brýle a brýlemi přeřízl tříselnou žílu .
Analýza politických pozic
Je diskutabilní, zda byl Henlein nacistou od samého počátku a zda od prvních kroků vystupoval jako Hitlerův agent při ničení Československa. Hitlerovy podpory (včetně finanční podpory) se těšil již v letech 1933-1934. Henleinova ideologie však byla zprvu spíše konzervativní, „rakousko-uherská“ než přímo nacistická a dlouho deklaroval loajalitu k integrálnímu státu, Masarykovi osobně a dokonce i demokracii, dovedně si vytvářel obraz bojovníka za zájmy Britů. a francouzské veřejné mínění.národnostní menšina. Možná se chvíli jen snažil využít nacistické Německo ve svůj prospěch. Ale po setkání Hitlera s Henleinem 28. března 1938 již není činnost henleinovské strany jako „ páté kolony “ nacismu zpochybňována.
Viz také
Odkazy
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie | ||||
| Genealogie a nekropole | ||||
| ||||