Pojistné plnění v pojištění je právo pojišťovny obrátit se na jiné pojišťovny, které mají obdobné povinnosti jako pojistník o pojištění majetku , s návrhem na sdílení nákladů na plnění za pojistné události [1] [2] . Výše pojistného plnění je stanovena v peněžním vyjádření a vypočítává se pro každou pojistku vystavenou různými pojistiteli podle zásady poměrné odpovědnosti.
Možnost odškodnění vzniká za přítomnosti pěti podmínek [1] :
Pojistné smlouvy , podle kterých jsou vystaveny pojistky podílející se na pojistném plnění, nemusí být zcela totožné z hlediska krytých zájmů, rizik a předmětů. Jedna politika se může „přiblížit“ druhé. Například pojistka, která kryje produkt (nebo jiný typ majetku) na jednom místě, může poskytnout odškodnění jiné pojistce, která kryje zboží pojištěného všude.
Pojišťovací praxe vyvinula standardizované metody pro výpočet pojistného plnění. Zejména u pojistek, u nichž je předmět pojištění identický a nedotčený doložkou o pákovém efektu, se ztráty hradí v poměru k pojistným částkám [1] [3] .
Například ve vztahu ke stejnému předmětu pojištění (druhu majetku) byly různými pojišťovnami A, B a C vystaveny tři pojistky na různou pojistnou částku : 100 000, 150 000 a 250 000. V tomto případě musí každá pojišťovna uhradit škodu na majetku v poměru, v jakém je pojistná částka podle její pojistky na celkové pojistné částce za všechny vydané pojistky. Výpočet dlužného pojistného plnění za škodu ve výši 100 000,- je uveden v tabulce:
| Pojišťovna | Pojistná částka | Podíl pojišťovny na celkové pojistné částce | Výše uhrazené škody připadající na společnost s celkovou škodou na pojištěném majetku 100 tis. |
|---|---|---|---|
| ALE | 100 000 | 0,2 | 20 000 |
| B | 150 000 | 0,3 | 30 000 |
| C | 250 000 | 0,5 | 50 000 |