Venkovské osídlení | |
Cotten Cochina | |
---|---|
Kotten Kocina | |
51°12′02″ s. sh. 14°14′47″ palců. e. | |
Země | Německo |
Země | Svobodný stát Sasko |
Plocha | Bautzen (okres) |
Město | Wittychenau |
Historie a zeměpis | |
První zmínka | 1264 |
Náměstí | 4,97 km² |
Výška středu | 130 m |
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | 204 lidí ( 2016 ) |
národnosti | Lužičané , Němci |
Digitální ID | |
Telefonní kód | +49 35725 |
PSČ | 02997 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kotten nebo Cochin ( německy : Kotten ; v.-lugs. Koćina ) je venkovská lokalita se statutem městské části Wittichenau , okres Bautzen , Sasko , Německo .
Nachází se asi pětadvacet kilometrů severozápadně od Budyšína a čtyři kilometry jižně od Wittichenau na břehu řeky Schwarze-Elster (srbský lužický název - Chorny-Galshtrov), do které se v severní části obce vlévá řeka Klosterwasser z jih (srbský lužický název - Kloshterska-Voda , Tuszyna; in.- lugs Klóšterska woda, Tušina ). Okolí obce se vyznačuje lužní krajinou a rozsáhlým přilehlým lesním porostem zasahujícím jihovýchodním směrem k obci Kaslau (Koslov) v obci Neschwitz [1] .
Sousední osady: na severovýchodě - vesnice Hoske (Gozk, na území města Wittichennau), na východě - Rachlau (Rahlov, na okraji města Wittichenau), na jihu - vesnice Kunnewitz (Konetsy) komuna Ralbitz-Rosenthal , na západě - vesnice Zollschwitz (Solschitz, uvnitř městských omezení Wittichenau) a Zalau ( Salow , uvnitř městských omezení Wittichenau) [1] .
První zmínka z roku 1264 pod názvem „Chotín“. Ve středověku obec patřila klášteru Marienstern . Po Vídeňském kongresu v roce 1815 se stalo součástí Pruského království . Hranice mezi Saskem a Pruskem probíhala asi 1,3 kilometru jižně od obce. Do 8. dubna 1945 se osada nacházela ve správním obvodu Liegnitz . Do roku 1994 byla osada autonomní obcí spolu se sousedním Zalau a byla součástí komunity Hoyeswerda v okrese Chotěbuz. V roce 1994 obec vstoupila do městských hranic Wittichenau jako samostatná městská oblast. Od roku 1996 do roku 2008 se nacházel v regionu Kamenz, v roce 2008 byl převeden do regionu Budyšín [2] .
V roce 1429 byla obec vypálena husitským vojskem při tažení proti Wittichenau [3] .
V současné době je obec součástí kulturně-územní autonomie „ Lužické sídelní oblasti “, na jejímž území platí zákonodárné akty zemí Saska a Braniborska přispívající k zachování lužických jazyků . kultura Lužičanů [4] [5] .
Historická německá jména [2]Úředním jazykem v lokalitě je kromě němčiny také hornolužická .
Podle statistické práce „Dodawki k statistiky a etnografiji łužickich Serbow“ od Arnoshta Muky žilo v roce 1884 v obci 196 obyvatel (z toho 193 Lužičané (98 %)) [6] .
Lužický demograf Arnošt Czernik ve své eseji „Die Entwicklung der sorbischen Bevölkerung“ uvádí, že v roce 1956 s celkovým počtem 404 obyvatel tvořilo srbskolužické obyvatelstvo vesnice 61,4 % (z toho 178 dospělých bylo aktivních v hornolužickém jazyce , 2 dospělí byli pasivní, 68 nezletilých plynule ovládalo jazyk) [7] .
1825 | 1871 | 1885 | 1905 | 1925 | 1939 | 1946 | 1950 | 1964 | 1990 | 2011 | 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
164 | 186 | 177 | 157 | 150 | 371 | 232 | 428 | 353 | 352 | 198 | 204 |
Demografické a statistické údaje z 09.05.2011 [8] | cotten | Celkem ve Wittichenau |
---|---|---|
počet obyvatel | 198 | 5879 |
Průměrný věk | 35.4 | 42.7 |
Procento nezletilých do 18 let do jmenovatele věku od 18 do 65 let | 47 | 27 |
Procento starších lidí nad 65 let do jmenovatele věku od 18 do 65 let | 21 | 29 |
Procento lidí na domácnost | 3.4 | 2.5 |