Cotten (Wittichenau)

Kotten nebo Cochin ( německy :  Kotten ; v.-lugs. Koćina  ( inf. ) ) je venkovská lokalita se statutem městské části Wittichenau , okres Bautzen , Sasko , Německo .

Geografie

Nachází se asi pětadvacet kilometrů severozápadně od Budyšína a čtyři kilometry jižně od Wittichenau na břehu řeky Schwarze-Elster (srbský lužický název - Chorny-Galshtrov), do které se v severní části obce vlévá řeka Klosterwasser z jih (srbský lužický název - Kloshterska-Voda , Tuszyna; in.- lugs Klóšterska woda, Tušina ). Okolí obce se vyznačuje lužní krajinou a rozsáhlým přilehlým lesním porostem zasahujícím jihovýchodním směrem k obci Kaslau (Koslov) v obci Neschwitz [1] .

Sousední osady: na severovýchodě - vesnice Hoske (Gozk, na území města Wittichennau), na východě - Rachlau (Rahlov, na okraji města Wittichenau), na jihu - vesnice Kunnewitz (Konetsy) komuna Ralbitz-Rosenthal , na západě - vesnice Zollschwitz (Solschitz, uvnitř městských omezení Wittichenau) a Zalau ( Salow , uvnitř městských omezení Wittichenau) [1] .

Historie

První zmínka z roku 1264 pod názvem „Chotín“. Ve středověku obec patřila klášteru Marienstern . Po Vídeňském kongresu v roce 1815 se stalo součástí Pruského království . Hranice mezi Saskem a Pruskem probíhala asi 1,3 kilometru jižně od obce. Do 8. dubna 1945 se osada nacházela ve správním obvodu Liegnitz . Do roku 1994 byla osada autonomní obcí spolu se sousedním Zalau a byla součástí komunity Hoyeswerda v okrese Chotěbuz. V roce 1994 obec vstoupila do městských hranic Wittichenau jako samostatná městská oblast. Od roku 1996 do roku 2008 se nacházel v regionu Kamenz, v roce 2008 byl převeden do regionu Budyšín [2] .

V roce 1429 byla obec vypálena husitským vojskem při tažení proti Wittichenau [3] .

V současné době je obec součástí kulturně-územní autonomie „ Lužické sídelní oblasti “, na jejímž území platí zákonodárné akty zemí Saska a Braniborska přispívající k zachování lužických jazyků . kultura Lužičanů [4] [5] .

• Chotín, 1264
• Chotín, 1291
• Kuthyn, Kuttyn, Cuttyn, Kuttin, 1374
• Kotín, 1440
• Koten, kolem roku 1600

Populace

Úředním jazykem v lokalitě je kromě němčiny také hornolužická .

Podle statistické práce „Dodawki k statistiky a etnografiji łužickich Serbow“ od Arnoshta Muky žilo v roce 1884 v obci 196 obyvatel (z toho 193 Lužičané (98 %)) [6] .

Lužický demograf Arnošt Czernik ve své eseji „Die Entwicklung der sorbischen Bevölkerung“ uvádí, že v roce 1956 s celkovým počtem 404 obyvatel tvořilo srbskolužické obyvatelstvo vesnice 61,4 % (z toho 178 dospělých bylo aktivních v hornolužickém jazyce , 2 dospělí byli pasivní, 68 nezletilých plynule ovládalo jazyk) [7] .

Demografie

Poznámky

1. ↑ 1 2 Jenička srbská karta w syći . Získáno 19. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 27. března 2019. (neurčitý)
2. ↑ 1 2 Kotten/ Koćina Archivováno 19. srpna 2021 na Wayback Machine , Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen
3. ↑ Zahrodnik, Ludwig aj. Srbské stawizny. — Budyšin: Domowina, 2009., s. 42 — ISBN 978-3-7420-1385-9
4. ↑ Gesetz zur Ausgestaltung der Rechte der Sorben (Wenden) im Land Brandenburg (Sorben (Wenden)-Gesetz - SWG) Archivováno 4. března 2016 ve Wayback Machine 7. července 1994
5. ↑ Gesetz über die Rechte der Sorben im Freistaat Sachsen (Sächsisches Sorbengesetz - SächsSorbG) Archivováno 13. března 2019 na Wayback Machine 31. března 1999
6. ↑ Ernst Tschernik: Die Entwicklung der sorbischen Bevölkerung. Akademie-Verlag, Berlín 1954, str. 52
7. ↑ Ludwig Elle: Sprachenpolitik in der Lausitz. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 1995
8. ↑ Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen Archivováno 22. října 2020 na Wayback Machine  (německy)

Odkazy

• Kotten/ Koćina , Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen