okres / městská část | |||||
Okresní formace Krasnoufimsky Krasnoufimsky Okrug | |||||
---|---|---|---|---|---|
|
|||||
56°40' s. š. sh. 57°09′ východní délky e. | |||||
Země | Rusko | ||||
Obsažen v | Sverdlovská oblast | ||||
Zahrnuje | 67 osad | ||||
Adm. centrum | Krasnoufimsk | ||||
Vedoucí magistrátu | Rjapisov Oleg Viktorovič | ||||
Historie a zeměpis | |||||
Datum vzniku | 27. února 1924 [1] / 31. prosince 2004 [2] , 1. ledna 2006 [3] | ||||
Náměstí | 3411,8 km² | ||||
Výška | |||||
• Maximální | 504 m | ||||
Časové pásmo | MSK+2 ( UTC+5 ) | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | ↘ 25 021 [4] lidí ( 2021 ) | ||||
Hustota | 7,33 osob/km² | ||||
národnosti | Rusové , Tataři , Mari | ||||
Digitální ID | |||||
OKATO | 65 224 | ||||
OKTMO | 65 713 | ||||
Telefonní kód | +7 34394 | ||||
Auto kód pokoje | 66, 96 | ||||
Oficiální stránka | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Krasnoufimsky Okrug je obecní útvar ve Sverdlovské oblasti se statutem městské části Ruska , patřící do Západního správního obvodu . Správním centrem je město Krasnoufimsk (není součástí okresu a okresu).
Z hlediska administrativně-územní struktury kraje se městský obvod nachází v hranicích administrativně-územního celku Krasnoufimsky okres .
Okres se nachází od severozápadu k východu městské části Achitsky , od východu na jih městské části Artinsk , od jihu k jihozápadu - Baškortostánská republika , okresy Mechetlinsky, Duvansky, Askinsky, na západě - Permské území - městské obvody Okťabrskij a Suksunskij .
Počet obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
2002 [5] | 2009 [6] | 2010 [7] | 2011 [8] | 2012 [9] | 2013 [10] | 2014 [11] |
31 581 | ↘ 30 559 | ↘ 28 077 | ↘ 27 990 | ↘ 27 408 | ↘ 27 092 | ↘ 26 837 |
2015 [12] | 2016 [13] | 2017 [14] | 2018 [15] | 2019 [16] | 2020 [17] | 2021 [4] |
↘ 26 633 | ↘ 26 389 | ↘ 26 001 | ↘ 25 708 | ↘ 25 227 | ↗ 25 253 | ↘ 25 021 |
Obyvatelstvo: 28 077 lidí, z toho: Rusové - 62 %, Tataři - 20 %, Mari - 16 %. Zástupci jiných národností - 2 %. Počet sídel je 68, z toho osad městského typu - 1, osad - 6, vesnice - 17, vesnice - 44.
27. února 1924 byl Krasnoufimský okres vytvořen jako součást Kungurského okresu Uralské oblasti . Od roku 1934 je okres součástí Sverdlovské oblasti . V roce 1967 byl okres Achitsky oddělen od okresu Krasnoufimsky .
1. února 1963 vznikla venkovská oblast [18] .
22. listopadu 1966 byly vesnice vodní elektrárny Afanasjevskaja a úsek č. 2 státního statku Artimeikovskij přejmenovány na Rjabčikovo a Zelenaja Rošča [19] [20] .
Dne 12. listopadu 1979 se výkonný výbor Sverdlovské oblastní rady lidových poslanců rozhodl požádat Prezidium Nejvyššího sovětu RSFSR o přejmenování obce Dom Rest v obci Sokoliny [21] .
Dne 5. srpna 1995 byla na základě výsledků místního referenda vytvořena obec Krasnoufimského okresu .
Dne 10. listopadu 1996 byla obec zařazena do krajského rejstříku [22] .
31. prosince 2004 byl okres Krasnoufimsky obdařen statutem městské části [23] . Pracovní vesnice Sarana byla kategorizována jako venkovská osada k typu vesnice [24] .
1. ledna 2006 byl okres Krasnoufimsky přejmenován na okres Krasnoufimsky [25] .
Dne 15. února 2016 byl v rámci optimalizace soudního systému vytvořen Okresní soud Krasnoufimsky, do jehož působnosti přešly Městský soud Krasnoufimsky, Okresní soud Achitsky a otázky výkonu spravedlnosti v jejich působnosti. Ve struktuře vytvořeného soudu se také vytvořila stálá soudní přítomnost v pracovní osadě Achit, okres Achitsky [26] .
Struktura městské části a obvodu zahrnuje 67 sídel. Zároveň jsou jako součást okresu rozmístěny mezi 26 územních odborů správy (obyvatelstvo, 2010) [27] [28] . Do 1. října 2017 zahrnoval okres Krasnoufimsky 25 administrativně-územních jednotek (1 pracovní osada a 24 vesnických rad). [29]
Seznam sídel | |||||
---|---|---|---|---|---|
Ne. | Lokalita | Typ lokality | Počet obyvatel | Územní jednotka okresu Krasnoufimsky [31] | Územní odbor správy městské části |
jeden | Aleksandrovskoe | vesnice | ↘ 459 [7] | Rada obce Alexandrovskij | Alexandrovský |
2 | Lázně | vesnice | ↘ 218 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
3 | Březový háj | vesnice | ↘ 488 [7] | Rada obce Klyuchikovsky | Ključikovský |
čtyři | Biškovo | vesnice | ↘ 98 [7] | Rada vesnice Rakhmangulov | Rakhmangulovský |
5 | Velká Tavra | vesnice | ↗ 1310 [7] | Rada obce Tavrinský | Tavrinský |
6 | Velké Koshaevo | vesnice | ↘ 268 [7] | Rada obce Novoselsky | Novoselský |
7 | Velký Turysh | vesnice | ↘ 555 [7] | Bolsheturish Village Council | bolšeturského |
osm | Verkh-Bobrovka | vesnice | ↘ 120 [7] | Rada obce Novoselsky | Novoselský |
9 | Horní Bayak | vesnice | ↘ 99 [7] | Rada vesnice Bayaksky | Bayaksky |
deset | Horní Bugalysh | vesnice | ↘ 426 [7] | Rada obce Bugalysh | Bugalyshsky |
jedenáct | Verkh-Nikitino | vesnice | ↘ 75 [7] | Rada obce Pridannikovsky | Pridannikovskij |
12 | Horní Irga | vesnice | ↘ 130 [7] | Bolsheturish Village Council | bolšeturského |
13 | Horní Sarana | vesnice | → 2 [7] | pracovní osada Natalinsk | Saraninsky |
čtrnáct | Golenishchevo | vesnice | ↘ 123 [7] | Rada obce Bugalysh | Bugalyshsky |
patnáct | Degtyarka | vesnice | ↘ 83 [7] | Rada vesnice Sargainsky | Sargainského |
16 | Jekatěrinovka | vesnice | ↘ 2 [7] | Rada obce Krylovský | Krylovský |
17 | Zauf | vesnice | ↘ 305 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
osmnáct | Kalinovka | vesnice | ↘ 358 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
19 | Kamenovka | vesnice | → 0 [7] | Rada obce Krylovský | Krylovský |
dvacet | klíče | vesnice | ↘ 652 [7] | Rada obce Klyuchikovsky | Ključikovský |
21 | Kolmakovo | vesnice | → 32 [7] | Rada obce Chuvashkovsky | Čuvaškovského |
22 | Krásná Poljana | vesnice | ↘ 172 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
23 | Krasnosokolie | vesnice | ↘ 106 [7] | Rada obce Krasnosokolsky | Krasnosokolský |
24 | Červený Turysh | vesnice | ↘ 87 [7] | Rada obce Chatlykovský | Chatlykovský |
25 | Criulino | vesnice | ↗ 2102 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
26 | Krylovo | vesnice | ↘ 851 [7] | Rada obce Krylovský | Krylovský |
27 | Kujankovo | vesnice | ↘ 116 [7] | Rada vesnice Bayaksky | Bayaksky |
28 | Labuť | vesnice | ↘ 40 [7] | Rada obce Chatlykovský | Chatlykovský |
29 | Malý Turysh | vesnice | ↘ 69 [7] | Bolsheturish Village Council | bolšeturského |
třicet | Mariskiye Klyuchiki | vesnice | ↘ 452 [7] | Obecní rada Mariyklyuchikovsky | Mariyklyuchikovsky |
31 | Mari Ust-Mash | vesnice | ↘ 211 [7] | Rada vesnice Usť-Mašskij | Usť-Mašskij |
32 | Hranice | vesnice | ↗ 34 [7] | Rada obce Krylovský | Krylovský |
33 | Natalinsk | město | ↗ 1494 [30] | pracovní osada Natalinsk | Natalinský |
34 | Nižší Nikitino | vesnice | ↗ 25 [7] | Rada obce Pridannikovsky | Pridannikovskij |
35 | Nižněirginskoje | vesnice | ↘ 1092 [7] | Obecní rada Nizhneirginsky | Nižněirginskij |
36 | Nová vesnice | vesnice | ↘ 443 [7] | Rada obce Novoselsky | Novoselský |
37 | Nový Bugalysh | vesnice | ↘ 337 [7] | Rada vesnice Usť-Mašskij | Usť-Mašskij |
38 | jezera | vesnice | ↘ 378 [7] | Rada obce Ozersky | Ozerský |
39 | Podgornaja | vesnice | ↘ 576 [7] | Rada obce Alexandrovskij | Alexandrovský |
40 | Pridannikovo | vesnice | ↘ 2080 [7] | Rada obce Pridannikovsky | Pridannikovskij |
41 | Rakhmangulovo | vesnice | ↘ 492 [7] | Rada vesnice Rakhmangulov | Rakhmangulovský |
42 | Ruská Tavra | vesnice | ↘ 774 [7] | Rada obce Tavrinský | Tavrinský |
43 | ruský Turysh | vesnice | ↘ 137 [7] | Bolsheturish Village Council | bolšeturského |
44 | ruský Usť-Maš | vesnice | ↘ 233 [7] | Rada vesnice Usť-Mašskij | Usť-Mašskij |
45 | Rjabinovka | vesnice | ↘ 15 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
46 | Savinovo | vesnice | ↘ 227 [7] | Rada vesnice Yuvinsky | Yuvinsky |
47 | Sarana | vesnice | ↘ 2337 [7] | pracovní osada Natalinsk | Saraninsky |
48 | Saraninsky závod | vesnice | ↘ 40 [7] | pracovní osada Natalinsk | Saraninsky |
49 | Sargaya | vesnice | ↘ 354 [7] | Rada vesnice Sargainsky | Sargainského |
padesáti | Sarses-Druhý | vesnice | ↘ 649 [7] | Rada obce Sarsinskij | Sarsinský |
51 | Sars-First | vesnice | ↘ 483 [7] | Rada obce Sarsinskij | Sarsinský |
52 | Sokolí kámen | vesnice | ↘ 15 [7] | pracovní osada Natalinsk | Saraninsky |
53 | Střední Bayak | vesnice | ↘ 243 [7] | Rada vesnice Bayaksky | Bayaksky |
54 | Střední Bugalysh | vesnice | ↘ 865 [7] | Rada obce Bugalysh | Bugalyshsky |
55 | Syzgi | vesnice | ↘ 502 [7] | Rada obce Syzginsky | Syzginského |
56 | Taktamysh | vesnice | ↘ 70 [7] | Bolsheturish Village Council | bolšeturského |
57 | Tatar Emanzelga | vesnice | ↘ 379 [7] | Rada obce Tatarsko-Emanzelginsky | Tatar-Emanzelginsky |
58 | Ust-Bayak | vesnice | ↘ 387 [7] | Rada vesnice Ust-Bayaksky | Ust-Bajakskij |
59 | Ust-Bugalysh | vesnice | ↘ 256 [7] | Rada vesnice Usť-Mašskij | Usť-Mašskij |
60 | Ust-Torgash | vesnice | ↘ 2 [7] | Rada vesnice Rakhmangulov | Rakhmangulovský |
61 | Chatlyk | vesnice | ↘ 599 [7] | Rada obce Chatlykovský | Chatlykovský |
62 | Cherlak | vesnice | ↘ 68 [7] | Rada vesnice Yuvinsky | Yuvinsky |
63 | Chigvincevo | vesnice | ↘ 133 [7] | Rada obce Kriulinsky | Kriulinský |
64 | Čuvaškovo | vesnice | ↘ 488 [7] | Rada obce Chuvashkovsky | Čuvaškovského |
65 | Shilovka | vesnice | ↘ 197 [7] | Rada obce Chuvashkovsky | Čuvaškovského |
66 | Shurtan | vesnice | ↘ 8 [7] | Obecní rada Nizhneirginsky | Nižněirginskij |
67 | Yuva | vesnice | ↗ 1236 [7] | Rada vesnice Yuvinsky | Yuvinsky |
V roce 2015 byla zrušena vesnice Nový Půť (rada obce Ust-Bajakskij) [32] [33]
Jeskyně Bobylyok se nachází 15 km od vesnice Sargaya na soutoku potoků Bobylka a Bezymyanny. Jeskyně má dva vchody. Celková délka jeskyně je 56 metrů. V důsledku archeologických vykopávek byly nalezeny artefakty datované široce od doby kamenné až po dobu železnou (popelníky, zvířecí kosti, fragmenty hliněných nádob, kamenné a kostěné nástroje, šperky) [34] . Na nalezišti ze svrchního paleolitu (před 30 000 lety) byly vystaveny šperky z mamutího klu, zdobený fragment sobího parohu [35] [36] , zlomek lopatkové kosti s úštěpy, tenká destička s příčnými zářezy - přířez na korálky. nalezeno. Radiokarbonové datum 14 200 ± 400 let před současností bylo získáno z kosti nosorožce . Sbírka kamenných nástrojů obsahuje asi 450 kusů šedého silicovaného vápence, jaspisu, černého pazourku a chalcedonu. Převažují retušované čepele a vrubové předměty, dále řezáky, čepele s tupým ostřím a čepel s kónickým zakončením [37] .