Križevitská diecéze | |
---|---|
Eparchia Crisiensis, Križevačka eparhija | |
| |
Země | Chorvatsko |
obřad | byzantský obřad |
Datum založení | 21. listopadu 1611 |
Řízení | |
Hlavní město | Križevcy |
Katedrála | Katedrála Nejsvětější Trojice v Križevci |
Hierarcha | Milan Štipic [d] |
Statistika | |
farnosti | 44 |
Náměstí |
|
Počet obyvatel |
|
Počet farníků | 21,509 |
krizevci.hbk.hr | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Diecéze Križevica ( lat. Eparchia Crisiensis , chorvatsky Križevačka eparhija ) je diecéze chorvatské řeckokatolické církve s centrem v Križevci .
Do křiževičské diecéze patří řeckokatolíci žijící v Chorvatsku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině. Departement diecéze, od kterého má svůj název, se nachází ve městě Krizhevtsy, kde se nachází katedrála Nejsvětější Trojice . Od roku 1966 sídlí biskup Krizevicki v Záhřebu , kde sídlí řeckokatolický teologický seminář založený v roce 1681, stejně jako Sokatedrální katedrála svatých Cyrila a Metoděje .
Apoštolský vikariát pro katolíky byzantského obřadu v Chorvatském království založil papež Pavel V. svým výnosem „Divinae Maiestatis arbitrio“ z 21. listopadu 1611 . Soud vikariátu se nacházel v klášteře Marcha.
22. června 1777 papež Pius VI . bulou „Charitas illa“ povýšil vikariát na diecézi , jejímž centrem bylo město Krizevtsi. Biskup z Krizevitsky byl nejprve podřízen římskokatolickému metropolitovi z Ostřihomi a od 11. prosince 1852 patří diecéze Krizevitsky do Záhřebské metropole.
Po rozpadu socialistické Jugoslávie a vzniku nových nezávislých států z území křiževičské diecéze v roce 2001 byl v Makedonii přidělen apoštolský exarchát, který je považován za samostatnou makedonskou řeckokatolickou církev , a v roce 2003 - apoštolský exarchátu v Srbsku a Černé Hoře , který spolu s křiževičskou diecézí patří k chorvatské řeckokatolické církvi.
Podle vatikánské statistické ročenky Annuario Pontificio za rok 2013 má křiževičská diecéze 21,3 tisíce věřících, 46 farností, 42 kněží, 42 jeptišek [1] .
rok | počet obyvatel | kněží | stálí jáhni | mnichy | farnosti | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
katolíci | Celkový | % | Celkový | světské duchovenstvo | černé duchovenstvo | počet katolíků na kněze |
muži | ženy | |||
1950 | 55 000 | 15 000 000 | 0,4 | 62 | 58 | čtyři | 887 | 2 | 55 | padesáti | |
1969 | 62 000 | ? | ? | 60 | 57 | 3 | 1,033 | 5 | 93 | 42 | |
1980 | 48,680 | ? | ? | 60 | 58 | 2 | 811 | jeden | čtyři | 112 | 57 |
1990 | 48,870 | ? | ? | 62 | 60 | 2 | 788 | jeden | čtyři | 112 | 57 |
1999 | 48,775 | ? | ? | 63 | 61 | 2 | 774 | 2 | 111 | padesáti | |
2000 | 48,905 | ? | ? | 63 | 61 | 2 | 776 | 2 | 111 | padesáti | |
2001 | 42,579 | ? | ? | 53 | 52 | jeden | 803 | jeden | 93 | 45 | |
2002 | 37,174 | ? | ? | 62 | 58 | čtyři | 599 | čtyři | 115 | 53 | |
2003 | 42,603 | ? | ? | 62 | 58 | čtyři | 687 | 3 | čtyři | 115 | 53 |
2004 | 15,311 | ? | ? | 38 | 36 | 2 | 402 | 2 | 60 | 34 | |
2009 | 21,509 | ? | ? | 28 | 28 | 768 | 58 | 44 | |||
2013 | 21,270 | ? | ? | 33 | 33 | 644 | 47 | 46 | |||
2016 | 21,121 | ? | ? | 44 | 44 | 480 | 41 | 46 |
Katolické struktury Chorvatska | ||
---|---|---|
Arcidiecéze-metropole | ||
Arcidiecéze přímé podřízenosti | Zadarská arcidiecéze | |
Diecéze | ||
Chorvatská řeckokatolická církev | ||
kardinálové | Josip Bozanic |