Kuzmin, Vasilij Petrovič

Vasilij Petrovič Kuzmin
Datum narození 22. dubna 1908( 1908-04-22 )
Místo narození Obec Nikolajevščina, nyní Volchovský okres , Leningradská oblast
Datum úmrtí 10. září 1989 (81 let)( 1989-09-10 )
Místo smrti Leningrad
Afiliace  SSSR
Roky služby 1930 - 1954
Hodnost Generálmajor letectva SSSR
Bitvy/války Velká vlastenecká válka
Ocenění a ceny
Řád rudého praporu Řád rudého praporu Řád rudého praporu Řád rudého praporu
Řád rudého praporu Řád Ushakova II stupně Řád vlastenecké války 1. třídy Řád rudé hvězdy
Medaile „Za vojenské zásluhy“ Medaile „Za obranu Leningradu“ SU medaile Za dobytí Koenigsbergu ribbon.svg Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945“

Vasilij Petrovič Kuzmin ( 22. dubna 1908  - 10. září 1989 ) - sovětský vojenský vůdce, generálmajor letectví, účastník Velké vlastenecké války .

Životopis

Vasilij Petrovič Kuzmin se narodil 22. dubna 1908 ve vesnici Nikolajevščina (nyní okres Volchov v Leningradské oblasti ). V roce 1930 byl povolán do služby v Dělnicko-rolnické Rudé armádě . V roce 1934 absolvoval Leningradskou vojensko-teoretickou školu pilotů, po které vstoupil do vojenské školy námořních pilotů a pilotů-pozorovatelů Yeysk . Po promoci v roce 1936 sloužil jako pilotní instruktor, komisař letky ve stejné vzdělávací instituci. V září 1939 vstoupil do námořního oddělení Vojensko-politické akademie pojmenované po V. I. Leninovi . V srpnu 1941 ji absolvoval v zrychleném kurzu.

Po absolvování akademie byl Kuzmin poslán na frontu Velké vlastenecké války v letectvu Baltské flotily . Byl vojenským komisařem 57. útočného leteckého pluku , vrchním instruktorem pro organizační a stranickou práci, zástupcem vedoucího politického oddělení 8. letecké brigády. Během nejtěžšího období obléhání Leningradu byl neustále na letištích, prováděl agitační a propagandistické práce mezi personálem a mobilizoval je k plnění jejich úkolů. V lednu 1943 se Kuzminovi na vlastní žádost umožnilo přeškolit na útočný letoun Il-2 a v nejkratším možném čase tuto techniku ​​zvládl, načež začal provádět bojové lety. V srpnu 1943 byl jmenován zástupcem velitele 2. letky 7. gardového útočného leteckého pluku ao měsíc později převzal velení 1. letky téhož pluku. Létal k útoku na nepřátelské lodě ve Finském zálivu v Baltském moři, k potlačení baterií dlouhého doletu, palebných stanovišť a nepřátelské živé síly na frontě.

V březnu až srpnu 1944 velel 35. útočnému leteckému pluku letectva Baltské flotily. Létal mnohokrát ve vedení skupin 8 a 12 útočných letadel a způsobil nepříteli těžké ztráty na živé síle a vojenském vybavení. Od srpna 1944 velel 8. gardovému útočnému leteckému pluku letectva Baltské flotily. Celkem Kuzmin během války provedl 49 úspěšných bojových letů a zničil: 6 minolovek, 3 hlídkové lodě, 3 čluny, 5 hlídkových člunů, 5 baterií, 1 sklad munice, 1 most, 1 vozidla a značné množství dalšího vybavení. V červnu 1945 mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu , ale odevzdání nebylo realizováno.

Po skončení války pokračoval ve službě v sovětském námořnictvu. Velel těžkému leteckému pluku, poté těžké letecké divizi. Od dubna 1953 působil jako asistent velitele letectva Pacifické flotily . V srpnu 1954 byl převelen do zálohy. Žil v Leningradu . Zemřel 10. září 1989 .

Ocenění

Literatura

Odkazy