Kulturní jméno

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. července 2014; kontroly vyžadují 7 úprav .

Kulturonymum (z lat.  cultura, z colo, colere - pěstování, později - výchova, vzdělání, vývoj, úcta + další řecké όνυμα  - jméno, titul) - obecný pojem pro jazykové jednotky (různé jazyky ) přiřazené prvkům různých kultur , stejně jako slovo nebo pojem s plným nebo konotativním významem, označující konkrétní objekt nebo jev v jakékoli kultuře. Souhrn všech kulturních jmen zahrnuje názvy prvků všech existujících kultur národů světa ve všech existujících jazycích těchto národů.

Termín navrhl VV Kabakchi [1] .

Kulturní jména jsou obecným pojmem pro jazykové jednotky (různé jazyky) přiřazené prvkům různých kultur.

- Kabakchi, V. V. Základy mezikulturní komunikace v anglickém jazyce: Proc. manuál [pro studenty angl. lang.] / V. V. Kabakchi. - Petrohrad: RGPU im. A. I. Herzen, IVESEP, 1998.

Lingvistika a literární kritika

Termín "kulturonymum" je široce používán v moderních lingvistických [2] [3] a literárních [4] [5] studiích, přičemž představuje přímý předmět studia interlinguokulturologie [6] .

Klasifikace

V. V. Kabakchi rozděluje kulturní jména do 4 skupin:

  1. idiomy - jazykové prvky specifické pro vnitřní kulturu daného jazyka (nepřeložitelná slovní zásoba);
  2. xenonyma - jednotky daného jazyka používané jako názvy prvků vnějších (cizojazyčných) kultur;
  3. polyonyma jsou univerzální kulturní názvy, které jsou zastoupeny ve všech nebo většině existujících kultur národů světa a objevují se v různých kulturách v důsledku dostředivých procesů vývoje pozemské civilizace.

Mezi odpovídajícími idionymy a xenonymy existuje souvislost (xenonymická korelace), která je založena na použití těchto kulturních jmen pro označení stejných prvků dané kultury [7] .

4. analogie – kulturní názvy, které se jen částečně shodují s podobnými kulturními názvy jiné kultury. Například Pinocchio a Pinocchio.

Sociologie a kulturní studia

V současné době v sociologii a kulturních studiích neexistuje žádný speciální termín, který by mohl definovat a kombinovat celý soubor jmen zástupců různých lidských kultur a subkultur . Analogicky s pojmy „ etnonymum “, „ politonymum “, „ konfesní jméno “, „ socionim “ by takovou funkci mohl nabýt termín „kulturní jméno“. V moderních ruskojazyčných vědeckých sociologických a kulturologických pracích se však použití termínu „kulturonymum“ v tomto smyslu nenachází.

Poznámky

  1. ↑ Kabakchi, V. V. Základy mezikulturní komunikace v anglickém jazyce: Proc. manuál [pro studenty angl. lang.] / V. V. Kabakchi. - Petrohrad: RGPU im. A. I. Herzen, IVESEP, 1998. - 231 s.
  2. ↑ Sorokina, L.M. Posvátná geografie Moskvy v románu M.A. Bulgakov "Mistr a Margarita" / Disertační práce pro titul kandidáta filologických věd. - M., 2010. - 160 s.
  3. ↑ Zalyaleeva A. R. Vlastnosti překladu kulturních jmen. // Ruština a srovnávací filologie: Lingvistický a kulturní aspekt / Kazaň. Stát un-t. Philol. skutečnost. - Kazaň: Kazaň. Stát un-t, 2004.
  4. ↑ Beloglazová E.V. Fungování xenonym-rusianismů ve fantasy literatuře // Sociální a humanitní vědy na Dálném východě. – No 1 (45) 2015. – S. 105-111.
  5. ↑ Raskina E. Kulturní jméno Persie v posvátné geografii N. S. Gumilyova. Archivní kopie ze dne 27. července 2011 na Wayback Machine // Gumilev Readings, 2006.
  6. ↑ Kabakchi V.V., Beloglazova E.V. Úvod do interlinguokulturologie .. - St. Petersburg: Nakladatelství St. Petersburg State University of Economics, 2012.
  7. ↑ Kabakchi, V. V. Základy mezikulturní komunikace v anglickém jazyce: Proc. manuál [pro studenty angl. lang.] / V. V. Kabakchi. - Petrohrad: RGPU im. A. I. Herzen, IVESEP, 1998.

Viz také

Literatura

 Jazyk a jazyky