Kuni no tokotachi no mikoto

Kuni no tokotachi no mikoto (国 之常立神, くにのとこたちのかみ, „Pán stojící v zemi navždy“ [1] ) v Nihon Shoki a Kuninotokotachi no Kami ( 囸之 帽之国之国之国之神神božstva šintoismu . Je to první generace božstev z Kamiyonanayo (神世七 代, „Sedm generací věku bohů“) – 12 bohů, kteří povstali po zformování nebe a země. Podle Kojiki byly první dvě generace hitorigami, zatímco dalších pět povstalo jako páry mužských a ženských bohů: kteří byli bratry a sestrami a zároveň manželskými páry, tato božstva se objevila po „Kotoamatsukami“, božstvech, která přišel na tento svět v době stvoření světa samotného. Na rozdíl od pozdějších bohů se božstva „Kotoamatsukami“ narodila bez jakéhokoli plození. Kuninotokotachi je také Hitorigami (独 神) – šintoistické božstvo, které vzniklo samo, na rozdíl od těch, kteří vznikli jako mužský a ženský pár. Kuninotokotati je jedním ze dvou bohů narozených „z nějakého důvodu jako rákos, který vytryskl z půdy“ [2] , když byla Země v chaosu. V Nihon Shoki je prvním z prvních tří božstev, která se narodila poté, co se Nebe a Země zrodily z chaosu, [3] a narodil se z toho, co vypadalo jako výhonek rákosu rostoucího mezi nebem a zemí. [4] Podle mytologie žije na vrcholu hory Fudži (富士山). V Kojiki je Kuninotokotachi popisován jako hitorigami a bezpohlavní bůh. Nihon Shoki je popisován jako mužský rod. Kanetomo Yoshida , zakladatel sekty Yoshida Shinto , identifikoval Kuninotokotachi s bohem Amenominakanushi a považoval ho za původního boha vesmíru. Podle Nihon shoki Kuni no tokotachi no mikoto, prvního kami narozeného po oddělení nebe a země. V Yoshida Shinto , tento kami zaujal místo hlavního božstva. Zároveň se tvrdilo, že všichni ostatní kami, stejně jako buddhové , nejsou nic jiného než jeho inkarnace. Když tedy člověk ctí Kuni no tokotati, současně ctí všechna ostatní božstva. Hayashi Razan , prominentní myslitel a blízký poradce raných tokugawských šógunů , popsal toto kami jako kořen a původ všech věcí a všech bohů. Nemá žádnou formu a neexistují lidé, kteří by nezdědili jeho pneumu-chi. Pokud se člověku podařilo v sobě najít dané božstvo, jeho mysl se vrátila do stavu primárního chaosu, který předcházel stvoření světa. Podobný popis kami byl dán v Yoshikawa šintoismu , který se vyvinul z Watarai šintoismu .

Stručná informace

První svitek Nihon Shoki popisuje vzhled božstva takto:


V dávných dobách, kdy Nebe-Země nebyly řezány a Jin-Jang nebyl oddělen, byl mišmaš [toto] jako slepičí vejce, tmavý a obsahoval ledvinu.

A tak se čisté světlo protáhlo a stalo se Nebem a silně zatažené zůstalo uvízlé a stalo se Zemí.

[Stalo se tak, protože] spojení-koagulace jemného a vynikajícího je snadné, zahuštění-tuhnutí těžkého a bahnitého je obtížné.

Proto bylo nejprve založeno Nebe a později Země. A pak se mezi nimi zrodila božstva.

Říká se, že na počátku, když došlo k oddělení [Nebe-Země], obloha-země plavala a pohybovala se jako hrající ryba plave na vodní hladině.

A pak se něco objevilo mezi Nebem a Zemí. Měl tvar jako poupě rákosu. A proměnil se v boha. Jmenuje se Kuni no toko tachi no mikoto.

Pak se [objevila] Kuni satsuchi no mikoto. Pak - Toyo-kumunu-no mikoto. Společně tři bohové.

Nebeské Dao se mění samo od sebe. Proto byla tato božstva ustanovena jako čistě mužská.[jeden]
  Původní text  (japonsky) : 
古天地 未 剖。 陰陽 不 分 渾沌 鶏子。 而 含牙。 及 其 者 而 天 重濁者 爲 地。 之 合搏易 重 濁 凝 凝 凝 凝 之 之 場 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 難 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝 凝。 故天 先成 而 地。 然後 神聖 生 其中。 故 曰 開闢 之初。。。 譬猶 浮水 上 也 于時天地 生 一 物。 葦 葦 状 状 HI 牙。 化爲 化爲 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神 神。。。。。。。。。。。。。。。。。號國常立尊。次國狹槌尊。次豐斟渟尊。凡三神矣。乾道獨化。所以成此以成此
[5]

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 (ruština) Svitek I. Věk bohů. Horní sekce  // Nihon shoki: Annals of Japan / přel. L. M. Ermaková, A. N. Meshcheryakova. - Petrohrad.  : Hyperion, 1997. - T. 1. 
  2. ↑ Masaki Tsugita , Kojiki , 1977, ISBN 4-06-158207-0
  3. ↑ V Kojiki se naopak narodil hned po pěti Kotoamatsukami a jako první kimi Kamiyonanayo .
  4. ↑ Nihongi – Letopisy Japonska od nejstarších dob do roku 697 (tr. z původní čínštiny a japonštiny od W. G. Astona, Charles E. Tuttle Cy. 1990)
  5. ↑ (jap.) Kojiki - Záznamy o skutcích starověku . - 1870. - V. 1. Archivovaný výtisk (nepřístupný odkaz) . Získáno 26. srpna 2014. Archivováno z originálu 12. dubna 2010.   

Literatura

Odkazy