Kuprijanov, Petr Andrejevič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. dubna 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Petr Andrejevič Kuprijanov
Datum narození 27. ledna ( 8. února ) 1893( 1893-02-08 )
Místo narození Petrohrad , Ruská říše
Datum úmrtí 13. března 1963 (ve věku 70 let)( 1963-03-13 )
Místo smrti Leningrad , Ruská SFSR , SSSR
Země Ruské impérium, SSSR
Vědecká sféra chirurgická operace
Místo výkonu práce Vojenská lékařská akademie S. M. Kirova ;
1. Leningradský lékařský institut
Alma mater Vojensko-lékařská akademie
Akademický titul Ph.D
Akademický titul Akademik Akademie lékařských věd SSSR
vědecký poradce V. N. Ševkuněnko
Studenti B. V. Petrovský , I. S. Kolesnikov , V. I. Burakovsky , A. P. Kolesov , M. S. Girgolav, V. I. Kolesov , M. N. Aničkov , S. L. Libov, S. A. Gadžiev
Známý jako vojenské pole a kardiochirurg
Ocenění a ceny
Hrdina socialistické práce - 1963
Leninův řád Leninův řád Leninův řád Řád rudého praporu
Řád rudého praporu Řád rudého praporu Řád rudého praporu Řád vlastenecké války 1. třídy
Leninova cena - 1960 Ctěný vědec RSFSR.png

Pjotr ​​Andrejevič Kuprijanov ( 27. ledna [ 8. února1893 , Petrohrad  - 13. března 1963 , Leningrad ) - sovětský chirurg, akademik Akademie lékařských věd SSSR (1944), generálporučík lékařské služby (1945). Laureát Leninovy ​​ceny (1960), Hrdina socialistické práce ( 1963 ).

Životopis

V roce 1911 vstoupil na Císařskou vojenskou lékařskou akademii . Po 4. roce byl propuštěn jako řadový lékař a od května 1915 do prosince 1917 sloužil jako praktikant v divizní ošetřovně, lékař dělostřelecké brigády na frontách 1. světové války . V roce 1918 promoval s vyznamenáním na Vojenské lékařské akademii .

Od roku 1918 byl odborným asistentem, poté odborným asistentem na Vojenské lékařské akademii. V roce 1921 obhájil dizertační práci pro titul doktora medicíny na téma: "Chirurgická anatomie zevní báze lební." Od roku 1924 - senior rezident, vedoucí chirurgického oddělení Leningradské okresní klinické vojenské nemocnice pojmenované po I.I. Z. P. Solovjová . Zároveň byl v letech 1934-1938 zástupcem přednosty nemocniční chirurgické kliniky Vojenské lékařské akademie pod vedením profesora S. S. Girgolava . V letech 1938-1941 byl hlavním chirurgem LVO .

Současně od roku 1926 byl učitelem, od roku 1930 - profesorem, přednostou oddělení operační chirurgie a topografické anatomie, poté - oddělením fakultní chirurgie 1. Leningradského léčebného ústavu (do roku 1949).

Během sovětsko-finské války (1939-1940)  - hlavní chirurg Severozápadní fronty (leden-březen 1940).

Během Velké vlastenecké války  - hlavní chirurg severní a Leningradské fronty .

V letech 1943-1963 byl profesorem, přednostou nově vytvořeného oddělení fakultní chirurgie č. 2 (později oddělení chirurgie pro zdokonalování lékařů) Vojenské lékařské akademie pojmenované po S. M. Kirovovi .

V roce 1958 bylo na základě kliniky z iniciativy P. A. Kuprijanova vytvořeno první oddělení anesteziologie v SSSR, které až do konce života vedl.

V letech 1944-1950 - viceprezident Akademie lékařských věd SSSR .

Byl zvolen předsedou Všesvazové společnosti chirurgů SSSR, čestným předsedou Pirogovovy chirurgické společnosti a Kardiologické společnosti G. F. Langa. Byl členem správních rad: Mezinárodní společnosti chirurgů, Evropské společnosti kardiovaskulárních chirurgů, Všeruské společnosti chirurgů RSFSR.

Byl členem redakčních rad časopisů Thoracic Surgery, Surgery, Bulletin of Surgery; Velká lékařská encyklopedie.

Byl pohřben v Leningradu na teologickém hřbitově . V roce 1968 byla na hrob vztyčena stéla, kterou vyrobil sochař M.K.Anikushin [1] [2] .

Vědecká činnost

Studoval problematiku operační, hrudní a vojenské polní chirurgie. Editor rubriky „Ranění hrudníku“ díla „Zkušenosti sovětské medicíny ve Velké vlastenecké válce 1941-1945“, redaktor a autor řady oddílů „Atlasu střelných poranění“ (v 10 svazcích, 1945- 1955).

V roce 1953 jako první v Leningradu (a druhý v zemi po A. N. Bakulevovi ) provedl ligaci otevřeného ductus arteriosus , odstranění plicní stenózy a koarktaci aorty . V témže roce provedl první uzavřenou mitrální komissurotomii pro revmatickou stenózu.

19. června 1959 zahájil jako první v SSSR operace s otevíráním srdečních dutin (operace „suchého“ srdce).

Autor více než 360 vědeckých prací z oboru operační chirurgie, vojenské polní chirurgie, chirurgie hrudníku a břicha, kardiochirurgie, anesteziologie, resuscitace, klinické fyziologie aj. Připravil 25 lékařů a 38 kandidátů věd.

Vybraná díla

Ocenění

Rodina

Dcera - Irina Petrovna Kupriyanova , doktorka filologie, profesorka katedry dějin zahraniční literatury, St. Petersburg State University.

Vnučka - Anna Vladimirovna Savitskaya , ruská skandinávská filoložka, docentka katedry skandinávské a nizozemské filologie na St. Petersburg State University , překladatelka, vítězka Ceny Švédské akademie .

Poznámky

  1. Anikušin Michail Konstantinovič . Stránky " Hrdinové země ".
  2. Životopisy slavných: Anikušin Michail Konstantinovič . Získáno 10. listopadu 2014. Archivováno z originálu 10. listopadu 2014.

Odkazy