Kutta, Martin Wilhelm
| Martin Wilhelm Kutta | |
|---|---|
| Němec Martin Wilhelm Kutta | |
| Martin Wilhelm Kutta, cca 1925 | |
| Datum narození | 3. listopadu 1867 |
| Místo narození | Bychyně |
| Datum úmrtí | 25. prosince 1944 (77 let) |
| Místo smrti | Furstenfeldbruck |
| Země | Německá říše, Výmarská republika, Třetí říše |
| Vědecká sféra | matematika |
| Místo výkonu práce | |
| Alma mater | |
| vědecký poradce | Ferdinand von Lindemann [3] a Gustav Bauer [4] |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Martin Wilhelm Kutta ( 3. listopadu 1867 – 25. prosince 1944 ) byl německý matematik . Je spoluautorem známé rodiny metod pro přibližnou integraci obyčejných diferenciálních rovnic ( metody Runge-Kutta ). Zhukovsky teorém , známý také díky Zhukovského-Kuttově aerodynamickému povrchu a aerodynamickým podmínkám Kutta , se v zahraniční literatuře nazývá Kutta-Zhukovsky teorem.
Životopis
Narozen v Pichen, Horní Slezsko (dnešní Byczyn , Polsko ). Studoval na univerzitě v Breslau (nyní Wroclaw ) v letech 1885 až 1890 a pokračoval ve studiu v Mnichově až do roku 1894, kde se stal asistentem Waltera Dicka . Od roku 1898 strávil rok na univerzitě v Cambridge . Kutta se stal profesorem ve Stuttgartu v roce 1911, kde pokračoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1935.
V roce 1901 vyvinul známou rodinu metod pro přibližné řešení obyčejných diferenciálních rovnic a jejich soustav.
Zemřel v německém Fürstenfeldbrucku
Výslovnost příjmení
Podle gramatických norem ruského jazyka se příjmení Kutta odmítá, takže říkají: "Metoda Runge-Kutta čtvrtého řádu." Pravidla ruské gramatiky předepisují odmítat všechna mužská a ženská příjmení končící na -а, -я, před kterými je souhláska. Jedinou výjimkou jsou příjmení francouzského původu s přízvukem na poslední slabice jako Dumas, Zola. Někdy (a pravděpodobně dokonce poněkud častěji než gramaticky správně) v praxi existuje i neklesající varianta: „Metoda Runge-Kutta“ [5] .
Odkazy
- ↑ 1 2 3 4 5 6 Archiv historie matematiky MacTutor
- ↑ Matematická genealogie (anglicky) - 1997.
- ↑ Matematická genealogie (anglicky) - 1997.
- ↑ Matematická genealogie (anglicky) - 1997.
- ↑ Viz např. B. P. Demidovich, I. A. Maron, E. Z. Shuvalova. Numerické metody analýzy, 3. vydání. — M.: Nauka, 1967.
 Tematické stránky | |
|---|---|
| Slovníky a encyklopedie | |
| V bibliografických katalozích |