Cuvier | |
---|---|
lat. Cuvier | |
Charakteristika | |
Průměr | 77,3 km |
Největší hloubka | 3020 m |
název | |
Eponym | Georges Cuvier (1769-1832) francouzský přírodovědec. |
Umístění | |
50°17′ jižní šířky sh. 9°41′ palce. / 50,29 / -50,29; 9,69° S sh. 9,69° východní délky např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Cuvier | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Cuvier ( lat. Cuvier ) je velký starověký impaktní kráter na jižní pevnině viditelné strany Měsíce . Jméno bylo dáno na počest francouzského přírodovědce a přírodovědce Georgese Cuviera (1769-1832) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1935. Vznik kráteru se vztahuje k přednektarijskému období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Heraclitus přiléhající k severozápadní části kráteru Cuvier; Kráter Clairaut na severovýchodě; kráter Bacon na východě; kráter Jacobi na jihu a kráter Lilio na jihozápadě [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru 50°17′ jižní šířky sh. 9°41′ palce. / 50,29 / -50,29; 9,69° S sh. 9,69° východní délky g , průměr 77,3 km 3] , hloubka 3,02 km [4] .
Kráter Cuvier má tvar blízký kruhovému a byl po dlouhou dobu své existence výrazně zničen. Vzdouvání je vyhlazené, v severovýchodní části je pokryto dvojicí kráterů, ve východní části - s nápadným miskovitým kráterem, v jižní části - s nahromaděním kráterů. V severozápadní části, v místě navazujícího kráteru Herakleitos, je vzdutí poněkud napřímeno. Výška šachty nade dnem mísy dosahuje 3650 m [5] . Dno mísy je přetvarováno lávou , albedo mísy odpovídá terénu obklopujícímu kráter, mísu protínají světelné paprsky.
Cuvier | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
A | 52°29′ jižní šířky sh. 11°55′ východní délky / 52,48 / -52,48; 11,91 ( Cuvier A )° S sh. 11,91° východní délky např. | 17.9 |
B | 51°43′ jižní šířky sh. 13°48′ východní délky / 51,71 / -51,71; 13.8 ( Cuvier B )° S sh. 13,8° východní délky např. | 15.8 |
C | 50°00′ jižní šířky sh. 11°44′ východní délky / 50 / -50; 11,74 ( Cuvier C )° S sh. 11,74° východní délky např. | 8.52 |
D | 51°25′ jižní šířky sh. 7°45′ východní délky / 51,41 / -51,41; 7,75 ( Cuvier D )° S sh. 7,75° východní délky např. | 16.3 |
E | 52°24′ jižní šířky sh. 12°53′ východní délky / 52,4 / -52,4; 12,88 ( Cuvier E )° S sh. 12,88° východní délky např. | 18.7 |
F | 52°17′ jižní šířky sh. 11°10′ východní délky / 52,29 / -52,29; 11.17 ( Cuvier F )° S sh. 11,17° východní délky např. | 15.1 |
G | 50°50′ jižní šířky sh. 7°28′ východní délky / 50,84 / -50,84; 7.47 ( Cuvier G )° S sh. 7,47° východní délky např. | 7.5 |
H | 48°41′ jižní šířky sh. 8°26′ východní délky / 48,69 / -48,69; 8.43 ( Cuvier H )° S sh. 8,43° východní délky např. | 10.3 |
J | 49°17′ jižní šířky sh. 8°44′ východní délky / 49,28 / -49,28; 8,74 ( Cuvier J )° S sh. 8,74° východní délky např. | 5.2 |
K | 52°17′ jižní šířky sh. 10°01′ východní délky / 52,28 / -52,28; 10.02 ( Cuvier K )° S sh. 10,02° východní délky např. | 7.1 |
L | 48°55′ jižní šířky sh. 9°46′ východní délky / 48,92 / -48,92; 9,76 ( Cuvier L )° S sh. 9,76° východní délky např. | 12.6 |
M | 53°25′ jižní šířky sh. 10°51′ východní délky / 53,42 / -53,42; 10,85 ( Cuvier M )° S sh. 10,85° východní délky např. | 5.7 |
N | 53°32′ jižní šířky sh. 12°04′ východní délky / 53,53 / -53,53; 12.07 ( Cuvier N )° S sh. 12,07° východní délky např. | 4.1 |
Ó | 51°47′ jižní šířky sh. 12°03′ východní délky / 51,78 / -51,78; 12.05 ( Cuvier O )° S sh. 12,05° východní délky např. | 10.7 |
P | 50°07′ jižní šířky sh. 12°40′ palců. / 50,12 / -50,12; 12,66 ( Cuvier P )° S sh. 12,66° východní délky např. | 10.8 |
Q | 51°38′ jižní šířky sh. 10°32′ východní délky / 51,64 / -51,64; 10,53 ( Cuvier Q )° S sh. 10,53° východní délky např. | 12.7 |
R | 51°08′ jižní šířky sh. 13°09′ východní délky / 51,13 / -51,13; 13.15 ( Cuvier R )° S sh. 13,15° východní délky např. | 6.3 |