Lebeděv, Němec Stepanovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. května 2021; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Němec Stěpanovič Lebeděv
Datum narození 11. května 1913 ( 28. dubna 1913 )( 1913-04-28 )
Místo narození vesnice Salabaikasy, Čeboksary Uyezd , Kazaňská gubernie , Ruská říše
Datum úmrtí 3. února 1980 (ve věku 66 let)( 1980-02-03 )
Místo smrti Čeboksary , Čuvašská ASSR , Ruská SFSR , SSSR
Země  SSSR
Profese skladatel , sbormistr , dirigent
Roky činnosti 1935 - 1977
Žánry píseň
Kolektivy Čuvašský státní soubor písní a tanců
Ocenění
SU medaile Za statečnou práci ve Velké vlastenecké válce 1941-1945 ribbon.svg Jubilejní medaile „Za statečnou práci (Za vojenskou statečnost). U příležitosti 100. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina“ Ctěný umělec RSFSR - 1970

Němec Stěpanovič Lebeděv ( 11. května ( 28. dubna ) , 1913 , obec Salabaikasy, okres Čeboksary, provincie Kazaň [1]  - 3. února 1980 , Čeboksary ) - čuvašský skladatel, hudební a veřejný činitel, sbormistr státního souboru "Písně a Tanec".

Životopis

Narodil se v chudé rolnické rodině. Základní vzdělání získal ve vesnici Varposi a v 5.–8. ročníku studoval na vesnické škole Anat-Kinyar. V letech 1930-1935 studoval na Čuvašské státní hudební a divadelní škole na katedře instruktora (dirigent-sbor) a skladatele (třída skladby V. M. Krivonosova). Od roku 1932 začal zpívat v Čuvašském státním sboru.

Má dobré skladatelské schopnosti. Velmi organizovaný, pracovitý a disciplinovaný student prokázal vynikající studijní výsledky, aktivní a svědomitý přístup k hodinám. ... Výborně se osvědčil v práci s amatérskými kruhy, zejména se sborem zemědělského ústavu... Měl být poslán na konzervatoř do skladatelského oddělení.

- Z charakteristiky absolventa technické školy German Lebedev, napsané v roce 1935

Toto přání se však nikdy nesplnilo.

V letech 1936-1940 vedl amatérská představení dřevozpracujícího závodu v Shumerle , Chuvash ASSR. Organizoval také pionýrský sbor a soubor písní a tanců dělníků, se kterými s velkým úspěchem vystupoval v červnu až červenci 1940 na III. republikové olympiádě lidového umění. Současně (1937-1939) vyučoval zpěv a vedl hudební kroužky na městské střední škole č. 2. Na podzim 1940 byl vyslán do Moskvy na měsíční zdokonalovací kurzy pro skladatele ve Svazu skladatelů hl. SSSR .

Počátkem roku 1941 byl jmenován přednostou osvětového odboru (od srpna 1941 - ředitelem) hudební školy v Čeboksarech. Zároveň se v prvních letech války jako harmonikář-korepetitor účastnil koncertů Čuvašského státního souboru písní a tanců, ve kterém v lednu až dubnu 1943 cestoval s koncerty na Brjanskou a Kalininskou frontu .

Od října 1943 do června 1975 - v Čuvašském státním souboru písní a tanců: do roku 1966 - dirigent-sbormistr, od roku 1966 do roku 1975 - hlavní sbormistr. Paralelně s tím vedl Čuvašskou státní filharmonii (1945 - 1948) a vokální soubor Čuvašského rozhlasu (1951-1953).

Byl pohřben na Karachurinském hřbitově.

Rodina

Manželka - Anastasia Lvovna Miguskina, zpěvačka, ctěná umělkyně Čuvašské ASSR.

Kreativita

G.S. Lebedev je jedním z nejoblíbenějších a nejoblíbenějších skladatelů Čuvašska. Národní povaha obrazů, silné spojení s žánry lidové písně, svobodný, neomezený vývoj hudby a množství čerstvých melodických nálezů učinily jeho písně majetkem mas.

Hlavní díla

Hlavní oblastí kreativity je píseň; asi 400 písní bylo napsáno na slova V. Davydov-Anatri, A. Alga, A. Eskhel, I. Ivnik, I. Tuktash , P. Khuzangay , V. Urdash, G. Efimov, A. Katai, V. Veselov , N. Vasyankki, G. Kharlampyeva , I. Malgay, N. Evstafyeva, A. Kalgan, M. Uyp , A. Lukin, P. Khalapsina, S. Shavly, G. Krasnova, A. Novikov, G. Aigi, A Ponomaryová, P. Gradová a další.

Pro sbor bez doprovodu
  • na slova I. Tuktash : "Savniҫӗm" (Milovaný)
  • na slova I. Ivnika: "Yurӑҫsem" (Zpěváci), "Kil ҫummiyӗn, zahrada ҫummiyӗn" (Za domem, za zahradou)
  • na slova A. Eskhela: „Sӑpka yurri“ (Ukolébavka), „Pakhchana ireh ep tukhrӑm“ (Ráno jsem vyšel do zahrady)
  • na slova V. Davydova-Anatriho: „Epir Purte ӗҫchensem“ (Všichni jsme dříči), „Kӗtse il, savniҫӗm“ (Seznam se, má drahá)
  • na slova V. Veselova: „Atӑl ҫinche“ (Na Volze), „Shupka uyakh šusa tukhrӗ“ (Vynořil se měsíc s bledou tváří)
  • na slova Gr. Krasnov: "Ҫӳlten ҫule" (vše výše)
  • na slova P. Gradova : "Cheboksary molo"
Romance Autorské sbírky
  • „Tӑvan ҫӗrshyv yurrisem“ (Písně rodné strany). - Čeboksary, 1954.
  • "Tӑvan ҫӗrshyv yalava" (Prapor vlasti). - Čeboksary, 1959.
  • „Chaplӑ ӗmӗr ҫynnisem“ (Lidé slavné éry). - Čeboksary, 1967.
  • „Pӗrle ӳsnӗ tantӑshsem“ (Vrstevníci). - Čeboksary, 1976.
  • Sbory. - M.: Sovětský skladatel, 1976.
Zpracování

asi 40

Nahrávky lidových písní

asi 150

Vokální a taneční suity
  • ke slovům A. Eschela:
    • "Dovolená na JZD", 1955;
    • "Zveme vás na svatbu", 1957;
    • "Nativní Čuvašsko", 1960;
    • "Naše jaro", 1961;
  • na slova P. Yalgira: "Setkání", 1964;
  • lidová slova: "Chuvash Rhapsody", 1967;
  • na slova V. Davydova-Anatriho a A. Eskhela:
    • "Památník", 1967;
    • "Kai, Kai Ivana", 1970;
  • na slova A. Ponomareva a P. Mashtkova: "Čuvašské vzory", 1970;
  • na slova V. Davydova-Anatriho:
    • "Po pracovním dni", 1972;
    • "Akatuy", 1974.
Sborová a vokální díla

k programům Čuvašského státního souboru písní a tanců:

  • „V zemi sta tisíc písní“
  • "Nahoru po Volze"
  • „Duha nad Volhou“
Pro symfonický orchestr

Slavnostní březen 1935 (první představení - Čeboksary, 29. července 1935, dirigent S. Gaber)

Pro dřevěné dechové kvarteto

Preludium a fuga na čuvašské lidové náměty, 1935 (první představení - Cheboksary, 29. července 1935)

Pro housle, violoncello a klavír

"Dívky z kolektivní farmy", 1947

Pro klavír

Dětská hra, 1934

Pro knoflíkový akordeon

Hudba pro vokální a taneční suity. "čuvašský tanec"

Hudba pro představení
  • V Čuvašském akademickém divadle:
    • P. Osipov. "Tӑvan ҫӗrshyvra" (V rodné zemi), 1945
    • A. Alga. "Yuratsan" (Když se zamilujete), 1949
    • I. Tutash, M. Belov. "Hurӑnlӑ ulpa" (Podél březové cesty), 1958
    • G. Kharlampiev. "Savrӑm epӗ kachchґna" ("Dívčí srdce"), 1959
    • A. Novikov. „Tusӑm, sanshon mar-i“ (Není to pro tebe, drahá), 1959
    • G. Plaskin. "Semafor uҫӑlsan" (Semafor je otevřen), 1961
    • G. Krasnov. "Khamla" (Hop), 1974
  • Divadlo pro mladého diváka:
    • A. Vasiliev (podle F. Uyara). "Shurcha tavrashёnche" (Teneta), 1972
  • V Čuvašském republikánském loutkovém divadle:
    • M. Uhsay. "Tellei ҫulӗ" (Cesta štěstí), 1949
    • M. Uhsay. "Tamasha", 1956
    • S. Pavlov. "Malý lovec", 1956
    • S. Pavlov. "Ježíšek"
    • S. Pavlov. "Alyonushkin koncert"
    • S. Pavlov. "Zajíc a liška"
    • S. Pavlov. "Purnaҫ checheko" (květ života)
    • S. Pavlov. "Love Song", 1968
    • E. Speranského. "Krása milovaná", 1972
    • M. Yukhma. „Khövel törri“ (Solární výšivka), 1976
    • M. Yukhma. "Purneskep unan tusesem" (Pyurneske a jeho přátelé), 1977

Píseň „Tӑvan ҫӗrshyv“ (Píseň o vlasti) na slova I. Tuktaše, která se stala hymnou Čuvašska, se dočkala celonárodního uznání [2] .

Ocenění a uznání

Paměť

Na domě, kde skladatel žil a tvořil (ul. K. Marx 24, Cheboksary), byla instalována pamětní deska. Čuvašská národní internátní škola v Čeboksarech je pojmenována po G. Lebeděvě, kde studují nadané děti z venkovských oblastí republiky.

Poznámky

  1. ↑ nyní - Čeboksary oblast Čuvašské republiky , Ruská federace
  2. ↑ Yu. A. Iljuchin. Píseň, která se stala hymnou . Získáno 25. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 30. září 2021.

Bibliografie

Andreeva, T. N. Skladatel, milovaný lidem: [o skladateli Germanovi Stepanoviči Lebedevovi] / T. N. Andreeva // Halakh shkulӗ = Nar. škola - 2013. - č. 4. - S. 79-80: foto.

Davydov-Anatri, V. Moji přátelé jsou autory státní hymny Čuvašské republiky / V. Davydov-Anatri // Čeboksary. zprávy. - 1992. - 19., 23. září.

Iljuchin, Yu. A. Lebedev Němec Stepanovič / Yu. A. Iljukhin // Čuvašská encyklopedie. - Cheboksary, 2008. - V. 2: J-L. - S. 424-425.

Composers of the Soviet Chuvashia Ch, 1978, Yu.A. Ilyukhin, s. 128-137.

Metrický záznam narození G.S. Lebedeva // GIA ČR. F.557. Op.4. D.12.