Jerzy Leszczynski | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
polština Jerzy Leszczynski | |||||||
| |||||||
Datum narození | 6. února 1884 [1] | ||||||
Místo narození | |||||||
Datum úmrtí | 9. července 1959 [1] (ve věku 75 let) | ||||||
Místo smrti | |||||||
Státní občanství | |||||||
Profese | herec | ||||||
Roky činnosti | 1902-1959 | ||||||
Divadlo | |||||||
Ocenění |
|
||||||
IMDb | ID 0504581 | ||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Jerzy Leszczyński ( polsky: Jerzy Leszczyński ; 6. února 1884 , Varšava - 9. července 1959 , ibid.) byl polský divadelní a filmový herec .
Jerzy Leszczynski se narodil 6. února 1884 ve Varšavě v herecké rodině Bolesława a Honoraty Leszczynských. Navštěvoval dramatické kurzy na Varšavské hudební společnosti, ale nedokončil. Jako herec debutoval v roce 1902 ve varšavském divadle Bagatelle. V roce 1910 vystoupil na scéně Polského divadla ve Varšavě .
V 10. letech 20. století debutoval Jerzy Leszczynski jako statečný Antek ve dvou filmech režiséra Antonyho Fertnera . V období němého filmu hrál převážně vedlejší role [2] . Během své filmové kariéry si zahrál ve 21 filmech.
V letech 1914-1916 Leshchinsky přerušovaně vystupoval v divadle. Juliusz Slowacki v Krakově . Od roku 1916 hrál ve varšavských divadlech: polském (s přerušeními do roku 1931), Letním divadle (1916-1917, 1926), Variety (1917-1918), Divadle komedie (1924), Narodově divadle (1925- 26, 1931-34). Od roku 1934 vystupoval na jevištích Společnosti pro šíření divadelní kultury ( polsky: Towarzystwo Krzewienia Kultury Teatralnej ; TKKT).
Během druhé světové války hrál Leszczynski jednu roli ve varšavském divadle, ale pak se rozhodl s touto scénou nespolupracovat. Pracoval jako číšník v Café Bodo a U aktorek. Po potlačení Varšavského povstání žil herec opět v Krakově, kde od března 1945 do roku 1949 vystupoval v Divadle. Slovák. V letech 1949-1959 byl hercem Polského divadla ve Varšavě.
Jerzy Leszczynski je autorem memoárů Deník herce (1958).
Jerzy Leszczynski zemřel 9. července 1959 ve Varšavě a byl pohřben na Aleji ctihodného hřbitova Powązkowského ve Varšavě.
Rok | ruské jméno | původní název | Role | |
---|---|---|---|---|
1911 | F | Antek Klavish, hrdina Visly | Antek Klawisz, bohater Powisla | Antek Klavish |
1913 | F | Kombinátor Antek | slučovač Antek | Antek Klavish |
1913 | F | Kavka | Halka (1913) | Janusz |
1914 | F | osudná hodina | Fatální bohyně | Světlich |
1918 | F | Melodie duše | Melodie duszy | hrabě Ornando |
1918 | F | Královský oblíbenec | Carska favoryta | Ministr Voronkov |
1921 | F | Zázrak nad Vislou | Cud přes Wisla | |
1927 | F | Hrob neznámého vojína | Hrob nieznanego zolnierza | Kapitán Michal Lazovský |
1928 | F | Pan Tadeusz | Pan Tadeusz | Král Stanisław August Poniatowski |
1933 | F | Historie hříchu | Dzieje grzechu | gynekolog |
1933 | F | maskovaný špión | Szpieg w mass | profesor Skalský |
1934 | F | Dcera generála Pankratova | Corka generala Pankratowa | hrabě Bobrov |
1936 | F | věrná řeka | Wierna Rzeka | doktor |
1936 | F | Barbara Radziwillovna | Barbara Radziwillowna | Rafal Leshchinsky |
1937 | F | diplomatická manželka | Dyplomatyczna zóna | diplomat |
1937 | F | Kavka | Halka | stevard |
1939 | F | manželka a ne manželka | Zóna i není zóna | |
1948 | F | hraniční ulice | Ulica Graniczna | Dr. Josef Bialek |
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|