Liberální strana (Moldavsko)

Liberální strana ( Mold. Partidul Liberal ) je středopravá politická strana v Moldavsku . Dříve se strana jmenovala Reformní strana a do roku 2005 měla blízko ke křesťanským demokratům .

Průvodce

• Dorin Chirtoaca  – prezident PL
• Mihai Ghimpu  - čestný předseda PL
• Corina Fusu  - první místopředseda PL
• Mihail Moldovanu  - místopředseda PL
• Veronica Hertsa  - místopředsedkyně PL
• Lilian Karp  - místopředseda LP
• Ivan Apostol  - generální sekretář LP

Historie

Vytvoření reformní strany (PR)

Ustavující konference PR se konala 5. září 1993, kdy byla schválena jeho Charta a Program. Prvním předsedou nové politické formace byl aktivista Lidového osvobozeneckého hnutí Anatolie Salaru . V letech 1994–1998 strana se na politickém poli nijak nevymezovala, proto 5. ledna 1998 odstoupil z postu předsedy formace Anatolie Salaru a místo něj byl zvolen poslanec Mihai Ghimpu .

PR vznikl původně jako středopravicová křesťansko-demokratická politická formace, která si dala za úkol rozvíjet, podporovat a prosazovat reformní strategii pro připojení moldavské společnosti k rodině civilizovaných národů.

Výbor na obranu nezávislosti a Ústavy Moldavské republiky

Dne 24. listopadu 2003, v důsledku memoranda navrženého Ruskou federací o urovnání konfliktu v Podněstří (Kozakův plán), řada politických stran a organizací občanské společnosti Moldavské republiky oznámila zřízení výboru na obranu nezávislosti a ústavy Moldavské republiky. Jejím hlavním cílem byla koordinace akcí parlamentních a mimoparlamentních politických sil i občanské společnosti s cílem nalézt životaschopné a spravedlivé způsoby řešení podněsterského konfliktu v souladu s normami ústavy. Výbor zahrnoval: Křesťanskodemokratická lidová strana, Aliance „Naše Moldavsko“, Sociálně demokratická strana Moldavska, Sociálně liberální strana, Reformní strana, Ekologická strana Moldavska „Zelená aliance“, Demokratická strana Moldavska, Centristická unie Moldavska, Rumunská národní strana a skupina veřejných sdružení Moldavské republiky.

II kongres PR 24. dubna 2005

Delegáti II. sjezdu rozhodli o přejmenování formace z „Reformní strany“ na „Liberální stranu“, schválili Chartu a Program PL v novém vydání, schválili nový symbol formace a zvolili hlavní řídící orgány PL a Mihai Ghimpu si ponechal post předsedy strany. Kromě toho kongres přijal čtyři rezoluce: o fungování jazyků na území Moldavské republiky, o urovnání podněsterského konfliktu, o politické situaci v Moldavské republice a o sociálně-ekonomické situaci v Moldavské republice. Moldavská republika.

V důsledku reorganizačních procesů se PL prohlásila za pravicově liberální politickou formaci, která vystupuje za podporu a prosazování mladé generace ve společenském a politickém životě, respektuje a zajišťuje národní suverenitu, nezávislost, jednotu a integritu Moldavská republika (RM), urovnání konfliktu v Podněstří atd. d.

Dorin Chirtoaca je volební lokomotiva Liberální strany

Po parlamentních volbách v roce 2005 část demokratických formací, včetně dvou nejmocnějších stran na pravém křídle, konkrétně CDPP a SLP, podpořila znovuzvolení komunistického vůdce Vladimira Voronina hlavou státu. Významná část demokratického elektorátu tento krok považovala za zradu a od těchto politických stran se distancovala. Stalo se tak v souvislosti s tím, že vůdce PL Mihai Ghimpu změnil název Reformní strany na Liberální stranu a na post generálního starosty obcí nominoval mladého politika Dorina Chirtoaca. Kišiněv. Po dvou neúspěšných pokusech zorganizovat volby na generálního starostu v roce 2005 byl během druhého kola voleb v červnu 2007 zvolen do funkce generálního starosty obce Dorin Chirtoaca. Kišiněv. Po volbách vytvořila PL spolu s dalšími demokratickými stranami většinovou koalici v městské radě Kišiněv a předsedou CCM byl zvolen Mihai Ghimpu.

Od roku 2007 navíc PL zahájil vnitřní rekonstrukci strany. Její členství zaujalo řadu předních osobností, zejména bývalého vůdce Strany regionů Anatol Salaru, novinářku Corinu Fusu, spisovatele Iona Hadircu a další. Formace tak v předvečer parlamentních voleb v roce 2009 posílila své vnitřní struktury i postavení ve společnosti.

Vytvoření ženské organizace liberální strany

Dne 25. ledna 2009 se uskutečnila republiková ustavující konference ženské organizace Liberální strany, které se zúčastnilo více než 500 osob. Jednalo se o zástupce PL z 32 okresů republiky a dále z obcí Kišiněv a Balti. Na konci konference byla založena Organizace žen liberální strany, které předsedá Corina Fusu a sekretářkou Anna Yeremey. Delegáti konference přijali Usnesení o zajištění rovnosti žen a mužů.

Pouliční protesty v dubnu 2009 a „zlatý hlas“

Po vyhlášení předběžných výsledků parlamentních voleb konaných 5. dubna 2009, podle kterých Strana komunistů Moldavské republiky získala 49,48 % hlasů neboli 60 mandátů v zákonodárném sboru, vypukly masové protesty mladých lidí. v Kišiněvě, která přerostla ve zničení budovy parlamentu a prezidenta. Demonstranti obvinili PCRM z falšování výsledků voleb. Zpočátku opoziční strany - Liberální strana, Liberálnědemokratická strana Moldavska a Aliance Naše Moldavsko - vyjadřovaly svou solidaritu s demonstranty, ale když 7. dubna 2009 propukli v pogromy, vůdci opozičních stran odmítli uznat hlavní roli v protestech.

Opatření přijatá po pouličních protestech, zejména mučení a špatné zacházení s mládeží na policejních stanicích, donutila PL, PLDM a AMN k tvrdému postoji vůči PČM. Tyto tři formace tedy prohlásily, že nechtějí přispívat k udržení komunistů u moci a odmítly poskytnout „zlatý hlas“ (61. hlas), na kterém závisela volba prezidenta země. Výsledkem neúspěšných pokusů o zvolení hlavy státu bylo uspořádání předčasných parlamentních voleb 29. července 2009.

Aliance pro evropskou integraci

Dne 8. srpna 2009 podepsaly čtyři z pěti stran, které překročily volební práh v předčasných parlamentních volbách konaných 29. července 2009, a to PLDM, PL, PDM a AMN, prohlášení o založení Vládnoucí koalice RO Alliance pro evropskou integraci (AEI). V ustavujícím dokumentu bylo stanoveno 5 prioritních cílů, kterých hodlala vládní koalice dosáhnout: 1. obnovení právního státu; 2. překonání společensko-politické krize a zajištění hospodářského růstu; 3. decentralizace moci a zajištění místní autonomie; 4. územní reintegrace Moldavské republiky; 5. Evropská integrace Moldavské republiky a podpora vyvážené, konzistentní a odpovědné zahraniční politiky.

Vládnoucí koalice, která měla v parlamentu 53 křesel, zvolila předsedou legislativního fóra předsedu PL Mihaie Ghimpua a 25. září 2009 schválila novou vládu, která jmenovala předsedou vlády PLDM Vlada Filata. Aliance pro evropskou integraci I ukončila svou činnost po dvou neúspěšných pokusech o zvolení prezidenta Moldavské republiky, po nichž následovaly předčasné parlamentní volby uspořádané 28. listopadu 2010.

III sjezd Liberální strany 26. září 2010

Sjezd zvolil nové vedení a Ústřední radu liberální strany. Poté, co se Dorin Chirtoaca odmítl nominovat, byl předsedou Liberální strany hlasy většiny přítomných znovu zvolen Mihai Ghimpu. Delegáti sjezdu zároveň schválili dodatky ke statutu formace, podle kterých má PL tři první místopředsedy - Dorin Chirtoaca, Anatolie Salaru, Ion Hadirca a čtyři místopředsedy - poslance Corina Fusu , Boris Vieru, Valeriu Munteanu a Vlad Lupan. Spolu s tím přijal sjezd nový program strany a čtyři rezoluce: o hospodářské politice, o boji proti korupci, o podpoře a propagaci mládeže a o odsouzení komunismu. Podle organizátorů se kongresu zúčastnilo více než 2000 delegátů.

Aliance pro evropskou integraci II

Po několika kolech jednání o vytvoření povolební koalice podepsaly 30. prosince 2010 Liberálnědemokratická strana Moldavska, Demokratická strana Moldavska a Liberální strana Dohodu o založení Aliance pro evropskou integraci II. . Lídři AEI se omluvili občanům, že je celý měsíc drželi v nejistotě, dokud jednání trvala, a slíbili, že tyto tři formace prokáží politickou kulturu a organizační schopnosti, aby bylo zajištěno dlouhodobé řízení země. V nové dohodě bylo stanoveno 7 priorit řízení AIE: evropská integrace; Reintegrace země; efektivní a vyvážená zahraniční politika; Zákonná nadřazenost; dlouhodobý ekonomický růst; Boj proti chudobě; kvalitní veřejné služby; decentralizace moci. Na základě tohoto dokumentu byla navíc vytvořena Rada Aliance pro evropskou integraci skládající se z 9 členů – 3 z každé strany. Rozhodování v nově vytvořené radě mělo být přijímáno konsensem.

Vládnoucí koalice, která měla v parlamentu 59 křesel, zvolila předsedou zákonodárného sboru Mariana Lupu, lídra PDM, a 14. ledna 2011 schválila novou vládu v čele s lídrem PLDM Vladem Filatem.

Fúze mezi LP a DED

Dne 9. března 2011 podepsali předseda Liberální strany Mihai Ghimpu a předseda Evropského akčního hnutí Veaceslav Untila dohodu o sloučení obou politických formací. Jak uvedl vůdce PL Mihai Ghimpu, myšlenka sloučení obou stran pochází od vůdce MAE a připojení k této formaci posílí PL. Předseda PL navíc zdůraznil, že v nadcházejících komunálních volbách budou kandidáti z formace vybíráni na základě jejich odborných schopností, nikoli podle doby vstupu do strany. Z pohledu Veaceslava Untila, vůdce hnutí Actiunea Europeana (Evropské akční) hnutí, by spojení s PL mělo posílit pravý bok a umožnit Liberální straně dosáhnout vynikajících výsledků v komunálních volbách, které se měly konat v létě r. 2011.

Zakládající konference Lyceum Liberals Club

Dne 19. března 2011 se konala Ustavující konference Klubu liberálů lycea, na které se zúčastnilo více než 100 delegátů zastupujících lycea, koleje a školy mun. Kišiněv. Delegáti konference jednomyslně schválili usnesení o přiznání volebního práva mládeži od 16 let. V této souvislosti se rozhodli zahájit informační kampaň mezi mladými lidmi, začít sbírat podpisy studentů lycea ve věku 16 až 18 let na podporu vyhlášené iniciativy, poslat výzvu Parlamentu Moldavské republiky, který počítá s diskusí o změně Ústava Moldavské republiky a volební legislativa, pokud jde o poskytování volebního práva mladým lidem od 16 let (nejprve v místních volbách a poté v parlamentních volbách).

Záruky proti účasti ve vládnoucích aliancích jiných než AEI

Dne 16. prosince 2011 podepsali lídři tří stran patřících do Aliance pro evropskou integraci, konkrétně PLDM, PDM a PL, přílohu k Dohodě o založení Aliance pro evropskou integraci RO. Podle dokumentu signatáři nepřipustí žádnou jinou vládnoucí alianci kromě AEI, zavazují se poskytnout plnou politickou podporu vládě, parlamentu a předsednictvu AEI a odpolitizují orgány činné v trestním řízení. Navíc doba mandátu prezidenta Moldavské republiky, zvoleného parlamentem na 19. svolání, nepřesáhne dobu mandátu parlamentu a prezident se dobrovolně vzdá.

Referendum o zjednodušení postupu při volbě hlavy státu

Po opakovaných neúspěšných pokusech zvolit hlavu státu podepsaly strany tvořící Alianci pro evropskou integraci 15. ledna 2012 veřejné prohlášení o způsobech řešení ústavní krize a zajištění politické stability v následujícím období. Představitelé PLDM, PDM a PL navrhli uspořádat ústavní referendum o zjednodušení postupu při volbě prezidenta nejpozději do dubna 2012 a nejpozději do jednoho měsíce po uznání jeho výsledků za platné, aby se přistoupilo k volbě hlavy státu. Později, během televizní show 10. února 2012, však vedoucí představitelé AIE oznámili, že upouštějí od svého záměru uspořádat ústavní referendum a vracejí se k volbě prezidenta země v parlamentu.

Kompromisní kandidát AEI na post hlavy státu

Po opakovaných diskusích se „skupinou Dodon“ (poslanci, kteří opustili frakci PCRM – Igor Dodon, Zinaida Greceanii a Veronica Abramciuc) zaměřených na nalezení kompromisního kandidáta na post hlavy státu, během tiskové konference svolané na 12. března 2012 , lídři AEI oznámili, že podporují Nicolae Timoftiho, předsedu Nejvyšší rady soudců, politicky nezaujatého kandidáta na post hlavy státu. O čtyři dny později, tedy 16. března 2012, byl Nicolae Timofti zvolen prezidentem Moldavské republiky. Hlasovalo pro něj 58 poslanců Aliance pro evropskou integraci, 3 poslanci ze skupiny socialistů v čele s Igorem Dodonem a nezařazený poslanec Mihai Godea.

Kolaps Aliance pro evropskou integraci II

Utajení tragického incidentu, který se odehrál v prosinci 2012 v rezervaci Padurea Domneasca a do kterého se zapojila celá skupina soudců, státních zástupců a státních úředníků, následně vedlo k rezignaci řady úředníků a rovněž k revizi algoritmu pro oddělení řady vysokých pozic podle Dohody o zřízení AIE II. Vzájemná obvinění mezi stranami patřícími do AIE II ohledně tragického incidentu, stejně jako přepadení několika finančních institucí nájezdníky přispěly ke kolapsu Aliance pro evropskou integraci II.

Dne 13. února 2013 vůdce PLDM Vlad Filat oznámil, že Liberálně demokratická strana Moldavska odstupuje od ustavující dohody Aliance pro evropskou integraci II. Některé strany, které jsou u moci, se podle něj formálně snažily klást různé překážky a brzdit proces vládnutí, který vnímají jako politickou aktivitu jedné formace. Vlad Filat také zdůraznil, že by měla být revidována politická dohoda o zřízení AEI, „protože se ve své současné podobě stala brzdou implementace procesu řízení a vede k oligarchizaci a kriminalizaci země“.

Dne 15. února 2013 provedlo Národní protikorupční centrum razii ve vládní budově a na daňové inspekci, v důsledku čehož byl zatčen šéf Státní daňové služby Nikolaj Vikola pro podezření z pasivní korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Téhož dne na základě společného hlasování PLDM a PCRM zrušily funkci prvního místopředsedy parlamentu, kterou zastával Vlad Plahotniuc. Předtím Plahotniuc oznámil svou rezignaci a vyzval Vlada Filata, aby rezignoval na post premiéra.

Dne 5. března 2013 parlamentní frakce PDM a PCRM, skupina socialistů a nezařazení poslanci Mihai Godea a Sergiu Sirbu vyslovili nedůvěru vládě Moldavské republiky v čele s premiérem Vladem Filatem. Usnesení o vyslovení nedůvěry předložila Strana komunistů Moldavské republiky na schůzi zákonodárného sboru 28. února 2013. Poté se komunisté odvolávali na to, že epicentrem se stal kabinet ministrů. korupčních skandálů a mnoho členů vlády bylo zapojeno do zločinných a korupčních plánů, které poškozují státní rozpočet.

Rada reformovat Liberální stranu a přejít do opozice

Po demisi vlády v čele s Vladem Filatem zahájila Liberálně demokratická strana Moldavska konzultace o vytvoření nové vládnoucí koalice. Dne 10. dubna 2013 prezident Nicolae Timofti nominoval Vlada Filata jako kandidáta na post předsedy vlády, ale PDM a PL s jeho kandidaturou nesouhlasily. Předseda liberální strany Mihai Ghimpu se kategoricky postavil proti kandidatuře Vlada Filata a dal přednost tomu, aby jeho formace šla do opozice.

Na tiskové konferenci konané dne 12. dubna 2013 oznámilo 7 poslanců, 2 ministři, 5 náměstků a někteří lídři územních struktur PL v čele s poslancem Ionem Hadircou vytvoření Rady pro reformu liberální strany. Členové skupiny obvinili předsedu strany Mihai Ghimpu z autoritářství a požadovali svolání mimořádného kongresu Liberální strany, který by zvolil do čela této strany prvního místopředsedu Dorina Chirtoacu. Skupina reformátorů oznámila, že bude pokračovat v diskusích s PLDM a PDM s cílem překonat politickou krizi a zvolit předsedu vlády.

30. května 2013 Liberálně-demokratická strana Moldavska, Demokratická strana Moldavska a skupina liberálních reformátorů podepsaly dohodu o vytvoření „Koalice proevropského vládnutí“. Na schůzi parlamentu téhož dne poslanci odhlasovali novou vládu v čele s premiérem Iuriem Leancou. Pro nový kabinet ministrů hlasovaly frakce PLDM a PDM, sedm poslanců ze skupiny liberálních reformátorů a někteří nezávislí poslanci. Liberálové v čele s Mihai Ghimpu (pět poslanců) se zdrželi hlasování.

IV sjezd Liberální strany 14. září 2014

Hlavním úkolem sjezdu byla volba vedení strany a příprava sestavy na parlamentní volby plánované na 30. listopadu 2014. Na pozici prezidenta PL byli navrženi čtyři kandidáti: Dorin Chirtoaca, Corina Fusu , Valeriu Munteanu a Mihai Ghimpu. První tři odmítli kandidovat a předsedou PL byl znovu zvolen Mihai Ghimpu. Pro hlasovalo 1 694 delegátů z 1 740 přihlášených, 14 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování. Dorin Chirtoaca, Anatolie Salara a Corina Fusu byli zvoleni prvními místopředsedy PL, zatímco Veaceslav Untila, Valeriu Munteanu, Veronica Herta , Mihail Moldovanu a Liliana Carpa byli zvoleni místopředsedy . Ion Apostol byl zvolen generálním tajemníkem . Sjezd navíc zvolil 153 členů Republikové rady Liberální strany.

Delegáti sjezdu dále schválili změny Statutu a Politického programu strany a přijali pět usnesení: o rozvoji ekonomiky a vymýcení chudoby, o mládeži, o vstupu Moldavské republiky do NATO, o diaspoře , o boji proti korupci.

Aliance pro evropskou integraci III

Zakládající smlouvu nové aliance podepsaly 23. července 2015 PLDM, PDM a PL. Vzniku aliance předcházela rezignace premiéra Chirila Gaburiciho, kterou oznámil 12. července 2015 poté, co se v médiích objevily četné zprávy, že šéf vlády ve svém životopise uvádí nepřesné informace o svém vzdělání.

Maia Sandu, nominovaná PLDM jako kandidátka na premiérku, oznámila balíček podmínek pro přijetí funkce (včetně jmenování nového prezidenta Moldavské národní banky a nového generálního prokurátora). Zbytek Aliance (PDM a PL) dal jasně najevo, že její kandidaturu nepodpoří. Nový kandidát liberálních demokratů Valeriu Strelet byl potvrzen parlamentním hlasováním dne 30. července 2015 jako předseda vlády.

Zatčení Vlada Filata a rezignace vlády Střelce

Dne 15. října 2015 na první schůzi parlamentu v průběhu podzimně-zimního zasedání byl lídr PLDM Vlad Filat zbaven poslanecké imunity (hlasy 79 poslanců PDM, PL, PCRM a PSRM) po odpovídajícím požadavek vyslovil na plenárním zasedání zákonodárného sboru generální prokurátor Corneliu Gurin . Uvedl, že existují podezření, stejně jako svědectví Ilana Shora, že Filat je přímo zapojen do zpronevěry banky Banca de Economii, korupce a vydělávání z vlivu. Krátce po zbavení imunity byl Vlad Filat zadržen na 72 hodin přímo v parlamentu a převezen do Národní protikorupční centrály.

Dne 22. října 2015 pak skupina poslanců z PCRM a PSRM zaregistrovala v parlamentu usnesení o vyslovení nedůvěry vládě vedené premiérem Valeriu Streletsem. Důvodem pro to bylo „podezření z korupce“ a „distancování se předsedy vlády od jeho funkce v době prohlášení na podporu Vlada Filata (který byl předběžně zatčen)“. Výsledkem bylo, že 29. října 2015 byla vláda Střelce odvolána hlasy 65 poslanců PDM, PCRM a PSRM. LP frakce se zdržela hlasování.

Schválení vlády Pavla Filipa (PR)

Dne 14. ledna 2016, po zamítnutí kandidatury Vlada Plahotniuca na post předsedy vlády Moldavské republiky, jmenovala hlava státu Nicolae Timofti generálního tajemníka Kanceláře prezidenta republiky Iona Padurarua jako kandidáta na tento post. předsedy vlády. Následující den, tedy 15. ledna 2016, Ion Paduraru oznámil, že stahuje svou kandidaturu ve prospěch Pavla Filipa, navrženého Demokratickou stranou jako kandidáta na post premiéra.

Dne 20. ledna 2016 byla navzdory lidovým protestům v blízkosti legislativní budovy schválena vláda v čele s Pavlem Filipem. Poslanci PSRM kvůli zablokování parlamentní platformy nepředložili program činnosti vlády a museli kolo otázek a odpovědí upustit. Nové složení vlády bylo schváleno hlasy 57 poslanců: 20 z frakce PDM, 13 z frakce PL, 14 bývalých komunistických poslanců, 8 poslanců z PLDM (kteří byli poté z frakce vyloučeni) a 2 ex- poslanci PLDM. Téhož dne, blízko půlnoci a na uzavřeném ceremoniálu, složila vláda státní přísahu.

Výsledky voleb

V parlamentních volbách v roce 1994 získala Reformní strana 2,36 % hlasů a nepřekonala volební bariéru 4 %.

Ve všeobecných místních volbách v roce 1995 se Reformní strana účastnila bloku Aliance demokratických sil.

• Zastupitelstva obcí a okresů - 19,67 % hlasů a 252 mandátů
• Zastupitelstva měst a obcí - 21,43 % hlasů a 2333 mandátů
• Starostou bylo zvoleno 83 kandidátů bloku (10,34 %).

V parlamentních volbách v roce 1998 získala Reformní strana 0,54 % hlasů a nepřekonala volební bariéru 4 %.

V předčasných parlamentních volbách v roce 2001 se Reformní strana účastnila volebního bloku Víra a spravedlnost. Blok získal 0,67 % hlasů a nepřekonal volební bariéru 6 %.

Ve všeobecných místních volbách v roce 2003 se Reformní strana účastnila bloku „Sociálně liberální aliance Naše Moldavsko“

• Zastupitelstva obcí a okresů - 19,98 % hlasů a 227 mandátů
• Zastupitelstva měst a obcí - 20,50 % hlasů a 2 402 mandátů
• Starostou bylo zvoleno 191 kandidátů bloku (21,27 %).

Liberální strana se zúčastnila všeobecných místních voleb 3. června 2007 s těmito výsledky:

• Zastupitelstva obcí a okresů - 2,46 % hlasů a 22 mandátů.
• Zastupitelstva měst a obcí - 2,05 % hlasů a 163 mandátů.
• Starostou bylo zvoleno 13 stranických kandidátů (1,45 %).

V parlamentních volbách v roce 2009 Liberální strana spolu s dalšími opozičními silami neuznala vítězství vládnoucí komunistické strany , což vedlo k nepokojům . V těchto volbách obsadili liberálové druhé místo, získali 13,13 % hlasů a 15 křesel v parlamentu.

V předčasných parlamentních volbách dne 29. července 2009 získala Liberální strana 14,68 % hlasů a 15 (ze 101) křesel v parlamentu země a spolu s Liberálně demokratickou stranou Moldavska, Demokratickou stranou Moldavska a Naše Moldavská aliance vytvořila vládnoucí Alianci „Za evropskou integraci“ .

Dne 28. září 2010 vůdce liberální strany a úřadující prezident Moldavska podepsal dekret o rozpuštění parlamentu a vyhlásil předčasné parlamentní volby na 28. listopadu 2010 . V těchto volbách získala Liberální strana 9,96 % hlasů a 12 mandátů.

Liberální strana se zúčastnila všeobecných místních voleb 5. června 2011 s těmito výsledky:

• Zastupitelstva obcí a okresů - 16,19 % hlasů a 130 mandátů.
• Zastupitelstva měst a obcí - 11,79 % hlasů a 1 162 mandátů.
• Starostou bylo zvoleno 96 stranických kandidátů (10,69 %).

V parlamentních volbách v roce 2014 získala Liberální strana 9,67 % hlasů a 13 (ze 101) křesel v parlamentu země.

Liberální strana se zúčastnila všeobecných místních voleb 14. června 2015 s těmito výsledky:

• Zastupitelstva obcí a okresů - 12,62 % hlasů a 92 mandátů.
• Zastupitelstva měst a obcí - 8,18 % hlasů a 756 mandátů.
• Starostou bylo zvoleno 52 stranických kandidátů (5,80 %).

V parlamentních volbách v Moldavsku v roce 2019 strana nepřekonala 6% hranici a získala 1,25 % [2] .

Křesla v parlamentu

Počet odevzdaných hlasů

Viz také

• Parlament Moldavska

Poznámky

1. ↑ CEC představuje profil místních volených představitelů zvolených ve volbách 20. října 2019 . Získáno 4. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 27. listopadu 2020. (neurčitý)
2. ↑ Parlamentní volby v Moldavsku (2019) . Získáno 2. března 2019. Archivováno z originálu dne 6. března 2019. (neurčitý)

Odkazy

• Oficiální stránka
• Informace o  straně
• Podle analytiků lze vyhlídku, že se liberální strana dostane do parlamentu, ukončit