Lídři Uzbekistánu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 6. dubna 2017; kontroly vyžadují 17 úprav .

Uzbecké chanáty

Vládci státních útvarů, kteří existovali na území moderního Uzbekistánu, se nazývali khanové, emírové, biyové atd.

Chorezm       Buchara       Kokand  
   1428  —  1468   Abdulkhair Khan   
   1468  —  1510   Mohammed Sheibani   
1511  —  1518   Ilbars   1510  —  1530   Kuchkunji Khan     
1518  —  1519   Sultán Hadji Khan   1530  —  1533   Abu Said Khan     
1519  —  1519   Khasankuli Khan   1533  —  1540   Ubaydullah Khan     
1519  —  1522   Sufiyan Khan   1540  —  1540   Abdullah Khan I     
1522  —  1526   Bujuga Khan   1540  —  1552   Abdullatif Khan     
1526  —  1538   Avanesh Khan   1552  —  1556   Nauruz Ahmed Khan     
1538  —  1540   Ubaydullah Khan   1556  —  1561   Pirmuhammed Khan     
1541  —  1547   Kal Khan   1561  —  1583   Iskander Khan     
1547  —  1557   Agatay Khan   1583  —  1598   Abdulláh Chán II     
1557  —  1558   Dost Khan   1598  —  1598   Abdalmumin Khan     
1558  —  1603   Hadži Muhammad Khan   1598  —  1601   Pirmuhammed Khan II     
1603  —  1622   Arab Muhammad Khan   1601  —  1605   Bucky Muhammad     
1622  —  1623   Ilbars a Khabash Sultan   1605  —  1611   Wali Muhammad     
1623  —  1643   Isfandiyar Khan   1611  —  1642   Imamkuli Khan     
1643  —  1663   Abulgazi   1642  —  1645   Nadir Muhammad     
1663  —  1686   Anush Khan   1645  —  1681   Abdulaziz Khan     
1686  —  1689   Hudaydad Khan   1681  —  1702   Subhankuli Khan     
1689  —  1694   Ereng Khan          
1694  —  1697   Jochi Khan          
1697  —  1698   Valikhan          
1698  —  1702   Shahniyaz Khan          
1702  —  1703   Šachbacht Khan   1702  —  1711   Ubaydullah Khan II   1709  —  1722   Shahrukh-biy
1703  —  1703   Sayyid Ali Khan   1711  —  1747   Abulfeiz Khan   1722  —  1733   Abdurahim-biy
1703  —  1704   Musakhan   1747  —  1751   Abdulmumin   1733  —  1750   Abdukarim-biy
1704  —  1714   Yadigar Khan   1751  —  1754   Ubaidulla   1750  —  1750   Abdurakhman-biy
1714  —  1728   Shergazi Khan   1754  —  1756   Shirgazi   1750  —  1764   Irdana-biy
1728  —  1740   Ilbarský chán II   1756  —  1758   Muhammad Rahim   1764 1764   Suleiman-biy
1740  —  1741   Muhammad Tahir Khan místokrál Nadir Shah   1758  —  1785   Emir Danialbiy   1764 1798   Narbuta-biy
1741  —  1742   Nuraly Khan   1785  —  1800   Emír Šahmurad   1798  —  1809   Alim Khan
1742  —  1745   Abul Ghazi - Khan II          
1745  —  1757   Kaip Khan          
1757  —  1757   Abdullah Karabay          
1757  —  1763   Timur Ghazi Khan          
1763  —  1790   Muhammad Amin-biy          
1790  —  1804   Avaz-inak          
1804  —  1806   Eltuzar-inak-chán   1800  —  1826   Emir Haidar   1809  —  1822   Umar Chán
1806  —  1825   Muhammad Rahim Khan I   1826  —  1826   Emír Husajn   1822  —  1842   Muhammad Alikhan
1825  —  1842   Allakuli Khan   1826  —  1827   Emir Umar   1842  —  1845   Sherali
1842  —  1845   Rakhimkuli Khan   1827  —  1860   Emir Nasrullah   1845  —  1845   Muradbek
1845  —  1855   Muhammad Amin Khan   1860  —  1885   Emir Muzaffar   1845  —  1858   Khudoyar Khan
1855  —  1855   Abdulláh Chán   1885  —  1910   Emir Seyid Abdul Ahad Khan   1858  —  1862   malla chán
1855  —  1855   Kutlug Murad Khan        1862  —  1863   Shahmurad
1856  —  1864   Řekl Muhammad Khan        1863  —  1865   Sultán Sayyid
1864  —  1910   Muhammad Rahim Khan II        1865  —  1875   Khudoyar Khan
          1875  —  1875   Nasreddin
          1875  —  1876   Pulat-bek
            
1910  —  1918   Asfandiyar Khan   1911  —  1920   Emir Sayyid Alim Khan     
1918  —  1920   Řekl Abdullah Khan          

Jako součást Ruské říše

Kokandský chanát byl součástí Ruské říše v roce 1876 a byl zahrnut do tureckého generálního guvernéra jako nejprve autonomie Kokand a poté oblast Fergana . Generální guvernér Turkestánu byl 12. června 1886 přeměněn na Turkestánské území, 30. dubna 1918 na Turkestánskou sovětskou federativní republiku a 1. září 1920 na Turkestánskou SSR . 27. října 1924 byla TSSR rozpuštěna.

Generální guvernéri Turkestánu:

14. července 1867  - 4. května 1882 : Konstantin Petrovič Kaufman
25. května 1882  - 1. února 1884 : Michail Grigorievich Chernyaev
1. února 1884  - 28. října 1889 : Nikolaj Ottonovič von 2289
. 1889  - 17.03. 1898 : Alexandr Borisovič Vrevskij
28.3. 1898  - 01.01. 1901 : Sergej Michajlovič Dukhovskoy
23.1. 1901  - 18.05. 1904 : Nikolaj Alexandrovič Ivanov
22.6. 1904  - 24.11. 1905 : Nikolaj Nikolajevič Tevjašev 28.11
. 1905  - 15.08. 1906 : Děkan Ivanovič Subbotich
??.??. 1906  -???. 1906 : Jevgenij Osipovič Matsievskij
??.09. 1906  - ??.03. 1908 : Nikolaj Ivanovič Grodekov
02.05. 1908  - ??.03. 1909 : Pavel Ivanovič Miščenko
17.03. 1909  - ???. 1910 : Alexander Vasiljevič Samsonov
???.??. 1910  - ???. 1911 : Vasilij Ivanovič Pokotilo
???.??. 1911  - ???. 1914 : Alexander Vasiljevič Samsonov
??.??. 1914  - ???. 1916 : Fedor Vladimirovič Martson
???.??. 1916  - ???. 1916 : Michail Romanovič Erofejev
??.??. 1916  - 07.04. 1917 : Alexej Nikolajevič Kuropatkin

Jako součást Ruska po únorové revoluci v roce 1917

4.7.1917 - 25.5.1917: Nikolaj Nikolajevič Ščepkin  - předseda Turkestánského výboru prozatímní vlády pro řízení.
17.04.1917 - Oblastní komisař
06.06.1917 - 14.09.1917: Vladimir Petrovič Nalivkin  - předseda Turkestánského výboru prozatímní vlády pro řízení.
25.09.1917 - 2.11.1917: Pavel Aleksandrovič Korovičenko  - generální komisař Prozatímní vlády pro správu území Turkestánu a velitel Turkestánského vojenského okruhu .

Turkestán ASSR v rámci RSFSR

15.11.1917 - 30.10.1918 Fedor Ivanovič Kolesov (1891-1940) - předseda Rady lidových komisařů
11.2.1917 - V. A. Podpalov předseda Prozatímního výkonného výboru

Uzbecká SSR v SSSR

Vedení Uzbecké SSR bylo kolektivní. Na nejvyšší (republikové) úrovni ji provádělo předsednictvo ÚV a sekretariát ÚV Komunistické strany Uzbekistánu, Rada ministrů Uzbecké SSR a Prezídium Nejvyššího sovětu Uzbecká SSR.

Na krajské úrovni zastupovali vedení kraje první tajemník krajského výboru Komunistické strany Uzbekistánu, předsedové krajské rady a výkonného výboru krajské rady, vedoucí krajských odborů KGB a ministerstvo vnitra.

První tajemníci Ústředního výboru Komunistické strany Uzbekistánu

Hlavy republiky

Předseda revolučního výboru

Předsedové ústředního výkonného výboru

Předsedové prezidia Nejvyšší rady

Prezident

Předsedové vlád

Předsedové Rady lidových komisařů

Předsedové Rady ministrů

Nezávislý Uzbekistán

Prezidenti Republiky Uzbekistán

Ne. Prezident Fotografie Předsednické období Délka vlády Členství ve straně
jeden Islám Abduganievič Karimov 31. srpna 1991 26. března 1995 645 dní Lidově demokratická strana Uzbekistánu
2 Islám Abduganievič Karimov 26. března 1995 9. ledna 2000 1750 dní bezpartijní
3 Islám Abduganievič Karimov 9. ledna 2000 23. prosince 2007 2905 dní bezpartijní
čtyři Islám Abduganievič Karimov 23. prosince 2007 29. března 2015 2653 dní bezpartijní
5 Islám Abduganievič Karimov 29. března 2015 2. září 2016 523 dní Liberálně-demokratická strana Uzbekistánu
6 Nigmatilla Tulkinovič Yuldashev (úřadující) 2. září 2016 8. září 2016 6 dní Demokratická strana Uzbekistánu " Milliy Tiklanish "
7 Šavkat Miromonovič Mirzijojev 14. prosince 2016

(působí od 8. září 2016)

přítomný čas Liberálně-demokratická strana Uzbekistánu

Islam Abduganievich Karimov je tedy v čele Uzbekistánu od 23. června 1989 :

Předsedové vlád Republiky Uzbekistán
Abdulchašim Mutalovič Mutalov 1947 13.01.1992
21.12.1995
Lidově demokratická strana
Utkir Takhtamuradovič Sultanov 14.07.1939 21.12.1995
11.12.2003
Lidově demokratická strana
Šavkat Miramanovič Mirzijojev 1957 12/11/2003 Lidově demokratická strana/Liberálně demokratická strana