Philip van Limborch | |
---|---|
Datum narození | 19. června 1633 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 30. dubna 1712 [1] [2] (ve věku 78 let) |
Místo smrti | |
Země | |
obsazení | teolog , spisovatel , vysokoškolský pedagog |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Philipp van Limborch ( 19. června 1633 , Amsterdam – 30. dubna 1712 , tamtéž) – holandský protestantský reformovaný a protestantský teolog , kazatel , učitel. Významný představitel arminianismu , který významně ovlivnil formování teologie obecných baptistů [5] .
Syn právníka. Prasynovec Simona Episcopia , byl žákem dvou dalších významných arminiánských teologů Gerarda Fossia a Étienna de Courcelles. Byl vzděláván v Leidenu a Amsterdamu . Od roku 1652 studoval na univerzitě v Utrechtu .
Aktivní stoupenec arminianismu . Jeden z předních představitelů arminiánské doktríny. Horlivý zastánce náboženské tolerance.
V roce 1657 se stal remonstrantským pastorem v Goudě , v roce 1667 byl přeložen do Amsterodamu, v následujícím roce nastoupil na místo profesora teologie na Remonstrantském semináři v Amsterodamu. Zároveň vykonával pastorační povinnosti.
Na konci roku 1685 se setkal a spřátelil se s Johnem Lockem , jehož dílo „Episte o náboženské toleranci“ mu bylo adresováno a poprvé publikováno Philipem van Limborchem.
Zemřel v Amsterdamu 30. dubna 1712.
Autor nauky o křesťanské toleranci, myšlenek „minimálního kréda“ nutného pro spásu duše a argumentů, které dokazovaly nezákonnost pronásledování z náboženských důvodů.
Vlastní díla „Křesťanská teologie“ (1686) a „Dějiny inkvizice“ (1692). V roce 1706 přeložil William Jones, člen Královské společnosti v Londýně, Limborgovu křesťanskou teologii do angličtiny .
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|