Malyšev, Konstantin Alexandrovič

Konstantin Alexandrovič Malyšev
Datum narození 22. října 1901( 1901-10-22 )
Místo narození Čeljabinsk , Čeljabinsk Ujezd , Permská gubernie , Ruská říše
Datum úmrtí 25. dubna 1988 (86 let)( 1988-04-25 )
Místo smrti Sverdlovsk , Ruská SFSR , SSSR
Země  Ruské impérium SSSR
 
Vědecká sféra fyzika kovů
Místo výkonu práce Ústav fyziky kovů, Akademie věd SSSR
Alma mater UPI
Akademický titul Doktor technických věd
Akademický titul Profesor
Ocenění a ceny Řád čestného odznaku
Cena P. P. Anosova

Konstantin Aleksandrovič Malyshev ( 22. října 1901 Čeljabinsk , okres Čeljabinsk , provincie Perm , Ruská říše  - 25. dubna 1988 , Sverdlovsk , RSFSR , SSSR ) - hutní inženýr, specialista v oboru ocelového zrna, laureát P.P.

Životopis

Narozen 22. října 1901 v Čeljabinsku .

V roce 1929 promoval na Uralském polytechnickém institutu (UPI) se specializací na metalurgické inženýrství.

V letech 1924-1926 pracoval jako technik v otevřené výhni Zlatoustského hutního závodu ; v letech 1928-1929 byl vrchním laborantem v metalografické laboratoři UPI; v letech 1930-1934 - výzkumný inženýr metalografického oddělení Ústřední laboratoře osvětlení, vedoucí metalografické laboratoře, vedoucí metalografického oddělení Zlatoustské strojírny; v letech 1934-1985 - vedoucí vědecký pracovník, vedoucí skupiny v laboratoři fyzikální metalurgie, vedoucí vědecký pracovník. - konzultant oddělení pevnosti a plasticity Ústavu fyziky kovů Akademie věd SSSR .

V roce 1963 obhájil doktorskou disertační práci, v roce 1970 mu byl udělen akademický titul profesor.

Zemřel 25. dubna 1988 ve Sverdlovsku . Byl pohřben na východním hřbitově v Jekatěrinburgu.

Vědecká činnost

Pracoval na studiu „kamenných“ a „naftalenových“ lomů oceli, dědičnosti struktury oceli. Zkoumal vliv vysokých rychlostí ohřevu na polohu kritických bodů, strukturu a mechanické vlastnosti oceli.
Vyvinul novou metodu kalení austenitických ocelí fázovým kalením. Metody zesílení nemagnetických krycích prstenců turbogenerátorů na UZTM byly zdokonaleny.

Má 13 autorských certifikátů na vynálezy. Autor více než 250 publikací.

Pod jeho vedením bylo obhájeno 9 doktorských a 24 diplomových prací.

Ocenění

Odkazy