Maršál Velké koruny

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 20. srpna 2018; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Velký korunní maršál ( polsky : Marszałek wielki koronny ) je úředník ( maršál ) Polského království .

Korunní maršál dohlížel na pořádek a etiketu na královském dvoře, zajišťoval bezpečnost krále, vykonával policejní a soudní moc v hlavním městě a královském sídle. Maršálovy články  – stanovovaly akce, kterým by se měli občané jakékoli hodnosti a třídy vyvarovat pod trestem. Soudní moc vykonával – sám nebo prostřednictvím zástupce – maršálského soudce (mohl odsoudit k pokutám, vězení, trestu smrti). K zajištění královské bezpečnosti a plnění rozkazů měl ozbrojenou sílu – vojáka – „Maďary“.

Působil jako majitel královské rezidence, zajišťoval přijímání velvyslanců, přijímal velvyslance na audienci a zabýval se uspořádáním zástupců Sejmu a dalších osob, které ke králi dorazily. Dohlížel na práci volebního sněmu, oznamoval jméno zvoleného krále. Během práce Sejmu udržoval pořádek. Zasedal v Kaptur Court (dočasný nouzový soud v Commonwealthu, který měl posuzovat naléhavé případy a zajišťovat vnitřní bezpečnost během nepřítomnosti královny).

Dvorní maršál – vykonával moc velkých maršálů v době jejich nepřítomnosti.

Zodpovědnosti

Povinnosti maršála velké koruny byly: nařízení soudních ceremonií, odstranění neposlušných, vyšetřování provinění a potrestání viníků. Král Stanislav-August , poté, co zbavil maršála velké koruny povinností řízení dvora, si nad nimi ponechal maršálskou jurisdikci; Dekretem Sejmu z roku 1776 byl zřízen Maršálský dvůr ( polsky marszalkowski sąd ). Když byl král v Polsku, tomuto soudu předsedal velký korunní maršál a během pobytu krále v Litvě velký litevský maršál; ale během sněmu v každém případě předsedal velký korunní maršál. V maršálském dvoře byli čtyři senátoři a čtyři další hodnostáři (koruna nebo litevština). Subjekty tohoto soudu: trestní věci; daně z potravin a zboží, s výjimkou produktů patřících šlechtě; případy dluhů přesahujících 500 PLN; případy odvolání o neplnění daní. Následně byly předmětem řízení dluhy cizinců, kauzy o čistotě ulic a hasičů. Proti rozsudkům maršálského soudu nebylo možné se odvolat.

Ostatní maršálové

Viz také

Literatura