Medvětský, Julian

Julian Medvětský
Datum narození 18. října 1845( 1845-10-18 ) [1]
Místo narození
Datum úmrtí 7. ledna 1918( 1918-01-07 ) [1] (ve věku 72 let)
Místo smrti
Země
Vědecká sféra mineralogie
Místo výkonu práce
Alma mater
Ocenění a ceny Řád železné koruny 3. třídy Komandérský kříž Řádu Františka Josefa
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Julian Medwiecki ( polsky Julian Niedźwiedzki ; 18. října 1845 , Przemysl  – 7. ledna 1918 , Lvov ) byl polský [2] a rakouský geolog a učitel. První rektor Národní univerzity "Lvovská polytechnika" (1879/1880 a také 1884/1885, 1887/1888) - v té době Polytechnická škola.

Životopis

Syn úředníka rychtáře Grigorije Medvetského a Sophie ze Stupnitského.

Po absolvování gymnázia v Przemyslu v roce 1864 vstoupil Julian Medvetsky na vídeňskou univerzitu, nejprve na teologickou a poté na přírodní fakultu, kterou absolvoval v roce 1873. Zde se stal žákem a později přítelem vynikajícího rakouského geologa Eduarda Suesse a mineraloga Gustava Čermáka , kteří určili jeho další profesní činnost.

Od roku 1870 do roku 1873 Julian Medvetsky pracoval jako zaměstnanec Rakouského státního geologického úřadu ve Vídni , účastnil se mnoha geologických expedic.

V roce 1873 byl pozván na místo profesora na katedře mineralogie a geologie, založené v roce 1872 na Technické akademii (později Polytechnické škole) ve Lvově, kde působil až do konce svého života. 29. srpna 1873 se stal řádným profesorem na Císařsko-královské technické akademii. Vzdělávací proces na Technické akademii zahájil výukou mineralogie, která byla hlavním předmětem na Fakultě chemicko-technologické, a vytvořením geologického a mineralogického muzea. Následně vyučoval kurz petrografie a geologie na fakultách chemické, strojírenské, stavební, zemědělské a lesnické. Od roku 1882 působil Yulian Medvetsky jako Privatdozent na Lvovské univerzitě a následně byl zvolen do funkce profesora na katedře mineralogie. Muzeum, které vytvořil, se co do úrovně systematiky a počtu vzorků stalo jedním z nejlepších v Evropě.

V průběhu let 1879-1888 byl Yulian Medvetsky třikrát zvolen rektorem Lvovské polytechniky a čtyřikrát (od roku 1877 do roku 1901) děkanem Fakulty chemicko-technologické. Zde napsal dvě zásadní učebnice petrografie, které prošly třemi vydáními (1898, 1906, 1909) a mineralogie (1906), a více než padesát vědeckých prací z různých oborů mineralogie, krystalografie, petrografie a geologie.

Zemřel 7. ledna 1918 a byl pohřben na hřbitově Lychakiv ve Lvově.

Rozpoznávání

Příspěvek Juliana Medvetského pro geologickou vědu získal mezinárodní uznání. V roce 1887 byl zvolen členem korespondentem a v roce 1893 řádným členem Polské akademie věd v Krakově . Byl také členem několika předních vědeckých společností, včetně Shevchenko Ukrainian Scientific Society ve Lvově, Polské společnosti přírodovědců. Koperníka ve Lvově, Všeruská mineralogická společnost v Petrohradě.

Ocenění

Vědecká práce

Zřídil geologickou laboratoř pro vědecko-výzkumné a vzdělávací účely a po dobu 35 let shromáždil sbírku několika desítek tisíc vzorků minerálů, které zaplnily geologické a mineralogické muzeum.
Byl jedním ze zakladatelů a 14 let předsedou Polské společnosti přírodovědců. Koperník. Byl také řádným členem Krakovské akademie věd, členem korespondentem Vídeňského geologického ústavu.

Aktivně se zabýval společenskými aktivitami jako člen společnosti Prosvita a Ševčenkovy vědecké společnosti . Podporoval společnost ukrajinských studentů polytechnické „Osnova“. V roce 1909 daroval knihy spolkové knihovně. Jako řádný člen NTS s organizací úzce spolupracoval a na sklonku života daroval knihovně 2000 svazků knih.

Práce

  1. Niedzwiedzki J. Spostrzeżenia geologiczne w okolicy Przemyśla // Kosmos. 1876.-t. 1. - Z. 6., S. 263-268; Z. 7., S. 318-325.
  2. Niedzwiedzki J. Beitrage zur Geologie der Karpathen // Jahrb. Der kk geol. Reichsanst. 1876. Bd. 26, III Heft. S. 331.
  3. Niedzwiedzki J. Minerały z Kałusza // Kosmos, 1877. - t. 2. - S.
  4. Niedzwiedzki J. Beitrage zur Kenntniss der Salzformation von Wieliczka und Bochnia sowie der an diese angrezenden Gebigsglieder. Lemberg, 1884.
  5. Niedzwiedzki J. W sprawie poszukiwań wody dla Lwowa // Kosmos. 1885. Z. 10. S. 83-84.
  6. Niedzwiedzki J. Petrografia. Lemberg (1889, 1906, 1909)
  7. Niedzwiedzki J. In formacji park koło Kalusza // Kosmos. 1891. Z. 16. S. 135-147.
  8. Niedzwiedzki J. Miocen koło Rzeszowa // Kosmos. 1891. Z. 16. S. 403-405.
  9. Niedzwiedzki J. Przyczynek do geologii okolicy Krakowa // Kosmos. 1900. Z. 25. S. 393-398.
  10. Niedzwiedzki J. Przyczynek do geologii pobrzeża Karpat przemyskich // Kosmos. 1901. Z. 26. S. 538-555.
  11. Niedzwiedzki J. O występowaniu piętra barrem na obszarze wsi Sopotnik // Kosmos. 1903. Z. 28. S. 564.
  12. Niedzwiedzki J. Mineralogia ogólna. Lemberg, 1906
  13. Niedzwiedzki J. Obursztynach z Karpat galicyjskich // Kosmos, 1909. t. 34.
  14. Niedzwiedzki J. Nowe odsłonięcia złoża soli potasowych w Kałuszu // Kosmos. 1910. Z. 35. S. 135-137.
  15. Niedzwiedzki J. In wieku warstw występujacych na zachodniej stronie Przemyśla // Kosmos. 1910. Z. 35. S. 787-791.
  16. 47914 O skamielinach  (nedostupný odkaz)
  17. Stosunki geologiczne formacyi solonośnéj Wieliczki i Bochni Niedzwiedzki J.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Julian Niedźwiedzki // Polský biografický online slovník  (polština)
  2. ↑ nina.gov.pl Julian Niedźwiedzki  (Polsko) . www.ipsb.nina.gov.pl _ Získáno 13. 5. 2017. Archivováno z originálu 13. 10. 2017.
  3. ↑ Hof-und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918 . - Vídeň, 1918. - S. 165.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata