Jeronim Morštýn | |
---|---|
Datum narození | 1581 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | kolem roku 1623 [1] nebo 1622 |
občanství (občanství) | |
obsazení | básník , překladatel , spisovatel |
Jazyk děl | polština |
Autogram | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Hieronymus (Yarosh) Morshtyn ( polsky Hieronim Morsztyn ; asi 1581 - asi 1623 ) byl polský básník , raně barokní spisovatel a překladatel .
Zástupce šlechtického rodu Morshtyn z erbu Leliv . O jeho životě se ví jen málo. Fakta o Morshtynově životě jsou z velké části založena na jeho literárním dědictví, zmínkách v dopisech a básních. Je známo, že pocházel z ariánské rodiny, brzy ztratil rodiče, studoval na jezuitské škole v Braniewu , sloužil u velmožských dvorů v Lublinu a poté ve Vilně a na svém panství se zabýval zemědělstvím.
Mistr lyrické poezie. Je autorem ručně psané sbírky „Shrnutí básní“ a lyrického cyklu „Světové rozkoše“ (1606), určeného širokému čtenáři, vyjmenovávající radosti života udělené člověku a vytvářející obrazy ze života vlastníků půdy a zábavy. Stejného čtenáře pobavil poetickými a prozaickými povídkami popisujícími neobyčejná dobrodružství (známá je zejména „Vtipný příběh ctnostné královny Banjaljuk z východních území“).
Orientace na pro autora současné literární směry západní Evropy a neobvyklá šíře námětu se v jeho tvorbě snoubí s vysokou kulturou verše, přízračnou hrou emocionálních odstínů, kde se prolíná jemný humor, radostné tóny a erotické dvojsmysly. vědomí křehkosti pozemské existence rozdmýchané smutkem.
Morshtynovy milostné texty ukazují střet mezi tradicemi polské renesance a vlivy marinismu . Již po Morštýnově smrti vyšly dvě sbírky jeho povídek ve verších a próze (1650 a 1655), které si získaly velkou oblibu. Sbírka z roku 1650 obsahovala „Vtipný příběh o ctnostné královně Banyalyuk z východních oblastí“ – první barokní román ve verších. Dílo se svými motivy blíží sbírkám fantastických příběhů, pohádek a povídek, které byly v té době běžné v Itálii, kde se orientální exotika a zářivá extravaganza často snoubí s prvky folklóru .
Spolu s Banyalukou vyšly nádherné prozaické adaptace dvou Boccacciových povídek , jejichž dějový základ byl naplněn polskými motivy. Podobný trend je charakteristický i pro poetické úpravy dalších povídek italské renesance, které byly sebrány v roce 1655.
![]() |
|
---|