Moskevský literární a vědecký sborník - almanach slavjanofilů . Vydáno v Moskvě - v letech 1846, 1847 a 1852.
Publikace byla namířena proti petrohradské sbírce. V letech 1846 a 1847 byl vydavatelem V. A. Panov , redaktory D. A. Valuev a K. S. Aksakov . V roce 1851 navrhl A. I. Košelev , aby I. S. Aksakov připravil vydání dalšího čísla Moskevské sbírky. Navíc měla v roce 1852 vydat čtyři čísla, čímž se z almanachu stal časopis.
Nový svazek byl otevřen nekrologním článkem I. S. Aksakova „Pár slov o Gogolovi“. Dále to byly články významných představitelů okruhu slavjanofilů. Náklad časopisu, vycházejícího 21. dubna 1852, činil 1500 výtisků. Předseda moskevského cenzurního výboru V. I. Nazimov měl v úmyslu si časopis prohlédnout sám, ale jeho pokyny odložit vydání, dokud nedorazí do Moskvy, byly příliš pozdě. Podezření nebudil ani tak obsah sborníku, ale samotní autoři článků, a tak bylo 20. července nejvyššímu velení Mikuláše I. oznámeno : „práce v duchu slavjanofilů by měly být placeny zvlášť a přísně pozornost cenzury." V důsledku toho bylo vydání druhého svazku sbírky odloženo na příští rok s povinnou dvojitou cenzurou v Moskvě a Petrohradu.
Rukopis druhého dílu moskevské sbírky byl předložen moskevskému cenzurnímu výboru v říjnu 1852. Rozhodnutí z Petrohradu bylo odesláno až na jaře následujícího roku: vydání bylo cenzurou zakázáno pro článek K. S. Aksakova „O hrdinech knížete Vladimíra“. V důsledku toho byli jim blízcí slavjanofilové K. S. Aksakov, A. S. Chomjakov, I. V. Kireevskij a V. A. Čerkasskij postaveni pod policejní dohled a I. S. Aksakov byl zbaven práva upravovat jakákoli další vydání.