Město | |||
Noval | |||
---|---|---|---|
chorvatský Novalja | |||
|
|||
44°33′00″ s. sh. 14°53′00″ východní délky e. | |||
Země | Chorvatsko | ||
okres | Litsko-Senskaya | ||
starosta | Ivan Dabo | ||
Historie a zeměpis | |||
Náměstí |
|
||
Výška středu | 0 ± 1 m | ||
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||
Počet obyvatel | |||
Počet obyvatel | 2 078 lidí ( 2001 ) | ||
národnosti | Chorvaté (přes 90 %) | ||
Digitální ID | |||
Telefonní kód | (+385)053 | ||
PSČ | 53291 | ||
kód auta | GS | ||
novalja.hr (chorvatština) | |||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Novalja ( chorvatsky Novalja ) je město v Chorvatsku v Litsko-senjské župě , ležící na ostrově Pag . Obyvatelstvo - 2 078 osob (2001). Novalja je spolu s Pagem jedním ze dvou měst na ostrově. Novalja se nachází v severní části ostrova, na západním pobřeží. Město je spojeno s pevninou silnicí, která prochází celým ostrovem. Ve městě Zhiglen nedaleko Novali je trajektový přechod mezi Priznou a Zhiglen.
V poslední době se město proslavilo jako místo pro kluby a diskotéky - slavná pláž Zrće ( chorvatsky Zrće ) .
Novalja je jednou z nejstarších osad na ostrově, v 11. století ji král Petar Kresimir IV daroval diecézi Raba . V XII-XIV století byla Novalja, stejně jako celé dalmatské pobřeží, předmětem tvrdých sporů mezi Benátkami a maďarsko-chorvatským královstvím. Od 15. století až do napoleonských válek patřilo město Benátkám, poté Rakousku, Jugoslávii a nakonec od roku 1991 jako součást samostatného Chorvatska.
Dynamiku a složení obyvatel Novalje ukazuje tabulka [1] :
Rok | Chorvati | Srbové | Jugoslávci | Odpočinek | Celkový |
---|---|---|---|---|---|
1971 | 1820 | jeden | — | 13 | 1834 |
1981 | 1725 | patnáct | 22 | 23 | 1785 |
1991 | 1801 | 9 | jeden | 101 | 1912 |
2011 | 3523 | 22 | n. d. | n. d. | 3663 |
Obce Litsko-senjské župy | ||
---|---|---|
Města | ||
společenství |