okres [1] / městský obvod [2] | |||||
Orichevsky okres | |||||
---|---|---|---|---|---|
|
|||||
58°24′14″ s. sh. 49°03′38″ palců. e. | |||||
Země | Rusko | ||||
Obsažen v | Kirovská oblast | ||||
Zahrnuje | 18 obcí | ||||
Adm. centrum | vesnice Orichi | ||||
Vedoucí magistrátu | Lyskov Alexej Sergejevič | ||||
Historie a zeměpis | |||||
Datum vzniku | 1929 | ||||
Náměstí | 2490 km² | ||||
Časové pásmo | MSK ( UTC+3 ) | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel |
↘ 27 677 [3] lidí ( 2021 )
|
||||
Hustota | 11,12 osob/km² | ||||
národnosti | Rusové | ||||
zpovědi | Ortodoxní | ||||
Úřední jazyk | ruština | ||||
Digitální ID | |||||
Telefonní kód | 83354 | ||||
Oficiální stránky ( ruština) | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Orichevskij okres je administrativně-teritoriální jednotka ( raion ) a obecní formace ( městský obvod ) v centru Kirovské oblasti Ruska .
Správním centrem je osada městského typu Orichi .
Rozloha je 2490 km² (podle jiného odhadu - 2300 km²). Oblast se nachází v centru regionu Kirov. Vzdálenost od obce. Orichi do města Kirov - 50 kilometrů.
Orichevským okresem prochází železnice Kirov-Nižnij Novgorod, která je součástí Nové cesty Transsibiřské magistrály.
Hlavní řeky jsou Vjatka a Bystrica : Vjatka je na severozápadě a západě a Bystrica je na severovýchodě.
Od roku 1796 bylo území Orichevského okresu součástí Orlovského okresu gubernie Vjatka . Krajiny regionu byly osídleny již od starověku. Na řece Vjatka, poblíž vesnice Istobensk, se nachází osada Tivanen z 1.–3. před naším letopočtem E. Podle tradičního mínění zde žily kmeny kultury Ananyino, předkové Udmurtů a Komiů.
Ruské vesnice a vesnice se začaly objevovat od konce 16.
Okres Orichevsky byl vytvořen v roce 1929 jako součást Vyatka Okrug na území Nižního Novgorodu . Od roku 1934 je okres součástí Kirovského území a od roku 1936 v Kirovské oblasti .
14. listopadu 1959 byl Verchoshizhemsky okres připojen k okresu Orichevsky [4] .
Od 1. ledna 2006 vzniklo v okrese v souladu se zákonem Kirovské oblasti ze dne 7. 12. 2004 č. 284-ЗО [5] 21 obcí: 4 městská sídla a 17 venkovských sídel.
Zákon Kirovské oblasti ze dne 27. července 2007 č. 151-ZO [6]
Venkovská osada Bystrjažskoe a městská osada Mirninsky jsou sloučeny do městské osady Mirninsky se správním centrem v osadě městského typu Mirnyj , přičemž status osad je zachován; Venkovské osady Monastyrshchinskoye a Pustoshenskoye jsou sloučeny do venkovského sídla Pustoshenskoye se správním centrem ve vesnici Pustoshi .Zákonem Kirovské oblasti ze dne 28. dubna 2012 č. 141-ZO [7] jsou venkovské osady Spas-Talitskoye a Orichevskoye sjednoceny do venkovského sídla Spas-Talitskoye s administrativním centrem ve vesnici Spas-Talitsa .
Počet obyvatel | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1939 [8] | 1959 [9] | 1970 [10] | 1979 [11] | 1989 [12] | 2002 [13] | 2009 [14] | 2010 [15] | 2011 [16] |
58 534 | ↗ 66 846 | ↘ 36 820 | ↘ 34 175 | ↗ 36 455 | ↘ 32 764 | ↘ 32 422 | ↘ 30 781 | ↘ 30 737 |
2012 [17] | 2013 [18] | 2014 [19] | 2015 [20] | 2016 [21] | 2017 [22] | 2018 [23] | 2019 [24] | 2020 [25] |
↗ 31 257 | ↘ 30 983 | ↘ 30 909 | ↘ 30 321 | ↘ 29 821 | ↘ 29 680 | ↘ 29 289 | ↘ 28 471 | ↘ 27 939 |
2021 [3] | ||||||||
↘ 27 677 |
Podle údajů z roku 2006 žije asi 18 z 33 tisíc lidí v městských oblastech. Celkem jde o 230 osad.
V okrese Orichevsky je 230 osad, které se skládají ze 4 městských a 14 venkovských osad:
V poznámkách pod čarou u názvu osady je uvedena administrativně-územní příslušnost
Od roku 1929 do roku 1991 předsedal okresnímu výkonnému výboru [44] :
CELÉ JMÉNO. | Doba výměny pozice |
---|---|
Purtov Alexandr Ivanovič | červen až prosinec 1929 |
Koršunov Michail Ivanovič | leden 1930 - prosinec 1934 |
Osokin Alexej Frolovič | Leden 1935 - březen 1938 |
Vorožcov Sadok Ivanovič | duben 1938 - říjen 1941 |
Šikhov Dmitrij Petrovič | Říjen 1941 - červen 1944 |
Zorin Vasilij Filimonovič | Červenec 1944 - březen 1953 |
Fokin Gennadij Timofejevič | březen–prosinec 1953 |
Butkin Anatolij Alexandrovič | Prosinec 1953 - říjen 1958 |
Pestov Alexej Sergejevič | Říjen 1958 - červen 1959 |
Zagoskin Leonid Petrovič | Červenec-listopad 1959 |
Pestov Alexej Sergejevič | listopad 1959 - červenec 1962 |
Šiškin Ivan Fjodorovič | Červenec 1962 - leden 1965 |
Kononov Dmitrij Nikolajevič | leden 1965 - květen 1971 |
Gorošnikov Ivan Stepanovič | Květen 1971 - Květen 1975 |
Sopov Arkadij Evlampievič | květen 1975 - březen 1987 |
Urvantsev Evgeniy Arsentievich | březen 1987 – září 1989 |
Dresvjannikov Viktor Nikolajevič | září 1989 - duben 1990 |
Smirnov Vjačeslav Fedorovič | duben 1990 – prosinec 1991 |
Okresem prochází Transsibiřská magistrála (stanice Striži, Orichi, Shalegovo, Bystryagi, Maradykovsky), stejně jako starý moskevský trakt, regionální dálnice Kirov - Sovětsk - Yaransk a Kirov - Nizhneivkino .
Od roku 2015 je okres zastoupen následujícími institucemi [45] :
Na území okresu se nacházejí [45] :
Orichevského okresu | Osady|||
---|---|---|---|
Okresní centrum Orichi 894 km 904 km 907 km Adyshevo Astrapovtsy Bakuliny Belopukhovové Berezina Berezkina Berezovka Bekhteri Bekhteri fazole Velký Gary Velké Lobastovy Velký roh Velký Korshik Bonevo Borki Boronichi Bragichi Buldachikha nákladní lodě Chipmunkové Butyrina Butyrki Bushmaki Bystrica rychlé tempory Válkovo Vaulins Horní Plenkové Vershinintsy Veseluhi Volgichi vrabci Havran Vorsino vtyurina Golitsynové Golovintsy Gorbachi česače Davydovo Derbeny Dresva Dunaevs Egozy Elizarovtsy Elkins Ruffs Žgulevové Ždanukhino Zhirukhins Zholobové brouci Zabolotye Zálesie Zamyatiny Zaozeritsa Zapolye Zelená Zengino Zlatá hora Istobensk Išimové Ishutinovs Kadešnikovo Kameshnitsa Karmanové kapr Javor Kliminy Kokořínská Ucho Korzhavins Kormichi Podomní prodejci královny králů Korsaki Korsakovovi Korshik kočky Krasnovo Kropachi Krutets Krutikovshchina Krutsy krysy krysy krysy culpino Kungurové Kutergins Kuchelopa Levanovs Levintsy Lipatenki Lobastovy pubes Loboshan logiky Lopata Lugovoj Lundyshi Smět Maxenki Malý Gryzikha Malý Gary Malé Kolbiny Mamino Maradykovo Martynovové Klidný Mokushichi Klášter Morogovové Morozov pisoár Mlýn Moshkina záludný Musonové Nagoryan Nechaevs Neshumarovovi Dolní Plenkovs Dolní Yarygins noví obyvatelé noví obyvatelé Obzherins ovesné vločky Ovchinniki Odegovo jezero Omelich Osinovo pankratenki Paravaevs Paramšonki Permyakové pískomil Petelins křikloun Platonisté Pleshki Podvolochye Podgoryan Pozdyaki Pavel Pomaskiny prázdný Pustina Rogue Bor Ráj Remeshi Řešetníci jeleni Maters Rusové Rusové vlnky Savvichi Savinovs savichi Salmaki Saunichi píšťalky Seljuganovovi Sergejevové Seredysh Serichi Sivaya Smirnovové Smirnovové Smolikha sousedé Pinery Socialista Lázně-Talitsa Swifts Subbotichi Suwodi Surichi Tábory Tarasovovi Tatarník Tereshici Tivanenki Tiunovshchina Tikhonenki Tolštíkové Rašelina Trapitsyny Trenéři Trishki mlhy Tupitsynové Tupitsynové Ťumeň Ulanovci Uljanovo knír Filimonovismus Horoshaviny Chrám Tselishchev Zepeli Chashchiny Černá penetrace Chigili Chikishane Churkins Shabalino Šabalíni Shabardenki Shadrichi Šalajevové Šalegovo Šalegovo Shevnins Shinnik Šipakovo Shipitsyns Shipitsyns Shishkins štěňata Výročí Yakunichi |
okresu Orichevsky | Městské útvary|||
---|---|---|---|
Adyshevskoe venkovské osídlení Venkovská osada Bystritskoye Venkovská osada Garsk Istobenskoye venkovské osídlení Venkovská osada Korshik Venkovská osada Kuchelapovskoye Městské sídliště Levinsky Luční bažina venkovské osídlení Městské sídliště Mirny Orichevsky městské osídlení Pishchalskoe venkovské osídlení Venkovské osídlení Pustošenskoje Venkovská osada Spas-Talitskoe Městské osídlení Strizhevskoe Venkovská osada Suvodsk Rašelinová venkovská osada Usovskoye venkovské osídlení Venkovská osada Shalegovskoye |
Kirovská oblast | |
---|---|
Města | Bílá Holunitsa Vjatské Polyany Zuevka Kirov JÍT Kirovo-Čepetsk Kirs Kotelnich Kapsa Malmyž Murashi Nolinsk Omutninsk Orlov Sloboda JÍT Sovětsk Sosnovka Urzhum Yaransk |
ALE | Pervomajské město |
Okresy | Afanasievskij Belokholunskij Verchoshizhemsky Vjatskopolyanský Darovskoy Zuevsky Kilmezský Kirovo-Čepetskij Kotelničský Kumenský Malmyžského Nagorského Nolinského Omutninský Orichevskij Orlovský Podošinovský Sloboda sovětský slunečný Tužinský Urzhumsky Šabalinský Yuryanský Yaransky Arbazhskiy Bogorodský Verchněkamského Kiknurského Lebyazhsky Luzsky Murašinskij Němec Oparinský pijanský Sanchursky Svechinský Unský Falenský |
|