Žalovaný je účastníkem občanskoprávního řízení a je zapojen jako údajný porušovatel práv žalobce .
Pojem „žalovaný“ se vztahuje pouze na účastníka řízení , tedy v případě sporu.
Je-li v případu zapojeno více obžalovaných, každý z nich se nazývá „spoluobžalovaný“.
Žalovaným může být každá osoba s občanskoprávní způsobilostí k právním úkonům , která je uznávána stejně pro všechny občany a organizace.
Absence právních vztahů mezi Odpůrcem a Navrhovatelem nemůže být důvodem pro odmítnutí přijmout žalobní návrh a posoudit případ ve věci samé. Pokud se při projednávání občanskoprávního sporu zjistí, že Odpůrce není ve sporném věcném vztahu se Navrhovatelem, je takový odporce označen jako „nevhodný“. Soud může navrhovateli navrhnout, aby byl odpůrce nahrazen řádným, navrhovatel však může takovou nabídku odmítnout a pokračovat ve stíhání původně prohlášené osoby. V tomto případě soud nadále projednává věc ve věci samé a při rozhodování odmítne žalobci uspokojit nárok proti nesprávnému žalovanému.
Civilní procesní způsobilost, tedy způsobilost uplatňovat procesní práva, plnit procesní povinnosti a pověřit vedením věci u soudu svým osobním jednáním zástupce, náleží v plném rozsahu občanům (v širokém slova smyslu), kteří mají dosáhl věku osmnácti let a jakékoli organizace [1] . Nezletilý může osobně vykonávat svá procesní práva a vykonávat procesní povinnosti u soudu od uzavření manželství nebo prohlášení plné způsobilosti k právním úkonům ( emancipace ). Práva, svobody a oprávněné zájmy nezletilých ve věku od čtrnácti do osmnácti let, jakož i občanů s omezenou způsobilostí k právním úkonům , přitom chrání jejich zákonní zástupci . Soud je však povinen do takových případů zapojit nezletilé samotné i občany s omezenou způsobilostí k právním úkonům.
Nezletilí ve věku od čtrnácti do osmnácti let mají v zákonem stanovených případech právo osobně hájit svá práva, svobody a oprávněné zájmy u soudu. Soud má však právo zapojit do takových případů zákonné zástupce nezletilých. Toto pravidlo platí pro ty případy, kdy hmotné právo poskytuje nezletilému možnost osobně nabývat práva a nést povinnosti. Nezletilý má zejména právo osobně hájit svá práva a zájmy u soudu při výběru mzdy. [2]
Práva, svobody a oprávněné zájmy nezletilých do čtrnácti let, jakož i občanů uznaných za nezpůsobilé, jsou přitom chráněni jejich zákonnými zástupci – rodiči, osvojiteli, opatrovníky, poručníky nebo jinými osobami, kterým je toto právo přiznáno. podle platné legislativy.
Pro osobní účast v občanskoprávním řízení musí mít Odpůrce občanskoprávní procesní způsobilost.
Žalovaný, jakožto osoba zúčastněná na případu, má všechna práva stanovená pro tuto kategorii účastníků civilního procesu [3] . Jako osoba zúčastněná na případu má žalovaný právo:
Kromě těch společných všem osobám zúčastněným na případu má Odpůrce zvláštní práva [4] . Obžalovaný má právo:
V závislosti na okolnostech a výsledcích případu má Odpůrce v některých případech právo požadovat po žalobci náklady na zaplacení služeb zástupce v přiměřených mezích [5] , náhradu všech soudních nákladů vynaložených v věci (poměrně k uspokojené části nároků) [6] , požadovat po žalobci, soustavně brojící proti správnému a včasnému projednání a vyřešení věci, náhradu za skutečnou ztrátu času [7] .
Hlavní povinností obžalovaného je svědomité využívání všech svých práv. Další povinnosti (prokazování výpovědí, dostavení se k soudu, oznamování změny bydliště, placení soudních výloh) jsou odvozeny od hlavní povinnosti a jsou nerozlučně spjaty s příslušnými procesními právy. Vzhledem k tomu, že ruský civilní proces je založen na principu hospodářské soutěže [8] , je však jediným negativním důsledkem nesplnění této povinnosti možné přijetí rozhodnutí soudem ve prospěch žalobce.
Než soud rozhodne, je správnost žalobce a žalovaného v jakémkoli občanskoprávním případě stejně dohadná. Presumpce viny (neviny) neexistuje (s výjimkou případů výslovně uvedených v hmotném právu).
Obžalovaný má právo před soudem učinit jakákoli prohlášení, za která neodpovídá za rozpor se skutečností, pokud se nejedná o urážky nebo pomluvy .
Za šíření vědomě nepravdivých informací se neuznává, že údaj v odpovědi na žalobní návrh později soud uznal za nepravdivý.