Thomas Otway | |
---|---|
Datum narození | 3. března 1652 [1] [2] [3] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 14. dubna 1685 [1] [2] [3] (ve věku 33 let) |
Místo smrti | |
občanství (občanství) | |
obsazení | dramatik , básník |
Roky kreativity | 1675-1685 |
Jazyk děl | Angličtina |
Debut | tragédie "Alkibiades" (1675) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Thomas Otway [4] (Otway [5] [6] , anglicky Thomas Otway ; 1651-1685) – anglický básník a dramatik.
Vyrůstal v pastorově rodině, studoval na Winchester College a Oxfordské univerzitě. V roce 1670 neúspěšně debutoval v Lincoln's Inn Fields Theatre (Londýn), poté se ujal dramaturgie.
Otway svou postavou a osudem připomíná jednoho z dramatiků, kteří předcházeli Shakespeara, talentovaného Roberta Greena . Stejně jako Green byl hercem i velmi populárním dramatickým spisovatelem, vydělával slušné peníze, ale okamžitě je utrácel ve veselé společnosti hýřivců, jako je on. Věčné střídání nadbytku a chudoby mu zkracovalo život; zemřel ve věku 34 let. Jeho literární činnost se vyznačuje stejnou rozpustilou postavou. Vždy potřeboval peníze, psal s křečovitým spěchem, nemyslel na umělecké zpracování svých her ani na svou spisovatelskou pověst. Otwayovou první hrou, která na něj upoutala pozornost veřejnosti, byla jeho tragédie Don Carlos (1676), jejíž děj si vypůjčil, stejně jako později F. Schiller , z historického příběhu opata ze Saint-Real. Hra byla napsána grandiózním stylem tragédií W. Shakespeara a měla na jevišti značný úspěch. Ještě větší napodobování Shakespeara je patrné v tragédii „Kai Mari“, kde jsou celé tirády inspirované Romeem a Julií . Otwayovou nejlepší hrou je tragédie Venice Saved, jejíž děj je rovněž vypůjčen ze Saint-Realova románu. Hra je plná spektakulárních scén a vyhraněných postav, svědčících o nepochybném talentu autora, ale jako celek neobstojí ani v přísné kritice. Totéž lze říci o tragédii „Sirotek nebo nešťastné manželství“ (Sirotek nebo nešťastné manželství), v níž byla role Monimie napsána pro slavnou herečku Elizabeth Barry (Otway pro ni dlouho hořel neopětovanou vášní čas). Role hrdinky a básně, které jí autorka vkládá do úst, nenechají v poetickém smyslu žádná přání a dovolují hádat, čím by Otway mohl být, kdyby se jeho život vyvíjel jinak.
Tragédie „Zachráněné Benátky, aneb odhalené spiknutí“ byla také inscenována ve 20. století:
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|