Zcizení majetku (majetková práva) - převod věci do vlastnictví jiné osoby, jakož i převod vlastnického nebo jakéhokoli majetkového práva (včetně práv vyjádřených v cenných papírech) jejím vlastníkem na jinou osobu.
Odcizení je třeba odlišit od:
Zcizit lze pouze věci (včetně peněz ) a práva (včetně těch, která jsou ověřena cennými papíry, jakož i majetkové komplexy), zcizení služeb (díl) a předmětů duševního vlastnictví je nemožné (funkčním analogem je oběh práv k nim) a neekonomické vztahy zpočátku neznamenají odcizení.
Zcizení je jedním ze způsobů nakládání s výhradním právem (spolu s licenčními smlouvami a zástavními smlouvami [1] ), ve kterém je toto právo přiznáno v plném rozsahu; [2] zcizení práva musí být buď registrováno („státní registrace podléhá i převod výlučného práva bez dohody“), [3] nebo vyjádřeno písemně ve smlouvě o zcizení (výlučného) právo s jeho následnou registrací [4] . Při udělení práva držitel práva toto právo neztrácí. Pokud není právo ve smlouvě uděleno v plném rozsahu (část je udělena za určitých podmínek nebo není udělena vůbec), pak se smlouva považuje za licenci. [5]