Palmach ( heb. פַּלְמַ"ח , zkratka pro frázi פְּלוּגּוֹת-מַחַץ, plugot mahats - úderné společnosti), speciální oddíly Haganahu, obranných sil s Izraelem , později - část dohody. orgány britského mandátu v Palestině Existoval od 15. května 1941 do 7. listopadu 1948 .
Na začátku války za nezávislost v roce 1948 se skládala ze tří bojových brigád a řady pomocných leteckých, námořních a průzkumných jednotek. Její velitelé tvořili páteř izraelských obranných sil a jejich vrchního velení. Palmach významně přispěl k izraelské kultuře. Po celá léta byli členové Palmach prominentní v izraelské politice, literatuře a umění.
Po vypuknutí druhé světové války se jednotné velení Hagany rozhodlo vytvořit úderné oddíly, které by se staly zálohou, připravenou k vojenské akci kdykoli. Palmach byl vytvořen 15. května 1941 po dohodě s britským velením jako pravidelná formace Haganah v rámci příprav Jišuvů na možnou německou invazi. Na rozdíl od britských úřadů v Palestině, které byly vůči Židům nedůvěřivé, britské ředitelství speciálních operací spolupracovalo s Haganah. Hrozba invaze německých jednotek do Palestiny se stala zcela reálnou ve dnech první Rommelovy ofenzívy v Libyi . Palmach byl určen pro partyzánskou válku za německými liniemi a pomáhal spojencům při plánovaných invazích do Sýrie a Libanonu.
Původně bylo vytvořeno 6 jednotek. Britští specialisté cvičili bojovníky Palmach v zacházení s ručními palnými zbraněmi a používání výbušnin. Britové povolili vytvoření dvou základen - vedle kibucu Ginosar poblíž jezera Kinneret a poblíž kibucu Beit Oren na hoře Karmel . Tyto tábory postrádaly nejzákladnější vybavení, nebyly tam stany ani kuchyně a mladí vojáci spali přímo na zemi.
V důsledku toho byl Palmach financován Brity, kteří věřili, že jeho síla je 500 lidí. Ve skutečnosti, protože bojovníci dostávali pouze kapesné, podařilo se velení Palmachu naverbovat do organizace asi jeden a půl tisíce dobrovolníků.
Velení Palmachu organizovalo „ Palyam “ (zkratka pro Plugot pits – námořní oddíly), které cvičilo demoliční potápěče, výsadkáře a námořníky. Pod rouškou leteckého klubu vznikl Palavir , který měl sportovní letadla a kluzáky - předchůdce budoucího izraelského letectva .
S touto zbraní, kterou mi předala Hagana v izraelské zemi, budu bojovat za svou zemi proti nepřátelům mého lidu, bez kapitulace a ústupu, s úplným nasazením.
- (Z přísahy bojovníka z Palmachu)Palmach byl vytvořen socialistickými sionisty . Starali se také o politickou výchovu Palmachů. Podle toho jmenovali její velitele a „politické instruktory“. Palmach byl vychován v duchu ideologické disciplíny a byl považován za bojovou jednotku socialistického sionismu. Byl připraven zakročit jak proti Arabům a Britům, tak i proti „neposlušným“ z Etzela a Lehi . Není náhodou, že Palmach byl údernou silou „Sezóny“ .
Palmachnikov byl vychován v nezištné víře ve Stalina a v sovětské Rusko, v obdivu k Rudé armádě. Palmach se měl stát stranickou milicí, připravenou udělat hodně (ne-li všechno!), na slovo strany a měl se stát základem vznikající armády vznikajícího státu. Předpokládalo se, že tato armáda bude také stranická a třídní. - - Láska k SSSR nebyla úplně bez zájmu. Pravda, levicoví sionisté nedostali peníze od Sovětského svazu, ale mohli využít autoritu jeho „úspěchů“ pro své vlastní účely a zazářit odraženým světlem jeho práce a vojenských vítězství. „Odrazem“ vítězné a proletářské Rudé armády byl PALMAKH. -
- Ben-Gurion zastavil tento proces rozpuštěním PALMACu, což mu dodnes nebylo odpuštěno.
— Uri Milstein. „Rabin: zrození mýtu“Jednou z prvních operací Palmachu bylo odeslání v květnu 1941 23 stíhaček k břehům Libanonu za účelem provedení sabotáží v ropných rafinériích v libanonském městě Tripolis . Účastníci operace se ztratili a jejich osud je dodnes neznámý.
V důsledku porážky Turecka v první světové válce se Sýrie a Libanon dostaly pod francouzský mandát podobný britskému mandátu nad Palestinou. V roce 1940, po porážce Francie ve druhé světové válce, syrská a libanonská vláda zůstaly loajální k vichistické francouzské vládě, která kolaborovala s německými okupanty. Itálie a Německo se pustily do budování vojenských základen v Sýrii a Libanonu, které ohrožovaly britskou nadvládu v regionu. V reakci na to v červnu 1941 síly Británie a „ Bojující Francie “ za účasti Palmachů vtrhly na území Sýrie a Libanonu. Po krátkém cvičení byly dva oddíly vyslány za nepřátelské linie, aby provedly sabotáž: deaktivovaly hlavní mosty, poškodily telefonní linky a dobyly objekty strategického významu. Bojovníci z Palmachu pronikli hluboko do syrského týlu a položili miny poblíž koncentračních táborů a dalších zařízení. Spolu s částmi spojeneckých zemí se invaze do Sýrie zúčastnilo 40 členů Palmachu, kteří sloužili jako sapéři a průvodci. Během jedné takové operace v Sýrii byl Moshe Dayan zraněn a přišel o levé oko.
V letech 1942-1943 byly konečně zformovány speciální jednotky Palmachu: Německá brigáda , Balkánská brigáda a Arabská brigáda . „Německá brigáda“ byla vytvořena, aby odolala nacistům v případě jejich invaze do Palestiny. Cílem „Balkan Brigade“ bylo působení v balkánských zemích zejména na podporu místních mládežnických antifašistických hnutí. Funkce „Arabské brigády“ zahrnovaly shromažďování zpravodajských informací v Sýrii, Libanonu a mezi arabským obyvatelstvem Palestiny a předávání dat Haganah a britským úřadům.
V létě 1942 se vůdci Yishuv obrátili na Brity s návrhem zorganizovat výcvik v britských vojenských táborech pro židovské výsadkáře - muže a ženy - aby je pak vrhli na nepřátelské území . Mezi úkoly těchto agentů měla patřit pomoc židovskému podzemí, organizování sabotáží proti nacistům a předávání zpravodajských dat do rukou spojeneckých zemí. Britové provedli výcvikový kurz pro skupinu dobrovolníků z řad Palmachu. 32 chlapců a dívek bylo posláno do Rumunska, Jugoslávie, Maďarska, Slovenska a Itálie. Do rukou nacistů nebo jejich kompliců padlo 12 parašutistů. Sedm z nich bylo popraveno. Mezi mrtvými byly dvě ze tří výsadkářek, které u jednotky sloužily. Zbytek parašutistů se bezpečně vrátil z bojové mise.
Britové považovali své spojenectví s Palmachem za dočasné. Palmach se na druhé straně snažil udržet nezávislost a podřídil se výhradně Haganě. V květnu 1943, po druhé bitvě u El Alameinu , začali Britové požadovat rozpuštění Palmachu. Zlikvidovali výcvikové tábory a zabavili zbraně, které byly kdysi dodávány Haganě. O několik dní později se bojovníci z Palmachu dostali v noci do britského arzenálu a odnesli všechny zbraně, které odnesli. Spolupráce s Brity byla ukončena. Organizace přešla do ilegality.
Protože financování od Britů bylo odříznuto, Palmach čelil vážným potížím. Jicchak Tabenkin , jeden z vůdců hnutí kibuců, nabídl Palmachovi práci v kibucích. Každý kibuc se bude starat o údržbu čety Palmach a bojovníci zajistí provedení všech nezbytných zemědělských prací. Poté bylo rozhodnuto, že každý voják bude mít 14 pracovních dní v měsíci, 8 dní studia a bojového výcviku a 7 dní volna na odpočinek.
Kombinace vojenského výcviku se zemědělskou prací přinesla následující výhody:
Později bylo dohodnuto se sionistickými mládežnickými hnutími, že podobný výcvik dostane každý mladý člověk. To Palmachovi umožnilo dramaticky zvýšit počet členů organizace. Takže na začátku roku 1948 měl Palmach 3000 vycvičených bojovníků.
Počáteční výcvik bojovníka zahrnoval tělesnou přípravu, studium lehkých ručních zbraní, denní a noční střelbu, bojové umění, základy námořních záležitostí, veslování, plavání, orientaci a topografii a první pomoc v terénu. Bojovníci byli vštípeni dovednostem jednat jako součást malých bojových skupin. Dále to byla specializace na průzkum, sabotáž a sabotáž, na používání výbušnin, radiokomunikaci, střelbu z 2- a 3palcových minometů. Součástí výcviku byly povinné mnohakilometrové vynucené pochody spojené s ostrou střelbou, cvičení podporované lehkým dělostřelectvem, kulomety a minomety.
Palmach věnoval zvláštní pozornost odborné přípravě polních velitelů – samostatných, velkorysých, kteří dokážou převzít iniciativu a být příkladem pro své bojovníky. Hlavní kurzy byly pod Palmachem a byli na nich cvičeni i velitelé Hagany. Mnoho z těchto polních velitelů se později stalo základem velení izraelských obranných sil.
Mezi lety 1945 a 1946 se Palmach připojil k aktivnímu odporu Yishuv vůči britským povinným orgánům. Docházelo k sabotážím v podnicích, útokům na infrastrukturní zařízení (mosty, nádraží), radarové stanice a policejní stanice.
26. července 1946 provedly britské úřady operaci k zadržení členů odboje, známou jako „ černá sobota “. Zúčastnilo se ho více než 17 000 vojáků a policistů. Bylo zadrženo asi 2700 lidí z různých vojenských organizací Yishuv, včetně řady velitelů a bojovníků Palmachu. Aktivní odpor musel být dočasně zastaven.
Počátkem roku 1945 podniklo vedení Yishuv řadu akcí proti radikálním židovským podzemním organizacím revizionistických sionistů Etzela (Irgun) a Lehiho .
S pomocí zpravodajské služby Haganah , Shai , byly sestaveny seznamy podezřelých; seznamy byly předány úřadům, navíc Haganah , a zejména její úderné jednotky z Palmachu, unesly bojovníky Irgun a Lehi a buď je předaly Britům, nebo je držely v narychlo vybavených věznicích v kibucích. Praxe únosů vyvolala široké odsouzení v židovské společnosti a byla důrazně odsouzena v prohlášení vrchního rabinátu.
Ti, kteří byli zatčeni Brity, byli většinou deportováni do táborů v Eritreji. Kromě zatčených bylo mnoho lidí propuštěno z práce a vyloučeno ze vzdělávacích institucí. Tak či onak, do března 1945 byla bojová činnost revizionistů paralyzována.
Někteří důstojníci Palmachu (mezi nimi budoucí ministr zahraničí Yigal Allon ) se odmítli zúčastnit takové operace. Operace byla odvolána poté, co hrozilo, že se taková neposlušnost rozšíří.
V květnu 1945 Irgun obnovil boj proti Britům a v říjnu téhož roku se k němu připojila Haganah a vytvořila s Irgunem a Lehi United Resistance .
Na začátku války za nezávislost se Palmach skládal ze tří brigád - Iftach , Harel a Negev . V jejích řadách bylo 3100 mužů, z toho 1000 záložníků. Byli to nejvycvičenější bojovníci Hagany. Zúčastnili se téměř všech důležitých bitev války za nezávislost. Brigády z Palmachu se vyznamenaly zejména v operaci Iftah , v jejímž důsledku byly osvobozeny Horní Galilea a Safed a ofenzíva syrských a libanonských sil byla odražena. Později brigáda Yiftach bojovala po boku Negevské brigády na jižní frontě. Brigáda Harel vzala hlavní nápor stejnojmenné operace na zřízení a rozšíření Jeruzalémského koridoru, zúčastnila se nepřátelských akcí v Jeruzalémě a později - osvobození Negevu a okupace Severního Sinaje.
Navzdory tvrdému odporu vedení Palmachu, David Ben-Gurion , který tehdy zastával posty premiéra a ministra obrany prozatímní vlády, považoval za nutné tuto organizaci rozpustit. Předtím byly rozpuštěny také Irgun tsvai leummi a Lehi . Tyto frakce mohly potenciálně vést k rozkolu a Ben-Gurion usiloval o národní jednotu a vytvoření jediné armády. Oddanost velitelům Palmachu k levicové socialistické ideologii, z toho vyplývající loajalita ke straně MAPAM , neodpovídala koncepci nestranické armády.
7. listopadu 1948 bylo velitelství v Palmachu rozpuštěno a Palmach se zcela spojil s Izraelskými obrannými silami .
Verše palmašské hymny „Misaviv yehom ha-saap“ (Kolem burácí bouře) napsal Zrubavel Gilad v roce 1942 . Hymna byla poprvé publikována v novinách " Be-Maale " v červnu 1943 a později v Palmach Bulletinu ( heb . עלון הפלמ"ח ) [1 ] . a později David Zahavi originální melodie k hymně [1] .