Vítkovici z Hradce

Vítkovici z Hradce
Popis erbu: Znak Landštejnů viz text
Předek Jindřich I. z Hradce
blízký porod Vitkovići , Landsteinové , Vitkovići z Krumlova , Rožmberki
Období existence rodu XIII století - 1604
Místo původu Cena
Státní občanství
Statky Jindřichův Hradec , Telč
Paláce a zámky Zámek Jindřichův Hradec , Zámek Telč , Roštejn
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Vitković z Hradce nebo Pana z Hradce ( česky Páni z Hradce , německy  Herren von Neuhaus ) je větev feudálního českého rodu Vitkovićů založená Jindřichem I. ( asi 1160 - 1237). Vitkovićové z Hradce patřili k nejvlivnějším a nejbohatším rodům českého království a byli úzce spjati s příbuzným rodem pánví z Rožmberka . Vitkovići z Hradce utratili většinu svého majetku na výstavbu.

Historie rodu

Jindřich I. (asi 1160-1237) při dělení majetku svého otce Vítka I. z Prchitse získal tvrz (gradety), která se stala základem města, na jeho počest pojmenované Jindřichův-Gradec . Zde vybudovaný zámek Jindřichův Hradec se stal hlavním sídlem potomků Jindřicha I. V roce 1339 se k rodu připojil hrad a město Telč a také hrad Roštejn , vyměněný Oldřichem III. z Hradce od krále Jana Lucemburského . majetek . V držení Vitkovići z Hradce byly také lesy na pomezí Moravy a Rakouska.

Většina členů rodu zastávala významné funkce na královském dvoře a hrála významnou roli v politickém životě království. V roce 1310 se Oldřich II. z Hradce v boji o český trůn mezi Janem Lucemburským a Jindřichem Horutanským postavil na jeho stranu, ale po vítězství Jana Lucemburského uznal jeho moc. Později se Oldřich III. z Hradce zúčastnil korunovace Karla Lucemburského na českého krále a Jindřich II. z Hradce (podněcovatel české „války růží“) jej doprovázel na cestě do Říma ke korunovaci sv. římský císař a podílel se na potlačení povstání Pisanů v roce 1355. Mengart III. z Hradce (1398-1449), který zastával funkci nejvyššího pražského purkrabího (1436-1448), se zúčastnil husitských válek , zúčastnil se zejména bitvy u Tachova a bitvy u Lipan . Byl jedním z vůdců feudální strany a v boji frakcí podporoval Oldřicha II. z Rožmberka proti Jiřímu z Poděbrad , za což byl vězněn. Brzy kvůli nemoci byl Mengart propuštěn a po krátké době zemřel.

Následně pánové z Hradce podpořili nástup krále Zikmunda Lucemburského k moci v roce 1419 a také rozhodnutí kostnického koncilu . Za to byl Jan III. mladší z Hradce († 3. 11. 1420) prohlášen za „nejkřesťanštějšího pána“ v České republice. Adam I. z Hradce působil jako nejvyšší kancléř Českého království za krále Ludvíka II. Jagellonského , asistoval při korunovaci Ferdinanda I. Habsburského na českého krále (předal mu kouli ) a následně se stal jedním z kmotrů při křtu sv. budoucí král Maxmilián II. Habsburský . Jeho syn Jahim z Hradce působil od roku 1554 také jako nejvyšší kancléř Království českého . Jáchym ke svému panství připojil zámek Vimperk a zámek Hluboká . Jáchymův syn Adam II. z Hradce († 1596) byl vrchním kancléřem Království českého a vrchním purkrabím pražským za krále Rudolfa II . (1575-1611). Po smrti jeho syna Jáchyma Oldřicha v roce 1604 zanikl rod Vitkovićů z Hradce. Díky sňatku jeho sestry Lucije Otilije (1582-1633) s Vilémem Slavatou přešel jejich chlumský majetek rodu na Slavaty z Chlumu a Košumberka .

Genealogie

Stručný genealogický seznam Jindřich I. z Hradce (asi 1160 - 1237) ├─ Witek z Hradce (1218-1259) │ ├─ Oldřich I. z Hradce († 1282/1312) + Marie Magdalena von Gardegg († po 1299) │ │ ├─ Witek (│ cca 1291) │ │ ├─ Otto (│ cca 1300) │ │ │ └─ leden (│ asi 1327) │ │ └─ Oldřich II. z Hradce († asi 1312) + Mechtilde von Schaumburg │ │ └─ Oldřich III. z Hradce (1298/9-1348/9) + 1. Margareta von Kartnet; 2. Klára z Bílkova († 3.10.1380) │ │ ├─ Jindřich II. z Hradce (│ 7. 4. 1363) +(1349) Markéta von Gardegg († 6. 8. 1369) │ │ │ ├─ Jindřich III. starší († 1398) +(1370) Alžbeta von Gardegg │ │ │ │ ├─ Jan III. z Hradce (│ 3. 11. 1420) + 1. (1391) Anna di Capella (│ před 1409), 2. Eliška z Vartenberka († 8. 12. 1422) │ │ │ │ │ └─ Jan IV. z Teleckého (1419-1452) + Kateřina ze Šternberka (│ po 1464) │ │ │ │ │ └─ Jindřich IV. z Hradce (13.4.1442 - 17.1.1507), nejvyšší purkrabí českého království + Anna Katharina von Münsterberg (1471 - po 13.4.1517) │ │ │ │ │ └─ Adam I. z Hradce (14. 5. 1494 - 15. 6. 1531), nejvyšší kancléř Království českého + (1515) Anna z Rožmitálu († 12. 12. 1563) │ │ │ │ │ ├─ Jahim z Hradce (14.7.1526 - 12.12.1565), nejvyšší kancléř Království českého + (2.3.1546) Anna z Rožmberka (26.1.1530 - 16.16.12. │ │ │ │ │ │ └─ Adam II. z Hradce (1549–24. 11. 1596), nejvyšší kancléř Království českého , nejvyšší purkrabí Království českého + Kateřina von Montfort-Pfannberg │ │ │ │ │ │ ├─ Jáchim Oldřich z Hradce (24. 1. 1579—23. 1. 1604), karlštejnský purkrabí + Maria Maxmilián von Hohenzollern-Sigmaringen Willem Slavata z Chlumu (1572-125 │ │ │ │ │ └─ Zachariáš z Hradce (1527-6.2.1589) +1.(15.1.1553) Kateřina z Valdštejna († 23.9.1571), +2(1576) Anna ze Schleinitz │ │ │ │ │ └─ Lev Mengart (1555-19.1.1579) │ │ │ │ └─ Oldřich IV . Vavák († 22.9.1421) + Markéta z Kravař │ │ │ └─ Jindřich mladší (│ 1392) │ │ ├─ Oldřich IV. z Hradce († před 1383) + Anna z Rožmberka († 22. 12. 1388) │ │ │ ├─ Oldřich Wawak (│ 1412) + Markéta ze Šternberka (│ 1447) │ │ │ ├─ Jan starší z Hradce (│ 1417) +(1391) Kateřina z Velgartic (├ 1417) │ │ │ │ └─ Mengart III. z Hradce (1398-3.2.1449), nejvyšší purkrabí Království českého + Markéta von Wallsee († 3.2.1449) │ │ │ └─ Jindřich (│ 1420), generální převor české provincie johanitského řádu z roku 1401 │ │ ├─ Mengart I. z Hradce († po 1377), kníže-biskup z Trenta v letech 1349-1360 │ │ └─ Geržman z Hradce (asi 1338 - před 1404) │ │ └─ Mengart z Hradce († asi 1393) + Anna z Velgartitz (│ asi 1392) │ ├─ Jindřich of the Guardian (│ cca 1254) │ └─ Theodorich (Detrikh) z Hradce († 10.10.1302), olomoucký biskup v letech 1281-1302 └─ Sezema z Kosova Gora (po 1218 - asi 1259) └─ Vitkoviči z Guardianu

Erb

Vitkovichi z Hradce měl erb v podobě pětilisté zlaté růže. Zpočátku byla zlatá růže umístěna na modrém poli. Později byla do středu rozčtvrceného modrého štítu umístěna zlatá růže. V levé horní části štítu byl umístěn zelený vavřínový věnec, v levé dolní části zlaté písmeno „M“, v pravé dolní části zlatá kotva, pravá horní část byla rozdělena na dva vodorovné pruhy, zlatý a červený .

Zlatá růže pánů z Hradce v moderní heraldice

V současnosti se zlatá růže vyskytuje ve erbech a na vlajkách mnoha sídel na území Jihočeského kraje , které dříve patřily manželům Vitkovičům z Hradce. Zlatá růže Páně z Hradce nechybí ani v heraldice samotného Jihočeského kraje a také na znaku Ostravského děkanství - součásti Ostravsko-opavské diecéze .

Zdroje