Paparona (erb)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. května 2016; kontroly vyžadují 13 úprav .
Paparona
Podrobnosti
Schválený 1402

Paparona nebo Budzisz ( polsky Gąska, Anser, Budzisz, Paparona ) je polský šlechtický erb .

Popis a legenda

V modrém poli bílá labuť sedící na bloku zelené země; Na helmě je pět pštrosích per.

Začátek tohoto znaku sahá, jak se říká, ke kapitolským husám, které zachránily Řím během obléhání Galy. Ve XIV století byl tento erb přinesen do Polska Italem Mamfiolem a hlásil se k mnoha příjmením (Porovnat Labendz ) [1] . Erb Budzisz nebo Paparon (používali: Pstrokonsky, Vojutsky) je uveden v 1. části zbroje šlechtických rodů Polského království, str. 107.

Erb se používá

55 porodů

Audziewicz, Awdziewicz, Bildzeszewski [2] (Bildzieszewski), Buczek, Budaszewski, Budziłowicz, Budzisz, Budziszewski, Budko [3] (Budźko), Budźkowski, Bujnowski, Brown [4] (Bury), Burych, Choduski, Chodub Chołodowski, Drużbiński, Drwibiński, Galin, Gąska, Gorliszewski, Hanaszewski, Jachlicki, Jaczyc, Jarogłowski, Kałuwur, Kamionomojski, Lichawski, Lichowski, Nienidzki, Niewodzki, Papara, Parnickicz, Parnickicz, Parwskizski, Rawski, Parnickicz , Parwskizski Wojucki , Zaborowski

Poznámky

  1. ↑ Lakier A.B. § 91, č. 185 // Ruská heraldika . — 1855.
  2. ↑ Rybchonak A. S. č. 168 // [www.lyczkowski.net/ru/gerbovnik/belorusskoj-shljahty/tom-2.html#tab-feature-center5 Heraldika běloruské šlechty. Svazek 2]. — 2007.
  3. ↑ Rybchonak A. S. č. 222 // [www.lyczkowski.net/ru/gerbovnik/belorusskoj-shljahty/tom-2.html#tab-feature-center5 Heraldika běloruské šlechty. Svazek 2]. — 2007.
  4. ↑ Dovgyallo Dm. Iv. Část dvě. č. 16 // [www.lyczkowski.net/ru/gerbovnik/orshanskoj-shljahty.html Historické a právní materiály. Číslo XXVIII]. — 1900.

Literatura