Partita

Partita ( italsky  partita , lit. - „rozdělená na části“) je forma hudebního díla.

• jakési varhanní variace na chorálovou melodii v hudbě 17.–18. století. [1] Termín byl používán k titulku jejich prací Johann Sebastian Bach a Girolamo Frescobaldi .
• druh suity nebo koncertní suity je cyklická forma skládající se z pěti nebo více částí [2] . Rozdíl oproti suitě spočívá v přítomnosti předehry před allemandou (fantasy), stejně jako ve vzhledu takzvaných „zásuvných“ částí cyklu: gavota , polonéza , bourre , menuet , burleska [ a] , scherzo , árie atd., které mají změkčit tempový kontrast mezi hlavními částmi suity, které tvoří „rámec“ cyklu: allemande , courante , sarabande a gigue [3] . Počet, pořadí a žánrový základ „vkládaných“ čísel nejsou stabilní a mohou se lišit.

Ukázka zvuku

Informace o souboru Partitas by mohl být napsán pro různé skladby. Například v díle J. S. Bacha jsou partity pro sólový nástroj (flétna, klavír, housle) a sborové partity [4] .

Poznámky

1. ↑ ( fr.  burleska , z ital.  burla - vtip)

1. ↑ [bse.sci-lib.com/article087195.html Význam slova „Partita“ ve Velké sovětské encyklopedii]
2. ↑ „Je příznačné, že ostatní Bachovy cyklické žánry (suita, partita, předehra a koncert) se čtyřhlasé struktuře silně vyhýbají: vždy obsahují buď více , nebo méně než čtyři části . Koncert posiluje třídílnou strukturu , zatímco ostatní žánry mají ve svém cyklu minimálně pět částí. V tom se zjevně projevuje i obecná žánrová krystalizace cyklů v Bachově tvorbě. — S. S. Skrebkov. Umělecké principy hudebních stylů. M.: Hudba, 1973. S. 165.
3. ↑ S. S. Skrebkov. Umělecké principy hudebních stylů. M.: Hudba, 1973. C. 166.
4. ↑ Seznam skladeb Johanna Sebastiana Bacha