Pauman, Konrád

Konrád Pauman
Konrád Paumann

Litografie 1876 od G.Wintera
základní informace
Datum narození 1415( 1415 )
Místo narození Norimberk
Datum úmrtí 24. ledna 1473( 1473-01-24 )
Místo smrti
pohřben
Země  Svatá říše římská
Profese skladatel , varhaník , hudební pedagog
Roky činnosti 1447-1473
Nástroje orgán
Žánry raná renesance
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Konrad Paumann ( německy  Konrad Paumann ; 1415, Norimberk  - 24. ledna 1473, Mnichov ) - jeden z nejvýznamnějších hudebníků 15. století, zakladatel německé varhanní hudby.

Život a práce

Conrad Paumann se narodil v Norimberku v roce 1415 a byl od narození slepý. Předpokládá se, že se v dětství naučil hrát na hudební nástroje od známých loutnistů a varhaníků. Od roku 1446 byl varhaníkem v jednom z norimberských kostelů a již v roce 1450 byl varhaníkem v Mnichově na vévodském dvoře. Je autorem velkolepého díla „Fundamentum organisandi“ („Základy varhanního umění“, 1452) a také zajímavého a komplexního díla „Buxheimerská varhanní kniha“ („Buxheimer Orgelbuch“). Zemřel 24. ledna 1473 v Mnichově.

Paumanova hudba je převážně instrumentální, některá díla jsou považována za virtuózní a obtížně proveditelná i na moderní nástroje. Jediná vokální skladba, která se k nám dostala, se skládá ze tří tenorových partů a je stylově velmi podobná dílům skladatelů holandské školy . Tato skutečnost naznačuje, že Pauman byl obeznámen s mnoha trendy, které existovaly v evropské hudbě 15. století.

Buchsheimská varhanní kniha

Tato „varhanní kniha“ byla sbírkou kusů pro varhany, většinou pití a tance. Některé z nich: „Preambule super-S“, „Život ptáka je plný starostí“, „Statečné srdce“ atd. Celkem má více než 250 stran, ale bylo napsáno jen několik děl zařazených do sbírky samotným Paumanem, zbytek vytvořili jeho současníci.

Jedinečnost knihy spočívá v tom, že šlo vlastně o první ručně psané vydání varhanních děl.

Vliv na hudbu

Jelikož byl Pauman slepý, nikdy své skladby sám nenahrával a je možné, že jeho hlavní dovedností bylo virtuózní mistrovství v improvizaci. Připisuje se mu také vynález tabulaturní notace pro loutnu, ale není to spolehlivě potvrzeno.

Poznámky

Odkazy