Perelman | |
---|---|
lat. Perel'man | |
Charakteristika | |
Průměr | 48,9 km |
Největší hloubka | 2288 m |
název | |
Eponym | Jakov Isidorovič Perelman (1882-1942) - ruský a sovětský popularizátor fyziky, matematiky a astronomie. |
Umístění | |
24°03′ jižní šířky sh. 106°01′ východní délky / 24,05 / -24,05; 106,01° S sh. 106,01° východní délky např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Perelman | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Perelman ( lat. Perel'man ) je velký starověký impaktní kráter na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce . Název byl dán na počest ruského a sovětského popularizátora fyziky, matematiky a astronomie Jakova Isidoroviče Perelmana (1882-1942) a schválen Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru odkazuje na nektarové období [1] .
Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Bowditch na západ-jihozápad; kráter Gilbert na severo-severovýchod; Kráter Alden na východě a kráter Scaliger na jihovýchodě. Na jiho-jihozápadě kráteru Perelman se nachází Jezero osamělosti [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru 24°03′ jižní šířky sh. 106°01′ východní délky / 24,05 / -24,05; 106,01° S sh. 106,01° východní délky g , průměr 48,9 km 3] , hloubka 2,3 km [1] .
Perelmanův kráter má kruhový tvar a je výrazně zničen. Vzdouvání je vyhlazeno a pokryto mnoha malými krátery, k východní části vlnovky přiléhá satelitní kráter Perelman E. Vnitřní svah je nerovnoměrný na šířku a má maximální šířku ve východní části. Výška valu nad okolím dosahuje 1090 m [1] , objem kráteru je přibližně 1650 km³ [1] . Dno mísy je překřížené, v západní části mísy je malý miskovitý kráter s vysokým albedem vnitřního sklonu. Uprostřed mísy je nízký krátký hřeben deltového tvaru.
Perelman [3] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
E | 23°52′ jižní šířky sh. 107°21′ východní délky / 23,87 / -23,87; 107,35 ( Perelman E )° S sh. 107,35° východní délky např. | 26.6 |
S | 24°17′ jižní šířky sh. 104°28′ východní délky / 24,28 / -24,28; 104,46 ( Perelman S )° S sh. 104,46° východní délky např. | 23.6 |