Pněvskij, Bogdan

Bogdan Pněvskij
polština Bohdan Pniewski
Základní informace
Země	ruské impérium  Polsko
Datum narození	26. srpna 1897( 1897-08-26 ) [1] [2] nebo 1897 [3]
Místo narození	Varšava , Ruská říše
Datum úmrtí	5. září 1965( 1965-09-05 ) [4] [1] nebo 1965 [3]
Místo smrti	Varšava , Polsko [5]
Díla a úspěchy
Studie	Varšavská technická univerzita
Pracoval ve městech	Varšava
Architektonický styl	modernismu
Důležité budovy	House of Court, House of Clap
Ocenění
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Bohdan Wiktor Kazimierz Pniewski ( polsky Bohdan Wiktor Kazimierz Pniewski , 26. srpna 1897 , Varšava  - 5. září 1965 , tamtéž) - polský architekt meziválečné a poválečné doby, učitel.

Životopis

Narozen 26. srpna 1897 ve Varšavě v rodině Viktora Pniewského a Heleny z Keshkovského. V roce 1914 maturoval na reálné škole. Staszic ve Varšavě. Poté nastoupil na stavební oddělení Strojní a technické školy G. Wavelberga a S. Rotwanda. Brzy odešel a pracoval ve stavebnictví, stejně jako v projekční kanceláři Karola Jankowského a Rudolfa Swierchinského . V roce 1922 promoval na Fakultě architektury Varšavské technické univerzity. Podnikl studijní cestu do Itálie. Od roku 1923 vyučoval na Varšavské technické univerzitě. Nejprve jako asistent, poté jako hlavní asistent Tadeusze Tolvinského na katedře městského plánování. Od roku 1925 se také zabýval soukromou architektonickou praxí. V roce 1933 se stal členem rady ve Varšavském institutu pro podporu umění a od roku 1934 stál v jejím čele [6] . V letech 1932 - 1939 byl mimořádným profesorem na Varšavské akademii umění v odděleních architektury a monumentálního sochařství. V roce 1927 se zúčastnil výstavy SAP ve Varšavě, kde vystavoval řadu kreseb italské architektury a vlastních urbanistických projektů [7] .

Za války pokračoval v projektování a tajně se věnoval i lektorské činnosti. Od prosince 1939 pracoval ve Varšavě v Komisi pro studium městské řeči pod vedením města. Po Varšavském povstání strávil nějaký čas v podzemní nemocnici v Milanówce . Přestěhoval se do Kielce , kde vedl hodiny se studenty, zejména organizoval soupis místních zajímavostí. Pracoval na reorganizaci muzea Świętokrzyski. Inicioval vznik stavební školy. Vyvinul koncept pro rozšíření katedrály v Kielcích.

Na podzim 1945 se vrátil do Varšavy. Byl profesorem na Fakultě architektury Varšavské technické univerzity. V letech 1945 až 1950 vedl oddělení monumentálního sochařství na Varšavské akademii umění. Od roku 1955 je členem Polské akademie věd a členem korespondentem Francouzské akademie architektury. Člen Společnosti polských urbanistů a Svazu architektů Polské republiky.

Byl členem poroty soutěže projektů obytné budovy Vojenského bytového fondu na rohu ulic Nowowiejska a Suchoja ve Varšavě ( 1932 ) [8] , projektů kostela v obci Jankowice-Koscielne, nyní součást vesnice Dachazhuv ( 1933 ) [9] .

4. listopadu 1937 mu byla udělena zlatá Akademická lávra za vynikající zásluhy o polské umění obecně [10] . Za tvůrčí počiny byl vyznamenán švédským řádem vázy . Pnevského tvorbu charakterizuje kombinace funkcionalismu a klasicismu [11] .

Zemřel 5. září 1965 ve Varšavě. Byl pohřben v Aleji ctihodných na hřbitově Powązkowski .

Práce

• Domy liniové budovy bytového družstva "Słońce" na ulici Madalinsky ve Varšavě ( 1925 - 1926 ).
• Projekt regulace města Radom. Vystaveno na výstavě SAP ve Varšavě 1927 . [7]
• Soutěžní projekt regulace náměstí Saszka ve Varšavě v roce 1927 . Ve stejném roce byl vystaven na výstavě SAP ve Varšavě. [7]
• Dva projekty na výstavbu Regionální ekonomické banky a Ministerstva veřejných prací ve Varšavě. Jeden obdržel třetí cenu v soutěži v roce 1927 , druhý byl zakoupen porotou. Spoluautoři Stefan Senitsky a Jan Stefanovich. [12]
• První místo v soutěži návrhů na budovu polského velvyslanectví v Bulharsku v Sofii ( 1928 ).
• Jedno z prvních tří míst v první soutěži na návrh kostela Prozřetelnosti ve Varšavě ( 1930 ). Jiný projekt ve stejné soutěži nezískal ceny, ale porota jej získala. [13] Ve druhé (uzavřené) soutěži v roce 1931 Pnevsky opět zvítězil. [14] Francouzský časopis L'Architecture d'aujourd'hui č. 5 z roku 1932 zveřejnil 7 ilustrací Pniewského projektu. [15] Pnevsky také vypracoval projekt rozvoje Seymovy aleje před kostelem. [16]
• Vila na Rimské ulici ve čtvrti Saska Kempa ve Varšavě ( 1930 - 1931 ). [17]
• Návrh návrhu Domu vojenské bytové nadace na ulici Krakowskie Przedmieście 11 ve Varšavě. Určeno pro uzavřenou soutěž roku 1933 . [osmnáct]
• Projekt skladu bavlny v Gdyni. První místo v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 1933 . Spoluautoři Václav Zhenczykowski a Zbigniew Vasiutinsky. [19]
• Vila "Patria" v Krinitsa ( 1934 ).
• Projekt námořní baziliky v Gdyni ( 1934 ).
• Dvorodinny obytný dům Urbanowicz a Moshinsky na ulici Klinowa 5 ve Varšavě ( 1935 ). [dvacet]
• Rekonstrukce Bryulského paláce ve Varšavě pro potřeby ministerstva zahraničních věcí ( 1932-1937 ) . [21]
• Výstavní pavilon na mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937 . Obsadil první místo v kvalifikační soutěži. Spoluautor Stanislav Brukalsky. [22]
• Soudní budova na ulici Leszno ve Varšavě ( 1936-1939 ) . [23]
• Dům Polského rozhlasu ve Varšavě ( 1939 ).
• Komplex obytných budov na Polné ulici ve Varšavě (z roku 1939 ).
• Koncepce rozvoje katedrály v Kielcích byla z pověření místní církevní správy dokončena nejpozději v roce 1945 . Za předpokladu dokončení nového velkého chrámu v jižní lodi starého.
• Projekt regulace osy Sassy a Vítězného náměstí ve Varšavě ( 1947 ).
• Vývoj stavebního komplexu Sejmu ve Varšavě (od roku 1948 ). V březnu až dubnu 1953 byl projekt vystaven na První všeobecné výstavě architektury lidového Polska ve Varšavě. [24]
• Návrh budovy Národní banky ve Varšavě. V březnu až dubnu 1953 vystavoval na První všeobecné výstavě architektury lidového Polska ve Varšavě. [24]
• Symbolický náhrobek S. Stažinského na Powazkovském hřbitově ( 1962 ).
• Restrukturalizace v letech 1952 - 1965 varšavského Velkého divadla, zničeného během války. Projekt byl vybrán v soutěži. V březnu až dubnu 1953 vystavoval na První všeobecné výstavě architektury lidového Polska ve Varšavě. [24]
• "Clap House" na Povstalecké ulici ve Varšavě ( 1957-1965 ) .
• Komplex obytných budov v části Nowe Miasto ve Varšavě ( 1965 ).
• Projekt regulace náměstí Piłsudski ve Varšavě. Navrženo nejpozději v roce 1934 pro soutěž, ve které nezískalo ocenění, ale bylo získáno porotou. [25]
• Vlastní vila na ulici Na Skarpe 27 ve Varšavě. Postaven z fragmentů staršího domu. [26] [23] Interiéry vily navrhl Jan Boguslavsky za účasti sochaře S. Sikory a malířky J. Kuchborské. [27]
• Dům ministerstva zahraničních věcí ve Varšavě. Ztracený. [23]
• Vila na ulici Klenova ve Varšavě. [23]

Poznámky

1. ↑ 1 2 Bohdan Pniewski // Grove Art Online  (anglicky) / J. Turner - [Oxford, Anglie] , Houndmills, Basingstoke, Anglie , New York : OUP , 1998. - ISBN 978-1-884446-05-4
2. ↑ Bohdan Pniewski // Artists of the World Online, Allgemeines Künstlerlexikon Online, AKL Online  (německy) / Hrsg.: A. Beyer , B. Savoy - B : KG Saur Verlag , Verlag Walter de Gruyter , 2009. - doi:10.1515 / AKL
3. ↑ 1 2 Pniewski, Bohdan // Databáze českého národního úřadu
4. ↑ Bohdan Pniewski // European Theatre Architecture  (anglicky) - Arts and Theatre Institute .
5. ↑ Union List of Artist Names  (anglicky) - 2010.
6. ↑ Sprawozdanie z działalności Instytutu Propaganda Sztuki z okresu od 18.VI 1930 až 1.IV 1937 // Nike. - 1937. - č. 1. - S. 224.
7. ↑ 1 2 3 " Wędziagolski P. " Pierwszy doroczny Salon Stowarzyszenia Architektów Polskich // Architektura i Budownictwo. - 1927. - č. 5. - S. 153.
8. ↑ "JS" Konkurs FKW na szkic budynku mieszkalnego dla oficerów w Warszawie // Architektura i Budownictwo. - 1932. - č. 9. - S. 275.
9. ↑ VI konkurs ZSAP projekt na szkicowy kościoła parafjalnego w Jankowicach Kościelnych // Architektura i Budownictwo. - 1933. - č. 9. - S. 286.
10. ↑ Monitor Polski . - 1937. - č. 257. - Poz. 406.
11. ↑ Pnevsky // / upravil M. N. Bazhan . — 2. vydání. - Kol.: Hlavní vydání Ukrajinské sovětské encyklopedie , 1982. - T. 8. - S. 426.
12. ↑ Norwerth E. Konkurs na budowę gmachu Ministerstwa Robót Publicznych i Banku Gospodarstwa Krajowego // Architektura i Budownictwo. - 1927. - Č. 10. - S. 312-314, 319-320, 325, 328-330, 332-333.
13. ↑ Wynik konkursu na projekt kościoła Opatrzności // Rzeczy Piękne. - 1930. - č. 4-6. — S. 97.
14. ↑ Architektura i Budownictwo. - 1932. - č. 3-4. - S. 72-80.
15. ↑ Kronika // Architektura i Budownictwo. - 1932. - č. 11. - S. 364.
16. ↑ Architektura i Budownictwo. - 1934. - č. 5. - S. 162.
17. ↑ Woźnicki S. Wymowa dwóch willi // Architektura i Budownictwo. - 1932. - č. 8. - S. 237-243.
18. ↑ Lalewicz M. Budowa domu FKW przy Krak. Przedm. č. 11 w Warszawie // Architektura i Budownictwo. - 1933. - č. 3. - S. 65, 79-82.
19. ↑ Architektura i Budownictwo. - 1933. - č. 4. - S. 130.
20. ↑ Jaroszewski T. Piekne dzielnice. Uwagi o architekturze luksusowej w Warszawie w latach trzydziestych XX w. // Zeszyty Architektury Polskiej. - 1988. - č. 5-6. - S. 39. ISSN 0239-3549.
21. ↑ Zeszyty Architektury Polskiej. - 1988. - č. 5-6. - S. 34. ISSN 0239-3549.
22. ↑ Zeszyty Architektury Polskiej. - 1988. - č. 5-6. - S. 24. ISSN 0239-3549.
23. ↑ 1 2 3 4 "Krzyżakowa K." Rozwój architektura // Stolica. - 12. listopadu 1978. - č. 46 (1612). — S. 5.
24. ↑ 1 2 3 Pierwsza Powszechna Wystawa Architektury Polski Ludowej. Marzec-kwiecień 1953. - Warszawa, 1953. - S. 37.
25. ↑ Architektura i Budownictwo. - 1934. - č. 5. - S. 161; Architektura a Budownictwo. - 1935. - č. 3. - S. 77-79, 101.
26. ↑ Hryniewiecki J. Kilka uwag o willi we Frascati // Architektura i Budownictwo. - 1938. - č. 3. - S. 88-96.
27. ↑ Architektura i Budownictwo. - 1938. - č. 3. - S. 101-102.

Zdroje

• Pnevsky // / upravil M. N. Bazhan . — 2. vydání. - Kol.: Hlavní vydání Ukrajinské sovětské encyklopedie , 1982. - T. 8. - S. 426.
• "AS [Stępnik A.]" Pniewski Bohdan // Słownik biograficzny historie Polski / Pod red. J. Chodery a F. Kiryka. - Wrocław-Warszawa-Krakow: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 2005. - T. 2. - S. 1184-1185. — ISBN 83-04-04857-4 .
• Kucharská J. Bohdan Pniewski (1897-1965) // Sylwetki profesorów Politechniki Warszawskiej. - Warszawa: Pracownia Historyczna BGPW, 1985. - č. 31.
• Pniewski Bohdan // Wielka Encyklopedia Powszechna PWN. - Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1966. - T. 8. - S. 158.
• " Zachwatowicz J. " Pniewski Bohdan // Polski Słownik Biograficzny . -Wrocław—Warszawa—Krakow—Gdaňsk—Łódź : Zakład * Narodowy im. Ossolońskich, Militaria PAN, 1981. - T. XXVI/4, zesz. 111. - S. 823-825. — ISBN 83-04-01117-4 .
• T. Barucki, Bohdan Pniewski (1897-1965), "Kwartalnik Architektury i Urbanistyki", t. 44: 2000, č. 4, s. 245-269.
• Marek Czapelski: Bohdan Pniewski - warszawski architekt XX wieku. Warszawa: Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 2008. ISBN 978-83-235-0450-4 .
• Bohdan Pniewski 1897-1965. Katalog wystawy w Muzeum Narodowym w Warszawie, oprac. A. Rottermund, Warszawa 1967.
• Cz. Krassowski, Bohdan Pniewski 26 VIII 1897 - 5 IX 1965, "Kwartalnik Architektury i Urbanistyki", t. j. 11: 1966, č. 2, s. 117-120.
• Marta Lesniakowska: Architektura w Warszawie 1918-1939. Warszawa: Arkada Pracownia Historii Sztuki, 2006. ISBN 83-60350-00-0 .
• Marta Lesniakowska: Architektura w Warszawie 1945-1965. Warszawa: Arkada Pracownia Historii Sztuki, 2003. ISBN 83-908950-6-4 .
• Przemyslaw Trzeciak, Przygody architektury XX wieku, Warszawa 1976, s. 164.
• Szkola im. Stanislawa Staszica w Warszawie 1906-1950. Warszawa: Panstwowy Instytut Wydawniczy, 1988, s. 498. ISBN 83-06-01691-2 .

Odkazy

Slovníky a encyklopedie	Litevský univerzál
V bibliografických katalozích BNF : 161550906 GND : 139758771 ISNI : 0000 0000 7330 0195 LCCN : n95079749 NKC : js20221160019 NUKAT : n2004038169 VIAF : 18932131 WorldCat VIAF : 18932131 ULAN : 500120435