Vlak svobody (Československo)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 28. dubna 2020; kontroly vyžadují 7 úprav .

Vlak svobody  je název pro případ únosu osobního vlaku v České republice , ke kterému došlo 11. září 1951 . Odpůrci komunistického režimu v socialistickém Československu hromadně utekli ve vlaku [1] .

Okolnosti události

Rychlík č. 63 do Chebu odjížděl 11. září 1951 v 9:55 z Prahy . V čele vlaku byla parní lokomotiva řady 365 číslo 011. Vlak jel přes Plzeň a Mariánské Lázně [2] . Vlak přijel do chebského nádraží ve 14:12. Z vlaku tam zůstaly tři vozy (zbytek zůstal na nádraží, aby se pak vrátil do Prahy), byl k nim připojen i služební vůz a stejná parní lokomotiva byla postavena do čela vlaku [2] . Tento vlak jel do stanice Asch (se zastávkami ve stanicích Františkovy Lázně a Hazlov v českém Hazlově ) jako osobní vlak č. 3717 [2] . Strojvedoucí Jaroslav Konvalinka ( česky Jaroslav Konvalinka ) při zastavení ve stanici Khazlov údajně úmyslně (podle jiných zdrojů nebyl zasvěcen do plánů uprchlíků [3] , ale to se neslučuje s jinými skutečnostmi) způsobil nouzové brzdění vlaku a v souvislosti s nutnou prohlídkou podvozek lokomotivy zdržel vlak o 4 minuty a v tu dobu vypnul brzdový systém [4] . Do Aše obvykle jel příměstský vlak č. 3717 s tendrem na parní lokomotivu napřed, ale tentokrát strojvedoucí při přestavbě vlaku lokomotivu otočil a ta jela s kotlovou částí vpřed, což jí umožnilo dosáhnout maximální rychlosti při překročení hranic Československa a Západního Německa [2] .

Jeden ze spiklenců Karel Truksa ( česky Karel Truksa ) se toho dne ráno vypravil do Aše, aby přesně zjistil, kdy mají být šipky přeneseny k hranici (zřejmě pro průjezd vlaků přes hranice). Využitím toho, že obslužná budova stanice zůstala na krátkou dobu bez dozoru, se mu podařilo zjistit [2] .

Ve 14:26 nastoupila ve stanici Františkovy Lázně do vlaku část skupiny spiklenců, kteří se rozhodli uprchnout. Ve stanici Hazlov (jak je uvedeno výše) strojvedoucí vypne brzdy vlaku (a při nouzovém brzdění došlo k uvolnění vzduchu). Dr. Jaroslav Shvets ( česky Jaroslav Švec ), který sem přijel autem ze stanice Ash, informuje řidiče, že je vše v pořádku. Řidič nabere rychlost a kolem stanice Ash projíždí rychlostí asi 70 km/h, aby vyloučil možnost zastavení a sražení závor na hranici [2] .

V době přechodu hranic se ve vlaku nacházelo 110 cestujících a také zaměstnanci drah [2] . Po dokonalém útěku je známo 35 cestujících, kteří se nechtěli nebo neodvážili vrátit zpět. Známí jsou příbuzní a známí těch, kteří se ukázali jako účastníci této akce, kteří v důsledku toho přišli o práci, byli nuceni se vystěhovat z pohraničního města a byli uvězněni na dobu 6,5 roku, stejně jako příbuzní Dr. Shvets, kteří zůstali v Asha - Maria a Josef Lischkovi. [5]

Poznámky

  1. "Vlak svobody" převezl za hranice 110 lidí  (česky) . Mladá fronta DNES iDNES.cz (15. března 2006). Získáno 14. listopadu 2012. Archivováno z originálu 20. listopadu 2012.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 Rychlík do Selbu, Vlak Svobody, Cheb-Aš-Selb, okres Cheb  (Czech)  (nedostupný odkaz) . Získáno 15. listopadu 2012. Archivováno z originálu 8. ledna 2013.
  3. Vlak ke svobodě . Expresní noviny (28. listopadu 2001). Získáno 14. listopadu 2012. Archivováno z originálu 23. listopadu 2014.
  4. 60 let od nejdrzejšího útěku Čechoslováků za svobodou: Železničáři ​​​​unesli vlak plný lidí!  (česky) . Ach! Online (18. září 2011). Získáno 20. dubna 2015. Archivováno z originálu 27. dubna 2015.
  5. Příběh jedné krádeže. Radio Prague International. Archivováno 16. dubna 2021 na Wayback Machine ruski.radio.cz