Dobrodružství prasete Funtika

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. července 2022; kontroly vyžadují 12 úprav .
Dobrodružství prasete Funtika
kreslený typ ručně kreslenými
Žánr pohádka , cesta
Výrobce Anatolij Solin
napsáno
výrobní designér Pšenice, Inna Alexandrovna
Role vyjádřené
Skladatel Vladimír Lvovský
Multiplikátory
Operátor Ernst Hamann
zvukař Sergej Kel
Studio Kreativní sdružení "Obrazovka"
Země  SSSR
Jazyk ruština
Premiéra 1986 - 1988
IMDb ID 2003814
Animator.ru ID 6764

„ Dobrodružství prasete Funtika “ je sovětský čtyřdílný kreslený film od Anatolije Solina , natočený podle scénáře Valeryho Shulzhika a Jurije Fridmana (v titulcích je uveden pod pseudonymem „Jurij Sidorov“), jehož základ byla jejich dvouaktová hra „Čtvrté prasátko“ (1976). Vyrábělo tvůrčí sdružení " Screen " v letech 1986-1988.

V roce 2010 bylo oznámeno pokračování tří epizod [1] [2] , ale v tuto chvíli nejsou tyto epizody dostupné široké veřejnosti.

Děj

Elusive Funtik

V jistém evropském městě (bez upřesnění země) hamižná majitelka hračkářství Slza dítěte, podnikavá paní Beladonna, zneužila prase Funtika, který na ni lákal peníze od kolemjdoucích: řekl jim víle pohádka " Tři prasátka ", vydávala to za skutečný příběh a požádala " zažádat o domy pro prasata bez domova ." Poctivý a ušlechtilý Funtik, který nebyl schopen snášet výčitky svědomí a nechtěl už lidi klamat, nakonec z Belladonny uprchl. Ta, protože nechce přijít o zdroj příjmů, začne prasátko nemilosrdně pronásledovat a obrátí se na policejního šéfa Foxtrota, aby zorganizoval pátrání. Posílá dva ze svých nejlepších detektivů  , Dobera a Pinchera, na stopu Funtika. Začaly také kolovat oznámení o pátrání po uprchlíkovi.

Funtik se náhodou seznámí se dvěma cirkusovými umělci  - kouzelnickým klaunem strýčkem Mokusem a jeho asistencí opice Bambino. Nabídnou mu, aby s nimi jel na turné do sousedního města. Prasátko souhlasí s tím, že tam Belladonnu veřejně odsoudí a rehabilituje se před lidmi, které předtím podvedl. S pomocí svých nově nalezených přátel se Funtikovi podaří oklamat příliš horlivého, ale úzkoprsého Dobera a Pinchera. Výsledkem je, že policejní detektivové omylem přitáhnou k Beladonně místo prasete starou děravou botu, kterou našli v odpadkovém koši (strýc Mokus ji lstí dal do krabice místo Funtika), což ji rozzuří.

Funtik a detektivové

Beladonna posílá Dobera a Pinchera, aby vystopovali Funtika, a ne další dvě selata, která Pincher viděl poblíž mlýna. Ale protože dobře ví, že s nimi nemůže počítat, rozhodne se jednat na vlastní pěst a naláká cirkusáky do bažiny. Pomáhá jim hroch žijící v chýši v bažině (které Funtik dal přezdívku „Čokoláda“ kvůli její čokoládové kůži). Hroch žil ve městě a prodával balónky na ulicích. Beladonně se ale podařilo dosáhnout jeho vyloučení se zabavením zboží, protože balony, které prodávala, nemohly kvůli špatné kvalitě konkurovat jeho balonům. Cirkusáci přesvědčují hrocha, aby se k nim přidal a v cirkusové aréně působil jako silák.

K Belladonnině zuřivosti se pokus Dobera a Pinchera (kteří se převlékli za lovce a psa) opět nedaří Funtika chytit kvůli jejich nešikovnosti a Belladonna se rozhodne uprchlíky zachytit na první čerpací stanici.

Funtik a stará žena s knírkem

Beladonna, přesvědčená, že „nejlepší“ detektivové jsou k ničemu a budou jen překážet, se rozhodne jednat výhradně na vlastní pěst, za což se převlékne za tankujícího muže, protože cirkusákům právě došel benzín v autě. Všechny její pokusy znovu popadnout Funtika ale z různých důvodů selžou až do té míry, že se Belladonna, dohnaná do extrému, rozhodne dát cirkusákům kávu se silnou práškem na spaní. Ale nakonec kvůli Funtikovi, který omylem otočil tác s kelímky, omylem vypije a usne.

Cirkusáci se ji rozhodnou odvézt do nejbližšího hotelu, kde je telefon, a Dober s Pincherem, kteří se na příkaz Belladonny celou tu dobu skrývali v krabici s náhradními díly a skončili tam zaseklí, do něj vjeli a , narážející do cedule, jsou nuceni nahlásit Foxtrotu, že „babička byla zajata“ a „spadli do šrotu“, což ho rozzuřilo natolik, že mečem přeřízl čáry v balónu a vypadl Košík visí na jednom z nich a nesmyslně vyhrožuje kolemjdoucím cirkusákům zatčením.

Funtik v cirkuse

Cirkusoví umělci přivedou Beladonnu do silničního hotelu „Three Roads“, který vlastní její přítel – obchodník Durillo, chamtivý jako ona sama. Tam přichází k rozumu. Když cirkusáci pochopili situaci, velmi brzy včas unikli. Pak se Belladonna rozhodne, že už je nebude pronásledovat, ale popadne je přímo v cirkusové aréně. Tentokrát ale její pokus selže a vede k tomu, že Funtik publiku veřejně přizná, že ho Beladonna donutila je oklamat, vzala jim všechny peníze pro sebe a nabádá je, aby bojkotovali návštěvu jejího obchodu.

Cirkusákům se opět podaří z Belladonny uprchnout. Na konci Funtik smutně říká strýci Mokusovi, že je mu líto opustit toto město, ale utěšuje ho, že se sem zase vrátí.

Ocenění

Seznam epizod

  1. Elusive Funtik (1986)
  2. Funtik a detektivové (1986)
  3. Funtik a stará žena s knírkem (1987)
  4. Funtik v cirkuse (1988)

V roce 2010 bylo údajně natočeno 52 epizod, z nichž tři byly nazvány:

Na rozdíl od staré verze byly nové epizody natočeny v 3D stop motion loutkářství . Na dabingu se podílelo téměř celé původní obsazení. V tuto chvíli však nejsou žádné informace o tom, že by nová řada byla nebo bude představena veřejnosti. Podle Komsomolskaja Pravda se uzavřené promítání výše uvedených tří dílů uskutečnilo v prosinci 2010 na Sojuzmultfilmu.

Postavy

Pozitivní

Negativní

V původní hře byla postava Trioliny, služky, která sloužila Durillovi a později utekla s cirkusáky. Ačkoli Triolina nebyla zahrnuta do kreslené adaptace, je přítomna v Shulzhikově novelizaci. Náčelník policie Foxtrot se zase ve hře objevuje až na samém konci a v části, která není přítomna v zápletce kreslené adaptace.

Tvůrci

Hra

Epizoda byla založena na dvouaktové hře The Fourth Little Piggy . Téměř všechny řádky v karikaturách jsou převzaty ze hry, ale na některých místech se jejich kontext a okolnosti, za kterých jsou řečeno, liší. První tři série pokrývají první dějství hry a pouze poslední se týká druhého dějství, ale zhruba polovina druhého dějství (včetně finále hry) zůstala v zákulisí. Ve hře mnoho postav také zpívá písně, ale pouze píseň Belladonny ze třetí série byla převzata přímo ze hry (text byl ale zkrácen), zatímco zbytek písní v karikatuře byl napsán speciálně pro posledně jmenovanou.

Knihy

V letech 1999-2005 vydal Valery Shulzhik v nakladatelství Drofa šest dětských knih o dobrodružstvích Funtika - Nepolapitelný Funtik (1999), Funtik a stará žena s knírkem (1999), Funtik málem chycen (2001) , Funtik a pirát (2005), Funtik v cirkuse (2005) a Funtik a tři z dálnice (2005). Ilustrátory knih byli Inna Pshenichnaya (který byl režisérem karikatur) a Anatoly Solin (který byl režisérem).

První, druhá a čtvrtá kniha jsou založeny na zápletce všech čtyř karikatur, zbytek jsou nové zápletky. Jinak je tato hexalogie rozšířenou a novelizovanou verzí původní hry „Čtvrté prasátko“ do té míry, že konec poslední šesté knihy je založen právě na konci hry.

Fakta

Videohry

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Funtik se vrátil o 20 let později!
  2. ↑ 1 2 Bylo natočeno pokračování animovaného seriálu o praseti Funtik
  3. ↑ Steinmeyer, Jim. Skrývání slona: jak kouzelníci vynalezli nemožné a naučili se zmizet.. - New York : Da Capo Press, Carroll & Graf Publishers, 15. září 2004. - ISBN ISBN 978-0786714018 .

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
 Karikatury Anatoly Solin